Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Pavel Vítek a jeho ´Ptačí král a jiné básně´

14.09.2019
RECENZE Pavel Vítek a jeho ´Ptačí král a jiné básně´

Foto: archiv

Popisek: První z trojice recenzovaných básnických sbírek nakladatelství Dauphin

Nakladatelství Dauphin Daniela Podhradského je tu už pětadvacet let, aniž bychom na stránkách KrajskýchListů.cz věnovali obsáhlejší pozornost jeho produkci. To napravíme nyní, kdy postupně vydáme naše hodnocení tří čerstvých sbírek básní jeho autorů.

Jako první je tu Pavel Vítek (*1976) a soubor ´Ptačí král a jiné básně´. Po čtení, při kterém se místy svíraly pocity zmaru a štěstí a do toho DG 307 respektive Pavel Zajíček v duchu vzpomínal… napsal jsem příběh tří měst / příběh smutku a ticha / příběh chaosu a příběh oslav / za voknem ranní slunce / a všechno je úplně jinak… jsme se dostali k cíli, aniž bychom chtěli.

Největším plusem této krásné sbírky je především autorova citlivost pro vnímání sebe sama. Hovoříme o odstupu, kterým paradoxně vstupuje do své poesie, čímž ji jednak shazuje, ale zároveň zdůrazňuje vlastní smysl a její pokračování (Jak už jsem řekl: / Nic zásadního… v básni Tajemství či zvolání Ó, pardon v básni Ty ne! Ona!). Je to zkrátka pozice lidí, kteří nepřeceňují své schopnosti, přičemž to může být dáno jednak vlastnostmi osobitého charakteru stejně jako obyčejnou srandou.

Ta ovšem v celkovém pojetí knihy chybí.

Jde o ponurou, temnou a obrazotvornou publikaci nakladatelství Dauphin, jež sází zejména na pocity a stavy. Ty, oproti mnohem mladším autorům, považujeme za prožité a spatřené. Sbírce dominuje rozsáhlá a na pětadvacet částí členěná poéma Ptačí král (o souboji s démonem). Jde o jasnou konfrontační vizi sebe samého a znovu se tu nabízí ten již vyřčený odstup (pták, perspektiva, slabost, ovšem zároveň rychlost, život, kde se jinak umírá a další typické rozpory). Těm obrazům, charakteristickým pro temnotu a bolavost, se není třeba vyhýbat.

Volný styl autorova psaní se čte lidsky a přívětivě. Ovšem pokud bychom měli něco zdůraznit, je to až druhá část sbírky, kde jsou už po sobě seskládané "texty" bez bližší časové či místní identifikace. To, že Vítek dovede psát a že cítí ty obrazy a že je umí přetavit v hroudu silných zážitků, dokládá následující sloka z básně Smíření. Tu mimochodem považujeme za vůbec nejsilnější zážitek z četby, protože po tomto už není potřeba nic dodávat:

Ostrý hrot tužky
skrývá tajemství řeky
hledající cestu

To je kumšt, mistrovství a dar.

Není třeba tuhle životem prošpikovanou sbírku hanět, naléhat na autora, aby se vyvaroval klení a vulgarismů či aby to občas zkusil svázat do pevnějšího tvaru (strof i rýmů), protože to už v tomhle věku nemá smysl. Jde navíc o učitele! Vítek nás kromě svých obrazů (vypíchněme ještě básně Noci, Jakubovi J. a především Lógr) potěšil již zmíněným odstupem, lehkostí, absencí opakování motivů (přirozeně to temno, smrt, děs a hrůza zůstává), jistou formou přirozenosti a hlavně nenucenosti. Chválíme.

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace