RECENZE Báječná, strhující jízda Dominika Dána v titulu Kráska a zvíře
08.09.2019
Foto: repro foto
Popisek: Dosavadní tvorba Dominika Dána
Krásku a zvíře jsme četli už před několika lety. Tehdy šlo o vydání nakladatele XYZ a na kouzlu tahle kniha vůbec nic neztratila. Nejkrásnější na tom pětiletém vzpomínání bylo, že nás rozesmály zcela totožné pasáže. Vybavili jsme si je vlastně ihned ve chvíli, kdy těch pár vět skončilo. Dánova schopnost vtáhnout do děje je zkrátka jedinečná.
Tomuto slovenskému autorovi se díky péči Slovartu věnujeme pravidelně, až by se dalo říci, že soustavně. Každou jeho ´novou´ knihu máme možnost recenzovat a vždycky ji chválíme. Výjimku neuděláme ani v případě ´Krásky a zvířete" (v původním, tedy slovenském znění z roku 2013 vyšla kniha jako ´Kráska a netvor´). Opět zde máme známou partu bratislavských vyšetřovatelů, jejichž osudy jsou barvité a černobílé zároveň. Jejich strohý přístup k životu i zločinům se stal nevídaným koloritem symbolů, dialogů a pocitů. Ty vycházejí nejen z umění autorova psaní, ale především z odžitých momentů.
Tím se dostáváme k jedné ze dvou událostí, jež jsme si vybavili prakticky hned. Jedná se o výslech svědka, bezdomovce, který toho ale tu noc, kdy se cosi přihodilo, příliš neviděl. A vzhledem k tomu, že důvod, urputný průjem, co stříká ze zadku, mnohokrát zopakoval, na tento senzačně obyčejný záznam nešlo zapomenout. Druhý případ, ať to nenatahujeme, se týkal vnitřních pocitů policistů při výslechu jednoho z podezřelých. Dotyčný si říká Nevill a je to černoch.
Citujme z překladu Josefa Šmatláka: „Překvapil je nejen zevnějškem, ale i svou výslovností. Čekali Massa Bob být džentlmen, ale tenhle exemplář mluvil parádně spisovně."
Možná drobnost, možná odstaveček k přehlédnutí, ale přesně tyto detaily Dánovu tvorbu staví nad rámec běžné krimi (fikce). On těmi případy žil, minimálně o nich slyšel od přímých aktérů a je evidentní, že mu tyto detaily zůstaly hluboko v paměti.
Tedy k ději.
Dvojice detektivů z Našeho Města je po prázdninách zase spolu. Šéf se vrátil do práce opálený, usměvavý a plný energie. Barva mu zůstala, ale úsměv zamrzl na rtech už druhý den. Maďarští kolegové našli v poli kousek od státní hranice nahé zmasakrované tělo mladé ženy. Mezinárodní vyšetřování se rozbíhá a celý případ je velmi ostře sledován veřejností a médii. Kdo vraha dopadne a co bylo důvodem k této extrémně brutální vraždě? To jsou otázky, na které dostane čtenář odpověď zhruba za čtyři hodiny rázné četby. Ono je to zase tak, že se od knihy velmi špatně odchází. Jak je to možné? Svižnost dialogů, málo zbytečných popisů a klevet, přímočarost. Vytknout by šla jediná věc, u níž si ale vsadíme na to, že ji mnozí přehlídnou. Naznačovat nebudeme, týká se jisté míry lidského těla... Pokud na to přijdete, zločin odhalíte o něco dříve, než se to poprvé povedlo nám.
Pozitiva knihy jsou dle našeho soudu dvě: dialogy a popisnost. V prvním případě hlavně u výslechů, u druhého jmenovatele na dálku chválíme jak úvodní autorovo vtažení na místo činu, tak závěrečný popis inkriminované řezničiny. Obojí je fakt dobré. Kniha nemá slabá místa, o čemž svědčí už jen to, že jsme ji s chutí přečetli znovu. Jedná se o klasické krimi, žádné vedlejší lejtmotivy (s výjimkou sekundárního zločinu) a spanilou jízdu do cíle, snad můžeme konstatovat, že ke slepé spravedlnosti. Doporučujeme.
Vložil: Zdeněk Svoboda