RECENZE Fantastická detektivka absolventky Oxfordu, berte všemi deseti. Michele Campbell, Byla to tichá dívka
09.07.2019
Foto: Youtube / repro
Popisek: Právnička a spisovatelka Michele Campbell při diskusi se svými čtenáři
Na tu dlouhou stopáž, čítající téměř čtyři stovky stran, na ten bezpočet událostí a několik dějových zvratů, si překvapivě pamatujeme zcela vše. Bravuru, s jakou někdejší federální prokurátorka v New York City zvládla sepsat svůj další román, nemůžeme neocenit. Její příběh je poutavý, skvěle vybarvený, prolínaný bezvadnými zápisy výslechů a je taky průzračně přehledný. Jak říkáme, doporučujeme, berte všemi deseti.
Po studiích práv na Harvardu a Stanfordu působila Michele Campbell jako federální prokurátorka v New York City, kde se specializovala na případy mezinárodního organizovaného zločinu a gangů. Po čase se rozhodla úspěšnou kariéru ve světové metropoli ukončit a přestěhovala se s manželem a dvěma dětmi do idylického univerzitního městečka v Nové Anglii, které se dost podobá Belle River z jejího románu Vždycky je to manžel. V současnosti vyučuje trestní a ústavní právo a píše knihy. Na kontě má prozatím tři: Vždycky je to manžel (2017), Byla to tichá dívka (2018) a Cizinec na pláži (2019), jimiž si získala srdce čtenářů na obou březích Atlantiku.
Trochu nás zprvu zaskočilo hodnocení výše uvedených titulů na serveru Good Reads. Jsou pouze nadprůměrné. Takže jsme ke knize v překladu Moniky Pavlisové přistupovali až jako ke třetí z triptychu děl, které jsme od Mystery Press obdrželi na recenze. A jak se říká: nejlepší na konec. Děj nás pohltil už po několika stranách, Michele Campbell poutavě vyobrazila nejen prostředí, ale především hlavní postavy. Těch je několik, což u takto rozsáhlého románu kvitujeme.
Dvě sestry, Rose a Bel Enrightovy, se zapíší na prestižní internátní školu Odell v Nové Anglii, což by mohla být nejlepší událost jejich dosavadního života. Každá ze sester – ačkoli jsou dvojčata – je ale úplně jiná a škola mezi nimi vyvolá naprosto nečekanou rivalitu. Škola Odell má totiž i své temné stránky. Děti z bohatých rodin, které jsou ponechány bez kontroly a bez pravidel, tradice a rituály, jejichž následky jsou vážnější, než by se na první pohled mohlo zdát, touhy a utajená přání, která nemohou vést k ničemu jinému než k tragédii.
Tolik oficiální úvod, který trochu rozvedeme.
Autorka nás zavádí do prostředí soukromé školy, kde bude důležité vnímat ani ne deset postav. Několik spolužáků, ambiciózního krasavce Heatha a jeho pokornou ženu Sarah – ti byli právě jmenováni správci koleje pro čtvrťáky. Holky jsou zde občas zlé, jak to v jejich věku bývá. Sem tam šťouchnutí, pikantní fotky, sázky o to, kdo koho dostane do postele. V tomto ohledu Michele Campbell dokázala zachytit s velkým citem detaily, aniž by rozmělnila jednotlivé charaktery.
Prim v tomto směru hraje především černobílé odlišení obou sester. Ty se do školy dostaly díky péči babičky, jelikož jim oba rodiče zemřeli. Tato dějová linie podstatná není. Jedna ze sester se zamiluje do výše zmíněného aspiranta na ředitele školy a tráví s ním víc času, než je zdrávo. To vadí nejen dalším holkám, ale i některým z jejich nápadníků. Když je Bel zavražděná, roztáčí se podivný a pozoruhodný kolotoč událostí. Pro české čtenáře bude zajímavé vidět, jak funguje americká legislativa. Kupříkladu nás zarazilo, že (sestru) podezřelou z vraždy nesmí policie vyslechnout a ani se k ní přiblížit.
Po formální stránce je tahle výborná kniha rozdělena do dvou nesourodých celků: první a druhé části, přičemž ta první zahrnuje 80 procent titulu. Časové linky jsou víceméně dvě. Úvod nás zavede do února, kdy došlo k vraždě a další kapitola pak vrací dění o několik měsíců nazpět (do září) a vypraví, co činu předcházelo. Pevně, uceleně, logicky.
Další věcí, kterou bude nutné vypíchnout, je zajímavá hra na kočku a myš, jejíž obětí se stane onen Heath. Je vydírán anonymem právě kvůli vztahů s Bel. Důvod k jejímu zabití má navíc hned několik lidí, sestrou počínaje, manželkou Heatha Sarah konče. Opět připomeneme, že jejich motivy mají podstatu a nejsou vycucané z prstu.
Michele Campbell navzdory luxusnímu právnímu vzdělání vůbec netlačila na pilu, nepředstavovala žádné paragrafy ani detaily vyšetřování, s nimiž se zcela jistě mnohokrát setkala. V tomto duchu kráčí "jenom" prokládané výslechy svědků nebo potenciálních vrahů s vyšetřovateli. Opět skvěle sepsané, opět se čtenářova pozornost soustředí na podstatu.
V té knize jsme nenašli pasáž navíc, a proto ji hodnotíme vysokými 88 procenty. Závěrečný epilog je navíc hořkou a málo vídanou tečkou za jedním smutným osudem.
Vložil: Zdeněk Svoboda