Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Aljaška, rasismus a úžas nad detektivkou neznámé spisovatelky. Dana Stabenow, Chladný den pro vraždu

01.07.2019
RECENZE Aljaška, rasismus a úžas nad detektivkou neznámé spisovatelky. Dana Stabenow, Chladný den pro vraždu

Autor: Youtube / repro

Popisek: Dana Stabenow při diskusi nad knihou

Amerika je pro mnoho lidí modlou demokracie. Jenomže tak to vážně není. Rivalita až nenávist panuje mezi jihem a severem, mezi Kanadou a Státy, mezi Státy a Indiány, mezi Američany a obyvateli Aljašky a desítek ostrovů kolem. Tak to je, bylo a bude. Právě toto konstatování, které je úžasně ukryto mezi řádky poutavého románu, vysunulo zcela neznámou spisovatelku až na první místo prestižní ceny Edgar (The Edgar Award).

Dana Stabenow se narodila v roce 1952 v aljašském Anchorage a vyrostla na rybářské lodi, kde mezi návaly mořské nemoci psala příběhy o 'normálních' dětech, které vyrůstají na pevnině, a nutila matku, aby je četla. Vystudovala žurnalistiku na Aljašské univerzitě a pak vyrazila s batohem na zádech na čtyřměsíční výlet po Evropě. Po návratu pracovala pro společnosti Alyeska Pipeline a British Petroleum a po třicítce se rozhodla, že v područí ropných magnátů život strávit nechce a stane se raději chudou spisovatelkou. Slíbila si, že první knihu vydá dřív, než se ocitne úplně na mizině, a povedlo se jí to jen tak tak. V roce 1991 vyšla její prvotina "Druhá hvězda" a rok nato první díl populární série o Kate Shugakové nazvaný 'Chladný den pro vraždu', který v roce 1993 získal cenu Edgar. Jedno z pokračování, v originále nazvané 'Though Not Dead', obdrželo v roce 2012 cenu Nero Award, která se uděluje výhradně mezi autory s napětím v žilách.

Biografické základy o autorce bychom měli za sebou. Pocity, jaké jsme při četbě její české prvotiny s drobnou a snědou Kate Shugakovu měli, nám zbývají. Pokud by vás mimochodem tahle fakticky zajímavá spisovatelka vzala za srdce, což se může lehce stát, začněte od konce a přečtěte si její anabázi s vyhlašováním ceny Edgar. Je to pár stránek ke konci téhle hezké knihy.

Kdybychom mohli zmínit naše individuální pocity, budou trochu éterické. Dana Stabenow je jednak ženská od rány, potom je to jistě bojovnice a v neposlední řadě senzační pozorovatelka. Jak se nám líbil titul ´V sibiřských lesích´ od Sylvaina Tessona, Dana Stabenow šla ještě dál. Dobrodruh Tesson se soustředil ryze na přírodu a vlastní prožitky uprostřed nehostinné přírody s Bajkalem jako středobodem vesmíru, zatímco Stabenow ukázala krásu a čistotu. Neznali jsme totiž krom hlavního (zásadního) města Anchorage prakticky nic. Ani kmeny, ani tamní pravidla rady, ani ty hory, řeky, vesnice. Teď jsme zase o něco moudřejší a už alespoň víme, že existuje městečko Nome, řeka Kanuyag, pohoří Mentasta, Nutzotin, že jsou Aleutské ostrovy a na nich svérázní (offbeat) obyvatelé, neznali jsme žádný Průliv prince Williama…

Smysl knihy a zároveň důvod pro udělení ceny Edgar spatřujeme především v těch náznacích, jakých se Stabenow dopustila v několika málo okamžicích, kdy se snažila představit kontrast mezi obyvateli Aljašky a Států. Pro ty jsou tamní obyvatelé negři. Jsou černí mezi bílými, ti jim mění dějiny a ničí majestátnou krajinu. Hlavní postavou je drobná expolicistka Kate Shugaková, která se po odchodu z kanceláře návladního v Anchorage vrací do rodného kraje na odlehlém severu Aljašky. Je jí cirka třicet, opakovaně odmítla přestup do FBI, kde by se vyjímala.

Teď žije sama se psem na odlehlé chalupě nebo spíše ve srubu, pokud to lze takhle pojmenovat. Od policie odešla dobrovolně poté, co ze světa sprovodila pedofila. Chytila ho při činu. Rok nebyla v akci, neměla chlapa, trpí depresemi, ze spaní ji budí dětský pláč a čas od času vidí vyhřezlá střeva umírajícího hajzla... Na straně druhé je extrémně systematická, což uvozuje už začátek, kdy zástupce místní policie a FBI míří k jejímu naprosto geometricky upravenému obydlí. Včetně vydlabaných cestiček v zamrzlé krajině.

Příběh je prozaický. Kate je požádána o pomoc při pátrání po synovi kongresmana a zastupitele státu Ohio, po mladém Marku Millerovi. Ten prostě zmizel i s rangerem Kenem, který se jej vydal hledat asi tak před šesti týdny. Kate má nejlepší předpoklady, jelikož zná místní lidi, poměry i krajinu, aby story vyřešila. To se během deseti kapitol opravdu stane, přičemž rozuzlení se nachází asi tak dvacet stránek před koncem. Napětí autorka zvládla držet a gradovat, pointu si uhlídala, dávala smysl a naplnila to, co jsme uvedli výše. Střet mezi správnými a špatnými Američany. Naznačovat se nám nechce, jelikož postav není tolik a přišli byste o vlastní vyšetřování. Ale těch náznaků je dost, jsou logické a zpětně vám dojdou. Tak jako nám.

O překlad se v nakladatelství Mystery Press postarala jejich domovská Alžběta Lexová. Ta znovu ukázala svou bravuru, lehkost, barevnost češtiny včetně vulgarismů. Vytknout jí lze snad to sloveso 'odtušit', které kromě ní najdeme asi už jenom u Jaroslava Vrchlického a Josefa Jungmanna – míněno v nadsázce. Zkrátka jde o velmi zvláštní volbu pro synonymum 'odpověděl', jenž nás pravidelně bouchnula do uší. Jinak nemáme výtky.

Výbornou knihu budete mít přečtenou za pár hodin, zabrat vám dá hlavně ten úvod, kdy je postav víc a bude vám trvat se zorientovat nejen v nich, ale také v prostředí. Každopádně 85 procent jako vyšitých.

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace