Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pravdu neskryje ani sníh, ani polární noc. První islandský thriller dobyl světové žebříčky

21.06.2019
Pravdu neskryje ani sníh, ani polární noc. První islandský thriller dobyl světové žebříčky

Autor: albatrosmedia.cz

Popisek: Ragnar Jónasson

V tomhle městečku se prý nikdy nic neděje. Jakmile ale dorazí policejní nováček, vypukne mimořádný ‘fičák‘. Úspěšný thriller norského spisovatele Ragnara Jónassona Sněžná slepota vydalo nakladatelství XYZ.

V městečku Siglufjördur na severu Islandu se podle místního policisty „nikdy nic neděje“. S příjezdem policejního nováčka Ariho Arasona však dostávají události spád. Během generální zkoušky představení siglufjördurských ochotníků zemře vysloužilý spisovatel, krátce nato je ve sněhu nalezena zkrvavená polonahá žena. Jak spolu oba případy souvisejí? Podaří se Arimu ve vánici zorientovat a rozplést zamotané nitky, sahající daleko do minulosti?

Sněžná slepota

Autor: Ragnar Jónasson
Žánr:
thriller
Nakladatelství:
XYZ

Ukázka z knihy:

Ari přišel domů, venku bylo deštivo. Kdykoli vstoupil do svého bytu v ulici Oldugata, cítil se dobře, ale jen málokdy lépe než letos v létě.
„Ahoj, už jsi doma?“ křikla Kristin z ložnice, kde sedávala u malého psacího stolu a studovala skripta, pokud tedy zrovna nepracovala v nemocnici.
Po jejím nastěhování Arimu připadalo, jako by byt ožil: bílé stěny, dřív nevýrazné, se najednou rozzářily. V Kristin dřímala jakási sila – dokonce i když seděla v klidu u stolu, učila se a neřekla ani slovo –, síla, která Ariho tak uhranula. Občas se však nedokázal zbavit pocitu, že ztratil kontrolu nad vlastním životem. Bylo mu pouhých čtyřiadvacet, ale jeho budoucnost už dávno nebyla nepopsaný list. Kristin každopádně nikdy nic neřekl; mluvit o svých pocitech nebyla zrovna jeho silná stránka.
Nakoukl do ložnice. Seděla tam a učila se.
Proč vlastně musí sedět nad skripty i v létě?
Slunce jako by na ni svou přitažlivostí nepůsobilo. „Úplně mi stačí chodit pěšky do práce a z práce, to je pro mě ideální pobyt venku,“ opáčila čtverácky, když ji jako už tolikrát ve svém dni volna zkoušel za hezkého počasí vylákat na procházku do města. Letos v létě byl na stáži u policie na keflavickém letišti, ale poslední semestr na policejní akademii začínal co nevidět.
Občas se Ari sám sebe ptal, co si sakra myslel, když se před necelým rokem rozhodl pověsit teologii na hřebíček – i když možná jen dočasně – a zkusit své schopnosti na zcela jiném poli. Semestr na policejní akademii už sice skoro začínal, ale naštěstí ho ještě přijali. Na práci u policie ho něco fascinovalo – napětí, drama. Rozhodně ne plat. Nikdy příliš nezvládal prosedět celé dny nad učebnicemi; potřeboval o něco víc pohybu, víc rozmanitosti.
U policie ho to bavilo, bavila ho zodpovědnost, adrenalin.
Teď se studium chýlilo ke konci. Ještě jeden semestr a hotovo. Zatím nebylo jasné, do čeho se pustí po ukončení akademie; o několik pozic u policie se ucházel, dostal několik málo odmítnutí, ale žádnou nabídku práce, alespoň ne zatím.
„Jo, jsem doma. Jak je?“ zavolal na Kristin a mokrou bundu pověsil na věšák. Vstoupil do ložnice, kde seděla zabraná do studia, a políbil ji na krk.
„Ahoj,“ pronesla mile. Nepřestávala ovšem číst.
„Ahoj. Jak to jde?“
Zaklapla skripta, předtím si ale stránku pečlivě označila záložkou, a otočila se. „Celkem dobře. Byl jsi v posilovně?“
„Jo, hezky mě to nakoplo.“
V tu chvíli se mu rozezvonil mobil.
Ari vyšel z ložnice, telefon vytáhl z bundy a hovor přijal.
„Ari Tor?“ zeptal někdo burácivým hlasem. „Ari Tor Arason?“
„U telefonu,“ odpověděl lehce podezíravě, protože číslo volajícího neznal.
„Tady Tomas, Městská policie v Siglufjordu.“ Muž nyní promluvil o dost přátelštěji.
Ari se přesunul do kuchyně, aby mohl v klidu telefonovat. O práci se ucházel mimo jiné i v Siglufjordu, ale Kristin o tom neřekl. O městě jako takovém toho moc nevěděl, jen to, že severněji se na Islandu člověk dostane jen těžko.
„Chtěl bych vám nabídnout práci,“ prohlásil muž na druhém konci linky.
Ariho to lehce šokovalo. Žádost o práci v Siglufjordu nebral příliš vážně, nepředstavovala pro něj reálnou možnost.
„Aha… dobře…“
„Musíte mi odpovědět hned, přihlásila se nám spousta uchazečů, většinou s mnohem bohatšími zkušenostmi u policie než vy. U vás ale vidím zajímavé předchozí studium, filozofii a teologii, přesně o něco takového se policista v tak malé obci potřebuje opírat…“
„Tu práci beru,“ skočil mu Ari do řeči, čímž sám sebe překvapil. „Díky. Vážně si té nabídky cením.“
„Tak to mám radost! Řekněme pro začátek na dva roky?“ zeptal se Tomas. „Dvouletý trest!“ Na lince ze Siglufjordu zaduněl temný smích. „A pak budete moct klidně zůstat déle, pokud budete chtít. Kdy můžete začít?“
„No, v zimě musím složit zkoušky…“
„Závěrečné zkoušky si uděláte odsud, to určitě půjde. Mohl byste začít v listopadu? V půlce listopadu? Poznat město v tomhle ročním období je silný zážitek. Slunce úplně zmizí za hory, kde se bude schovávat až do ledna. Otevře se místní lyžařský areál. Lyžovat tady je báječné, hotové severské Alpy. A pak vám možná dáme volno na Vánoce.“
Ari se mu chystal odpovědět, že ho lyžování vlastně moc nezajímá, ale přešel to a jen mu znovu poděkoval. Měl takové tušení, že se mu tenhle hlučný přátelský chlapík bude zamlouvat…

Vložil: Adina Janovská

Tagy
knha,
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace