Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Nudíte se? Spíš než medvídka mývala kupte novou českou detektivku. Marie Rejfová, Kdo maže, ten jede

20.06.2019
RECENZE Nudíte se? Spíš než medvídka mývala kupte novou českou detektivku. Marie Rejfová, Kdo maže, ten jede

Autor: Facebook autorky

Popisek: Marie Rejfová

Marie Rejfová pochází z Prahy, vyrůstala v Žatci, v Plzni studovala na Fakultě humanitních studií. Nyní žije s manželem a dvěma dětmi ve Varnsdorfu, kde pracuje jako učitelka v mateřské školce. KrajskéListy.cz prozatím stihly recenzovat její první dvě knihy, tedy předloňskou ´Kdo jinému jámu kopá´ a loňskou ´Komu straší ve věži´ a vždycky nás to mile potěšilo. Je to vážně oddechové čtení, na nic si nehraje, nepřekrucuje realitu, jede poměrně svižným tempem a místy vtipné pasáže umocňují tu volnost, jakou Rejfová plodí své literární počiny.

Dva dny ve mlýně odříznutém sněhovou vánicí od okolního světa se mohou ze začátku jevit jako příjemně strávený víkend. Zvlášť když jeho majitel – bohatý podnikatel Kryštof Oplt – chystá večírek. Svérázná učitelka Josefína Divíšková ale brzy zjistí, že skutečnost nemusí být taková, jak se zpočátku zdá. Záhadný střelec z lesa a tělo jednoho z účastníků večírku nalezené v náhonu spustí řetězec událostí, před kterými neuteče žádný z pozvaných hostů. Pachatel je ve mlýně a je možné, že už vyhlíží další oběť.

Tolik k anotaci, která je čitelná, průzračná a snadno pochopitelná. Nás přitom na první pohled bouchly do očí ty výraznější počty postav, s jakými jsme se po pár desítkách stran seznámili. Miroslava Dostálová, Karel Dostál, Kryštof Oplt, hrdinka Josefína, tu samozřejmě známe, Nela Martinovská, Tvrdík, jehož také známe a který nemá s bývalým asistentem Jiřího Paroubka nic společného, Roman Martinovský, Andrea Kolínková, Jindřiška Moučková, Kalina a … určitě jsme na někoho zapomněli.

Jak nás někdy ten rozlet tvůrčí fantazie u autorů štve (stalo se nám to nedávno u Mornštajnové a Chucka Palahniuka), v případě Rejfové jsme s tím byli raz dva smíření. Důvody jsou nasnadě. Od její třetí knihy s ústřední postavou trhlé Josefíny Divíškové totiž nečekáte mozaikovité skládání příběhu (kupříkladu Robert Galbraith), ale svižnou jízdu. V tomto případě na sněhu. O té potrhlosti bychom možná měli říct, že provází i samotnou spisovatelku, jelikož obě dámy jsou si celkem podobné. Narodily se v roce 1976 a učí. Což je povolání, které by mělo automaticky zvýrazňovat svatozář.

Asi se budeme opakovat, ale poslední titul z nakladatelství Mystery Press, který jsme měli možnost během dvou dnů přečíst, je takovým příjemným letním osvěžením. Svižné dialogy hezky popisují, co se děje, aniž by nudily. Pointa je také uvěřitelná, ale především nám sedl ten styl. Jakoby ležérní, navzdory jasné kontuře, kterou měla autorka už na začátku, vysoká slovní zásoba, neopakující se motivy (vyjma smrti, což je ale logické) a taková ta pověstná česká hlava (slyšíte střelbu v telefonu, reagujete).

Vítězný tým se nemění, kdybychom použili otřepané klišé. Stejný nakladatel, stejný typ humoru, stejně pěkná grafika Daniela Špačka a stejně kvalitní papír. Co si vybavíme z předešlých děl, tahle je zřejmě časově nejúspornější. Od první chvíle, kdy Miroslava Dostálová nespokojeně pokrčí nos proti obloze, až po smrt sněhuláka uplyne přesně 23 hodin a 10 minut.

A těmi exaktními čísly také skončíme: 78 procent. 

Vložil: Zdeněk Svoboda

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace