Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

(P)alba Thomase Landerse

(P)alba Thomase Landerse

Hodně tvrdý rock, metal, občas i o krapet měkčí rock... Příběhy, koncerty, desky

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

S láskou přes vězeňskou mříž je kříž. Co udělá s mladým manželstvím justiční omyl?

14.06.2019
S láskou přes vězeňskou mříž je kříž. Co udělá s mladým manželstvím justiční omyl?

Autor: opb.org

Popisek: Tayari Jones

Mohl by to být příběh každého manželství, přátelství i rodičovství. Jsou však lidé, kterých se nefunkční systém spravedlnosti dotýká častěji. Psychologický román rodačky z marické Georgie vydalo nakladatelství Vyšehrad.

Když Celestial a Andre vyrůstali, byli nerozluční. Když studovali na vysoké, seznámil ji Andre s Royem. Když se Roy a Celestial brali, Andre jim šel za svědka. Když se Celestial chtěla živit svým uměním, Roy pro ni vymyslel marketingovou a obchodní strategii. Když stál Roy u soudu, Celestial i Andre svědčili v jeho prospěch. Když seděl Roy za mřížemi, Andre byl Celestial oporou.

Jedno manželství

Mohl by to být příběh každého manželství, přátelství i rodičovství, každé silné i slabé ženy, každého silného i citlivého muže. Jsou však lidé, kterých se nefunkční systém spravedlnosti dotýká častěji. A právě o těchto lidech s citem vypráví Tayari Jones, když rozehrává milostný příběh na americkém jihu v jednadvacátém století.

Autor: Tayari Jones
Žánr:
psychologický román
Nakladatelství:
Vyšehrad

Ukázka z knihy:

Mám za to, že to nebyla naše chvíle, protože jsem s Royem Othanielem Hamiltonem nepromluvila ani na něj nepomyslela po čtyři další roky, kdy se vysoká zdála jako vzpomínka z alba z jiné éry. Když jsme se viděli znovu, nebylo to tím, že by byl tak jiný. Šlo o to, že co působilo jako riziko, se proměnilo v něco, co bych označila jako „opravdovost“, pro níž jsem si vybudovala nezměrný apetit.
ALE CO JE OPRAVDOVÉ? Bylo to naše nezajímavé první setkání? Nebo ten den v New Yorku a zrovna tam, kde jsme se znovu našli? Nebo to bylo opravdové, když jsme se vzali, nebo to byl den, kdy prokurátor odněkud ze zapadákova označil Roye jako někoho, u koho hrozí nebezpečí útěku? Stát prohlásil, že přestože má kořeny v Louisianě, je doma v Atlantě, takže ho zadrželi bez možnosti kauce. Po tomhle výroku se Roy jízlivě zasmál: „Aha, najednou na kořenech nezáleží?“
Náš právník, rodinný přítel, který ale stejně dostával slušně zaplaceno, mi slíbil, že svého muže neztratím. Strýček Banks předkládal návrhy, vyplňoval formuláře, vznášel námitky. Ale stejně spal Roy za mřížemi sto nocí, než ho předvedli k přelíčení. Na měsíc jsem zůstala v Louisianě, žila s tchyní a tchánem, spala v pokoji, co nás tohohle mohl ušetřit. Čekala jsem a šila. Telefonovala s Andrem. Telefonovala se svými rodiči. Když jsem posílala starostovi jeho panenku, nemohla jsem se přinutit, abych zalepila záhyby na bytelné lepenkové krabici. Udělal to za mne Velký Roy a vzpomínka na trhající se pásku mne trápila ve spánku tu noc i mnoho dalších.
„Pokud to nepůjde podle našich představ,“ řekl Roy den před svým přelíčením, „nechci, abys na mne čekala. Vyráběj dál svoje panenky a dělej, co musíš.“
„Vyjde to,“ slíbila jsem mu. „Neudělal jsi to.“
„Je to taková spousta času. Nemůžu po tobě chtít, abys kvůli mne zahodila svůj život.“ Jeho slova a oči jako by mluvily rozdílnými jazyky, jako když někdo říká ne, a přitom přikyvuje.
„Nikdo nebude nic zahazovat,“ řekla jsem.
Tehdy jsem věřila. Věřila jsem v chod věcí.
PŘIJEL KVŮLI NÁM ANDRE. Byl svědek na naší svatbě a na přelíčení svědčil o Royově povaze. Dre mne nechal, abych mu ostříhala hlasy, podal mi nůžky, abych odřezala dredy, které si nechával růst nejméně čtyři roky. Na naší svatbě to byly rebelské cancourky, ale když jsem je stříhala, už podléhaly gravitaci a měl je po límec. Když jsem skončila, prsty si projel potrhané kudrliny, co mu zbyly.
Dalšího dne jsme se usadili v soudní síni, oblečení tak, abychom vypadali co nejnevinněji. Byli tam moji rodiče a taky Royovi. Olive byla oblečená jako do kostela a Velký Roy seděl vedle ní. Vypadal chudě, ale upřímně.
Podobně jako Andre se i můj otec vypulíroval a pro jednou vypadal „stejně zapřažený“ jako moje elegantní matka. Když jsem se dívala na Roye, viděla jsem, jak očividně k nám pasuje. Nebyl to jen střih jeho kabátu nebo lem jeho kalhot končící přesně nad jemnou kůží bot – byla to jeho tvář, oholená dočista, a oči, nevinné a vystrašené, nepřivyklé tomu, být vydán na milost státu.
Po době strávené ve venkovském vězení se svrknul: buclatá chlapecká tvář zmizela a odhalila hranatou čelist, o které jsem nevěděla, že ji má. Z nějakého zvláštního důvodu vypadal díky své hubenosti spíš silně než vyřízeně. Jediné, co prozrazovalo, že je mužem před soudem spíš než mužem na cestě do práce, byly jeho ubohé prsty. Uhryzal si nehty až do měkkého masa a pustil se i do kůžičky. Sladký Roy. Jediné, čemu můj dobrý muž kdy ublížil, byly jeho vlastní ruce…

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace