Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

(P)alba Thomase Landerse

(P)alba Thomase Landerse

Hodně tvrdý rock, metal, občas i o krapet měkčí rock... Příběhy, koncerty, desky

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Hrdinové jukeboxů a jejich kontroverzní Agent, který vyprovokoval šestinásobnou platinu. (P)alba Thomase Landerse

02.06.2019
Hrdinové jukeboxů a jejich kontroverzní Agent, který vyprovokoval šestinásobnou platinu. (P)alba Thomase Landerse

Autor: Wikimedia

Popisek: Kapela Foreigner v roce 1984

VIDEO Agent Provocateur je pátým řadovým elpíčkem především v osmdesátkách extrémně populárního britsko-amerického kvartetu (původně sextetu) Foreigner, které navíc obsahuje i jejich bezkonkurenčně největší hit I Want To Know What Love Is, jež se stal číslem 1 jak v Evropě, tak i za oceánem. Kolekce čítající desítku původních tracků se objevila na pultech obchodů díky americkému labelu Atlantic Records (v současnosti Warner Music Group) a v době svého vydání byla podpořena hned pěticí singlů – klipové I Want To Know What Love Is a That Was Yesterday, dále pak Reaction To Action, Growing Up The Hard Way a Down On Love.

Dvaačtyřicetiminutová sada byla nahrána ve dvou newyorských studiích (The Hit Factory a Right Track Recording) pod producentským dohledem kapelníka Micka Jonese a Američana Alexe Sadkina (R.I.P. 1987). Agenta provokatéra měl původně produkovat věhlasný Trevor Horn, ale ten z projektu na poslední chvíli vycouval. Cizince ve čtyřiaosmdesátém tvořil excelentní vokalista Lou Gramm (vlastním jménem Louis Andrew Grammatico), o kterém Circus Magazine při vydání singlu Hot Blooded v osmasedmdesátém napsal, že má hlas, který by mu mohl závidět i Robert Plant. Dále pak již výše zmíněný bandleader, kytarista, klávesista, příležitostný pěvec a autor drtivé většiny materiálu čtveřice v jedné osobě Mick Jones, a rytmická sekce sestávající z basisty Ricka Willse a bubeníka Dennise Elliotta.

Keyboardy a jejich doba

Velká řádka sedmdesátkových kapel, které se staly úspěšnými a na něž z historického hlediska hledíme jako na klasické, se snažila v osmdesátých letech udržet pomyslný krok s dobou. Klávesy se začaly používat ve stále hojnější míře a na (nejen) rockovou scénu se začala „cpát“ i tzv. nová vlna, postavená právě na heavy zvuku keyboardů. Foreigner byli do té doby především razantní hardrockovou kapelou, která se pyšnila svými monstrózními fláky na čelních příčkách světových hitparád a co se singlů týče, byli od časů The Beatles zcela bezkonkurenčně nejúspěšnějším uskupením.

Už během sessions kapela začala díky svému lídrovi zjemňovat svůj dosavadní a tolik charakteristický sound, což vedlo k vnitřním sporům především mezi tandemem Jones/Gramm. Lou chtěl i nadále pokračovat v původně vytyčeném hardrockovém směru a když byl opus konečně vyslán do světa, mnoho fans poznávalo bandu nového ražení jen podle zcela distinktivního pěveckého projevu jejího frontmana. Dennis se po letech vyjádřil, že právě tahle kolekce s jejich nejúspěšnější písní („Je to opravdu skvělý song, nicméně kéž by jej Mick nikdy nenapsal.") zasela semínko následného totálního rozkladu tohoto stadiónového kolosu. A jelikož tato stále diskutovaná a polarizující nahrávka letos slaví pětatřicáté výročí vzniku, pojďme si ji též trochu detailněji připomenout.

Budu bojovat zuby, nehty

Hned první flák ovšem pranijak nenaznačuje, že zde tentokrát máme co do činění s tak radikální změnou spočívající především v upozadění kytar a upřednostnění kláves. Rozjezd v podobě Tooth And Nail je naopak tím pravým, drticím a zvláštně industriálně syntetickým rockovým číslem, které nikterak nenaznačuje tak zásadní odklon od dosavadní tvorby. Skvělá pecka na úvod a naprosto fenomenální Lou. Následná That Was Yesterday už ovšem dává jasně tušit, co se asi bude odehrávat na ploše zbylé hrací doby. Přesto, že je skladba klávesově výrazná a má rovněž i výrazný refrén, není nijak klasicky plytká jako prvoplánované hitovky podobného ražení. Rozhodnutí nepodvolit se věcem včerejším písni přidává snad až překvapivou porci energie, jež odejde až s jejím finálním akordem. Dodnes živě hraná věc, která mě i po tolika letech stále baví.

Až hypnotická power balada I Want To Know What Love Is, gospelově laděná a podpořená mocným pěveckým sborem New Jersey Mass Choir, je pravděpodobně jednou z absolutně nejnotoričtějších skladeb, která kdy vznikla. Svým lyrickým obsahem oslovila nespočet lidí a je z rodu těch, kterou chce jednou v životě napsat snad každý muzikant. I u nás zdomácněla v podání Jitky Zelenkové pod názvem Bez lásky láska není, tuto verzi ovšem komentovat jaksi nehodlám. Mick na téma vzniku opěvované klasiky: „Vždycky jsem pracoval pozdě do noci, kdy všichni odešli a telefon přestal zvonit. IWTKWLI se zrodila ve 3 ráno někdy v osmdesátém čtvrtém. Nevím, odkud přišla, ale považuji ji za dar, který byl seslán skrze mne. Dokonce myslím, že za tím bylo cosi většího, než jsem já sám. Řekl bych, že byla komplet napsaná vyšší mocí.“

Growing Up The Hard Way má tendence vyznít podobně jako That Was Yesterday, ale když dojde na chorus, není o nic méně razantní a hlasitější než úvodní rockec Tooth And Nail. Reaction To Action, který uzavírá stranu A, je mým zvukovodům prvním relativně nevýrazným trackem, chvílemi až monotónně znějícím. Jeho poselství je ovšem jasné, neb každá akce zákonitě vyvolá i příslušnou reakci. A když už hudebně nic extra nápaditého, opět vše zachraňuje výtečný Lou, který byl v té době opravdu ve vrcholné formě.

Dva rozdílné světy

Strana B začíná další hlasitou rockovačkou Stranger In My Own House, ze které na mě příjemně zavanul onen původní bluesový základ. Její text pojednává o těch, kteří se doslova cítí jako cizinci ve svém vlastním domě z důvodu absence smysluplné a povzbudivé komunikace s ostatními. Mick se snažil song okořenit ne úplně tradičním kytarovým sólem, které bohužel ve finálním mixu jaksi zaniká. Což je vlastně největší problém celé nahrávky.

A Love In Vain nelze celkovým výrazem zasadit do jiné doby, než kdy právě vznikla. Opět vynikají především mocně znějící klávesy a nosná melodie refrénu. Kytary jsou stále v pozadí a další Mickovo sólové snažení je tedy rovněž víceméně in vain. I tak má ale song své kouzlo a nějakým zvláštním způsobem mi nedovolí jej skipnout. Down On Love je klasickým příkladem synthpopového AOR, kdy se umně mísí hudba se samotným lyrickým obsahem. I přes její baladický nádech se nejedná o žádný ubulený a utahaný popík.

Two Different Worlds pokračuje v hudebním vyjádření předchozích dvou věcí a její text je opět tematicky zaměřen především na vztahy muže a ženy. Což mi přijde sice jako recyklace, která byť se již objevila v nespočtu podob, přesto ke kapelám podobného ražení patří. Závěrečná pecka She‘s Too Tough napravuje reputaci méně výrazné strany B a tentokrát se jedná o opravdu razantní, uječenou a svižnou tříminutovou jízdu ne nepodobnou otvíráku strany A. I přes tak zásadní odklon od původního soundu je zcela jasné, že se Foreigner chtějí rozloučit stylem, ve kterém byli vždy parádní – řádně nařvaným a hlasitým rockem.

Artistický úspěch na půli cesty

Ve světle obsahu a kontextu se samotný název alba jeví být zcela jasným poselstvím. Ačkoli z dalšího úhlu pohledu je vlastně zároveň dosti složité říci, zda měl Mick Jones při tvorbě tohoto díla na mysli nějakého skutečného agenta provokatéra. Ať už se jednalo o pouhý odkaz na jakousi bytost opačného pohlaví či se do této role pasoval kapelník sám, jeho hlavní myšlenka byla pravděpodobně vyprovokovat masy k vůbec nějaké reakci na nový kapelní přístup ke skládání a prezentaci aktuálního snažení.

Dobové recenze byly k nahrávce dosti nemilosrdné a vyčítaly jí hlavně zmatenou direkci, nadměrné využití kláves a nekonečné opakování témat o komplikovaných lidských vztazích. Sám zastávám názor, že Agent Provocateur – tedy především jeho doposud tolik diskutovaný hudební obsah – uspěl na uměleckém levelu někde okolo hranice mírného nadprůměru. Přesto se i tak po všech těch letech jedná o počin, jenž – když diskutován – spolehlivě zajistí rozruch a především upomene na doby, kdy Cizinec s láskou v srdci kraloval světu a jehož monstrhity zcela zaslouženě nemohly chybět v žádném jukeboxu. Mr. Jones si i nadále upevnil pozici jako vyložený hitmaker a mohl si i přes spíše nepříznivé kritiky následně hned šestkrát ověnčit zeď platinou. But that was yesterday...

Tracklist:

01. Tooth And Nail

02. That Was Yesterday

03. I Want To Know What Love Is

04. Growing Up The Hard Way

05. Reaction To Action

06. Stranger In My Own House

07. A Love In Vain

08. Down On Love

09. Two Different Worlds

10. She´s Too Tough

FOREIGNER: AGENT PROVOCATEUR – 1984

 

Vložil: Thomas Landers

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace