Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ve spleti paragrafů

Koronavirus ve spleti paragrafů

Společně s advokátní kanceláří Vodák, Jehne probíráme pandemii z hlediska práva

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Tragické historické události je třeba znát a nutné nezapomínat. Jen tak se nacistická zvěrstva už nebudou opakovat

28.05.2019
Tragické historické události je třeba znát a nutné nezapomínat. Jen tak se nacistická zvěrstva už nebudou opakovat

Autor: kosmas,cz

Popisek: Spisovatel, záhadolog a badatel Vladimír Liška

Pro mladou generaci je to jenom historie, někteří by možná nad ní mávli ruku. To by ale mohlo být osudové. Další kniha známého spisovatele a záhadologa Vladimíra Lišky nás zavede do doby, v níž byla ohrožena samotná existence našeho národa. Historický exkurs Ve stínu hákového kříže vydalo nakladatelství XYZ.

Další kniha známého spisovatele, záhadologa a badatele Vladimíra Lišky se vrací k pohnutým a nejvypjatějším okamžikům našich novodobých dějin, do doby, kdy byla zcela podkopána naše samostatnost a ohrožena existence národa. Kniha si klade za cíl seznámit především mladé čtenáře s dobou, od které uplynulo více než sedmdesát let.

Ve stínu hákového kříže

Morální apel, ať nezapomínáme na svou minulost, se táhne jako neviditelná nit celou touto publikací. Zabývá se především obdobím dějin mezi lety 1938–1945, ale nalezneme v ní i odbočky k letům předcházejícím, kdy se formoval duch nacionalismu a kdy Hitler získával svou moc v Německu.

Autor: Vladimír Liška
Žánr:
historie
Nakladatelství:
XYZ

Ukázka z knihy.

Ti, kdo dnes oslavují, nebo se dokonce snaží očistit jméno Adolfa Hitlera i dalších nacistických pohlavárů, se zároveň snaží, aby se na zločiny nacismu proti lidskosti zapomnělo, případně se bagatelizoval jejich dopad.
Tito lidé si ale neuvědomují, že vznik protektorátu byl ve skutečnosti jen předstupněm k postupnému vyhlazení celého českého národa, k němuž by došlo v případě, že by nacistické Německo v druhé světové válce zvítězilo, případně by nastolilo příměří a české země by se staly jen jakousi pracovní kolonií třetí říše.
Plány na toto vyhlazení se totiž začaly realizovat už v roce 1941. Kdyby nebyla německá armáda poražena, pak ti, kdo dnes i u nás zvedají ruce v nacistickém pozdravu, by se možná vůbec nenarodili. Tento paradox však nikdo z těchto apologetů nacismu a potažmo xenofobního extrémismu není zřejmě schopen vnímat, natož objektivně posoudit.
Období protektorátu je proto třeba vnímat jako výsek našich novodobých dějin, z něhož si můžeme brát poučení i pro naši současnost, i když jde o dobu mladé české generaci již notně vzdálenou. Ale bude to právě dnešní mládež, která jednou převezme otěže moci v naší zemi, proto by měla dobře znát historii vlastního národa i jeho tíživé osudy, které v protektorátní éře vystupují do popředí. Je to otázka odpovědnosti k národu i k jeho minulosti.
Proto jsem tuto knihu napsal. Je volným pokračováním někdejší mé předchozí práce o záhadách protektorátu. V této knize se vracím k různým kontroverzním událostem, které považuji za nutné připomínat. Vyrovnat balast historizujících zjednodušených závěrů a dogmat s objektivní historickou pravdou nebylo vždy lehké a může to dnes vést k nejrůznějším diskusím, protože pohledy historiků na protektorátní éru se i dnes v mnohém začínají měnit.
Typické je to například u někdejšího prezidenta Emila Háchy, který byl dlouhá desetiletí obviňován z kolaborace i poraženectví. Dnes k jeho pozici prezidenta přistupujeme méně kritičtěji a s vědomím, Že Hácha nesl na svých bedrech lidsky i politicky tíhu nacistické nadvlády. Dopady těchto rozhodnutí se snažil co nejvíce zmírňovat v podmínkách omezených a velmi striktních. Neměl mnoho prostoru pro manévry. Pokud jsou dnešní soudy o našem bývalém prezidentovi skutečně pravdivé, o čemž stále nejsem zcela přesvědčen, pak se Hácha stává spíše smutným a tragickým hrdinou v jedné z nejtěžších epoch novodobé historie českého národa.
Nové přístupy hodnocení protektorátní historie jsou patrné i v případě posuzování podílu vlasovců při osvobozování Prahy. V komunistické éře se o vlasovcích z politických a ideologických důvodů nesmělo hovořit. Dnes je to téma, v němž zaznívají i názory, že to byli právě oni, kdo Prahu zachránili před totálním zničením německou vojenskou soldateskou v květnu roku 1945. A Rudá armáda? Ta prý 9. května 1945 vstupovala do téměř již svobodné české metropole. Ale kde v tomto případů leží historická pravda?
Uveďme jiný příklad. V éře komunistické totality se zamlčoval podíl amerických jednotek při osvobozování Československa. Ten jako by neexistoval. Dnes jsou oslavy výročí konce druhé světové války charakteristické naopak až deklamativním protlačováním amerického podílu při osvobozování naši vlasti, aniž by se příliš připomínal nesporný historický fakt, že hlavní tíha bojů ležela na bedrech Rudé armády. To vše jsou skutečnosti, jež svědčí o tom, jak politika a ideologie různých vládnoucích režimů ovlivňují výklady našich novodobých dějin.
O jednom však pochybovat nelze. Nacismus byl dějinnou realitou, s níž se český národ střetl za situace, v níž neexistovala šance účinně se této hrozbě postavit. Nebo zde takové šance existovaly, a nebyly využity? A my se musíme ptát – proč? Kdo nesl za porobu českého národa v letech 1939–1945 největší odpovědnost?
Abychom na takovou otázku našli odpověď, znamená to projít celou protektorátní epochu a všímat si klíčových okamžiků, které měly takříkajíc zásadní dějinný význam. A to není jednoduché, neboť doktrína černobílého vidění naší novodobé historie je stále funkční, je ovlivňována faktory vnitropolitickými a potažmo společenskými, jako je kultura, věda, ideologie, politické a sociální vědomí národa, ale současné také vztahy, které představují kontakt s cizími zeměmi, tedy vztahy mezinárodní a nadnárodní.
Vezmeme-li v potaz tyto skutečnosti, pak může mít historická pravda mnoho tváří. A otázka zní, zda lze vůbec najít tu objektivně existující, jedinou a nezpochybnitelnou?
Jsem přesvědčen, že v každém případě stojí za námahu se o to pokoušet. A nastavit některým soudobým polopravdám a mýtům alespoň zrcadlo historických faktů, jež jsou s nimi v evidentním rozporu, neboť na některé věci, jež se bytostně dotýkaly našich rodičů a prarodičů, nelze zapomenout. Oživovat dějinné vědomí národa je právě dnes velmi potřebné a pro zachování národní identity v onom historickém a kulturně-společenském slova smyslu i důležité. Důvodem je to, že se v naší současnosti stále častěji setkáváme s jedním velice varovným jevem. Mladá generace má nedostatečné vědomosti o české historii, což je vcelku nebezpečný trend, jenž jednoho dne může vyústit ve ztrátu historické paměti.
V této souvislosti se lze ptát, zda je protektorátní éra opravdu tak důležitá, zda stojí za to se k tomu vracet? Soudím, že je to věc názoru. K oživování dějinné paměti může posloužit kterékoli období naší historie. V podstatě nezáleží na tom, jaké téma se k tomu zvolí.
Protektorátní období je však čímsi zvláštní a zásadní. Češi totiž v této době na vlastní kůži poprvé poznali, co je to „moderní totalita“ v tom nejhrůznějším slova smyslu. A museli se s tím vyrovnat…

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace