Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

(P)alba Thomase Landerse

(P)alba Thomase Landerse

Hodně tvrdý rock, metal, občas i o krapet měkčí rock... Příběhy, koncerty, desky

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Každý režim měl a má své prominenty. Poznejte dobře střežená tajemství soukromých životů těch, kteří vládli třetí říši

20.05.2019
Každý režim měl a má své prominenty. Poznejte dobře střežená tajemství soukromých životů těch, kteří vládli třetí říši

Autor: oldcastlebooks.co.uk

Popisek: Paul Roland

Tohle jste nejspíš opravdu netušili. Mimořádné historické dílo Paula Rolanda zasazuje životy nejvlivnějších nacistických pohlavárů do historických souvislostí i celého rámce tehdejšího režimu. Knihu Tajný život nacistů vydalo nakladatelství cPress.

Adolf Hitler a další nacističtí pohlaváři se spikli, aby spáchali jedny z nejohavnějších zločinů v historii. A zatímco požadovali, aby němečtí občané přinášeli oběti válečnému úsilí Říše, sami si žili život, plný privilegií a moci. Z dobytých území rabovali ty nejcennější umělecké skvosty do svých soukromých sbírek, loupili židovský majetek, utráceli horentní částky za luxusní rezidence i zástupy milenek, užívali drogy…

To vše pod vnější fasádou oddanosti Vůdci a Německu. Tato kniha přináší jedinečný vhled do soukromých životů lidí, jako byli Hitler, Göring, Himmler, Bormann, Goebbels, a dalších prominentních nacistů. Ale nejen to. Zasazuje jejich životy do historických souvislostí i celého rámce tehdejšího nacistického režimu – zločinného, bizarního a skrz naskrz zkorumpovaného.

Tajný život nacistů

Brit Paul Roland je muž mnoha zájmů. Věnuje se psaní písňových textů a jako muzikant a zpěvák natočil řadu hudebních alb. Jeho hudební tvorbu lze zařadit do psycho-popu nebo gothic rocku. Kromě hudby se vážně zajímá o paranormální jevy. Dokonce na sedm let přerušil hudební kariéru, aby měl více času na rodinu a zároveň se mohl věnovat psaní desítek knih o mystice a okultismu. K takovým knihám patří například Tajemné úkazy, ve které popisuje různé strašidelné úkazy a zjevení, věnuje se například i tématu klinické smrti. V řadě svých knih se věnoval okultismu a nadpřirozeným jevům v době nacistického Německa.

Autor: Paul Roland
Žánr:
historie, military
Nakladatelství:
cPress

Ukázka z knihy:

Řečník
Goebbels dokazoval svůj přínos znovu a znovu během následných kampaní. Při jedné příležitosti obešel problém (byla mu odepřena debata s oponentem, kancléřem Brüningem) tím, že nechal přehrát gramofonový záznam nedávného projevu a přerušil jej, kdykoliv se chtěl k něčemu vyjádřit. Tento kousek získal straně spoustu publicity zdarma u všech větších novin a zároveň díky němu Brüning vypadal jako hlupák.
Jakmile Goebbels prokázal, že má talent na inscenování podobných akcí, dostal nabídku aktivní role při režírování Hitlerových veřejných vystoupení. Byl to právě Goebbels, který se více než kterákoliv jiná osobnost v nacistickém vedení zasloužil o důvěrně známé slogany, které si lidé spojovali s nacisty, a který utvořil obraz Führera tak, jak jej dodnes známe.
Goebbels prezentoval Hitlera jako spasitele Německa, jehož vstup na pódium ohlašovaly fanfáry a válečná hudba. Okázalost a pompéznost starověkého Říma, o kterých Goebbels v mládí četl, se nyní staly pozadím srovnatelného vojenského impéria, třetí říše, o které „malý myší generál“ prohlásil, že vydrží tisíc let.
Ačkoliv na veřejnosti Goebbels nadšeně kvitoval každé Hitlerovo slovo, v soukromí prohlásil, že jsou každý z velice odlišného těsta.
Hitler mu bezmezně věřil, zatímco Goebbels připustil, že svá veřejná prohlášení vyslovil čistě pro efekt. K masám necítil nic než pohrdání a nijak se za to nestyděl.
Jako mladý muž byl vášnivým čtenářem a obdivovatelem římského filozofa a politického teoretika Cicera, který inspiroval jeho matku k tomu, aby svého syna nechala vstoupit do církve. Ale poté, co si Goebbels užil vášnivou diskuzi s rodinným knězem, bylo rozhodnuto, že má sklony k ateismu, a bylo mu doporučeno, aby si vybral jiné povolání. Cestu k Bohu nenašel, dokud nepotkal Hitlera.
Goebbels byl oddaný Hitlerovi, nikoliv ale straně. Krédo národních socialistů, které Goebbels kdysi horlivě obhajoval a které vyzývalo ke znárodnění finančních institucí, zrušení úrokových sazeb a přerozdělení půdy chudým, odsunul do pozadí stejně lhostejně, jako se zbavoval svých milenek.
Bouchač
Goebbels se brzo ujal role bezohledného sukničkáře nacistického režimu. Zahraniční zpravodajové vzpomínali, kterak je krmil oplzlými podrobnostmi jeho zářezů na pažbě, aby si tak utvářel pověst nenapravitelného proutníka.
I kdyby se ve skutečnosti nevyspal se všemi ženami, o kterých tvrdil, že je svedl, chtěl, aby si lidé mysleli, že je toho schopný, což by posílilo jeho image a pověst.
Stejně jako v mládí využíval svého intelektu, povrchního šarmu a uštěpačného důvtipu, aby oslnil zástup žen a aby si tím kompenzoval své tělesné nedostatky a evidentní komplex méněcennosti. Himmlerova nenávist vůči Goebbelsovi pramenila z toho, že se druhý jmenovaný honil za mladými filmovými hvězdičkami a svými úspěchy se nestydatě chlubil, což podle Himmlera bylo morálně zavrženíhodné.
„Muži, jako je dr. Goebbels, mi vždycky byli cizí,“ prohlásil Reichsführer SS v roce 1939, „i když se snažím ostatní nesoudit. Ale dnes je nejvíce nenáviděným mužem v Německu. Dříve jsme si stěžovali, že židovští jednatelé firem sexuálně obtěžují své zaměstnankyně. Teď to dělá i dr. Goebbels.“
Netřeba dodávat, že když Goebbels nedostal, co chtěl, dokázal se zachovat malicherně a zlomyslně. Nejedna herečka se setkala s tím, že její kariéra začala stagnovat poté, co jej odmítla. Byl obzvláště mstivým člověkem, který se jednou vychloubal výrokem, že „nenávist je mým denním chlebem“. Jeho nenávist pramenila z odmítnutí.
Podobně jako Hitler, i Goebbels v mládí zažil zklamání, když divadelní producenti a režiséři odmítli jeho hry, a podobně neúspěšně dopadla i jeho snaha najít si práci jako novinář. A také jako Hitler, i on sváděl svůj nedostatek úspěchu na ostatní, promítal své nedostatky na ty, o kterých si představoval, že se spikli, aby mu upřeli jeho právoplatné a vznešené místo na tomto světě. Jeho zlomyslná narcistní osobnost zkrátka nedokázala přijmout vlastní selhání a začala trpět tím, čemu se v klinické psychopatologii říká „zraněné já“. Své raněné city se snažil léčit pouze útočením na ty, kteří urazili jeho nafouklé a křehké ego.
Pomstil se i za ty nejmírnější prohřešky a napadl každého, kdo zpochybnil jeho schopnosti. Když začaly kolovat zvěsti, že nemá čistě árijské geny, Goebbels je potlačil tím, že požádal etnologické „experty“, aby vytvořili novou kategorii, kterou by vysvětlili jeho snědý vzhled. Klasifikovali jej jako „nachgedunkelter Schrumpfgermane“ (tmavý Němec, připomínající trpaslíka).
Luxusní životní styl
Himmler se nijak netajil tím, že silně neschvaloval Goebbelsův extravagantní životní styl a lehkomyslné utrácení peněz, během něhož si pořídil tři obrovské domy, plnou garáž sportovních aut, motorovou loď a luxusní jachtu – všechno za státní peníze. Spořivý Reichsführer to považoval za zradu národně socialistických ideálů. Ani ho neošálil Goebbelsův projev, ve kterém vyjádřil solidaritu s pracující třídou, když trval na tom, aby jeho hosté, kteří večeřeli u něj doma, darovali své přídělové lístky.
Goebbelsova hlavní rezidence, nacházející se severně od Berlína, se skládala z pěti samostatných šlechtických sídel. Hlavní dům se pyšnil 21 pokoji, soukromým kinem, pěti koupelnami, elektricky poháněnými okny a supermoderním klimatizačním systémem. Celkové náklady na výstavbu činily 2,26 milionů říšských marek, které v tomto případě zaplatila UFA, národní filmové studio, jehož ředitelem byl Goebbels. Když mu dekorace a zařízení přestalo stačit, zkrátka si vzal požadovanou částku z rozpočtů přidělených ostatním oddělením pod jeho kontrolou.
A aby to nebylo málo, „jedovatý trpaslík“ se chlubil svým blahobytným životním stylem před těmi, kterým ukřivdil. Svým kolegům pověděl:
„Kdybych vám měl říct, kolik si toho ve svém životě musím odepřít kvůli tomu, kdo jsem, tak byste viděli, že 80 procent věcí, co ostatní můžou dělat, si já nemohu dopřát... když si chci koupit nový oblek, prvně si musím ověřit, jestli se nejedná o židovskou firmu.“
Mezi méně medializované výdaje patřily pravidelné manikúry a lekce společenské etikety pro syna jednoho továrního úředníka, který trpěl vrozenou vadou (jež byla výsledkem nepovedené operace deformované pravé nohy) a byl zahořklý, protože se mu nepovedlo naplnit své umělecké ambice.
V dubnu roku 1936 se nacistický ministr hospodářství Hjalmar Schacht pokusil omezit Goebbelsovu extravaganci tím, že doporučil, aby byl Göring jmenován do funkce komisaře surovin a zahraničních měn. Schacht byl dostatečně chytrý na to, aby si uvědomil, že jediným zaručeným způsobem, jak zvládnout Goebbelse, bylo stát se podřízeným nenáviděného soupeře. Göring byl bohužel příliš líný na to, aby dával pozor na Goebbelsovo utrácení, a nedokázal pochopit základní ekonomické principy, což z něj činilo ideálního kandidáta na správu bezohledného nacistického hospodářství.
Goebbels vydával své luxusní statky za legitimně nabytý majetek během svých služebních povinností, a vzhledem k tomu, že je zaplatil z peněz filmového průmyslu, mohl ve svém rozhazovačném životním stylu pokračovat, aniž by jej při tom rušil Göring…

 

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace