Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

S Pirátem na palubu EU

S Pirátem na palubu EU

Evropské volby se blíží, pojďme do toho

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

(P)alba Thomase Landerse

(P)alba Thomase Landerse

Hodně tvrdý rock, metal, občas i o krapet měkčí rock... Příběhy, koncerty, desky

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

O velké zemi a ještě větších starostech a snech. Vzpomínky na život, jídlo i nenaplněné touhy

05.05.2019
O velké zemi a ještě větších starostech a snech. Vzpomínky na život, jídlo i nenaplněné touhy

Autor: svd.se

Popisek: Anya Von Bremzen

Prostřednictvím tradičních ruských jídel a příběhů tří generací své rodiny vypráví Anya Von Bremzen intimní a zároveň epický příběh o životě v Sovětském svazu. Její knihu, nazvanou Kukuřice, komunismus a kaviár, jež je životopisem, moderní kuchařkou a zároveň mapuje kulturní historii země, vydalo nakladatelství Plus.

Anya von Bremzen se narodila v roce 1963 a vyrůstala v kolektivním moskevském bytě, kde osmnáct rodin sdílelo jednu kuchyň. Zpívala oslavné písně na Lenina, ve škole tajně prodávala žvýkačky Juicy Fruit a dívala se, jak její otec pálí domácí whisky. Život v Sovětském svazu byl velmi absurdní, naivně veselý a melancholický – a pro její matku nakonec nesnesitelný. Když bylo Anye deset let, uprchly s matkou do Filadelfie. Bez zimních kabátů a bez zpáteční letenky.

Kukuřice, komunismus a kaviár

Dnes je Anya velmi oceňovanou publicistkou v oblasti kulinářského umění. Píše o čtyřhvězdičkových restauracích a občas se nechá nostalgicky unést vůní pirohů. V této knížce zachycuje v tragikomických vzpomínkách sedm dekád Sovětského svazu, jeho úspěchy i pády. Prostřednictvím tradičních ruských jídel a příběhů tří generací své rodiny vypráví intimní a zároveň epický příběh o každodenním životě v Sovětském svazu.

Autor: Anya Von Bremzen
Žánr:
životopis, kuchařka, historie
Nakladatelství:
XYZ

Ukázka z knihy:

Všechny dobré vzpomínky na jídlo se sobě podobají. Všechny špatné jsou špatné svým vlastním, unikátním způsobem.
S mámou jsme obě vyrůstaly v triumfální, rudě planoucí pohádce o socialistickém nadbytku a plných sýpkách. V našich vzpomínkách se ale nenajdou žádné požehnané kuchyně idylicky provoněné vanilkou, žádné laskavé babičky kladoucí na sváteční stůl dozlatova vypečené kohoutky. Piškotové pečivo ze žluťoučkého másla? Počkat, takovou vzpomínku vlastně mám… Máma mi v našem chruščovovském slumu předčítá nahlas Prousta, mě to francouzské smyslné snění nekonečně nudí, ale vzrušuje mě představa, jaký asi ve skutečnosti byl ten koláček. Jak to chutnalo, ta exoticka kapitalisticka madlenka? Zoufale jsem ji chtěla poznat.
Vyprávění o sovětském jídle je nevyhnutelně kronikou dychtivosti, nenaplněné touhy. Jak to vypadá, když se vaše nejintenzivnější kulinářské vzpomínky točí kolem jídla, které jste ve skutečnosti nikdy neochutnali? Vzpomínky na představy, vyposlechnuté historky, horečné kolektivní toužení zrozené sedmdesáti lety geopolitické izolace a nedostatku…
Až donedávna jsem o takových vzpomínkách moc nemluvila. Na otázky, proč píšu o jídle, jsem jen omílala nacvičenou historku. Jak jsme roku 1974 s matkou emigrovaly z Moskvy samy, bez otce – bezprizorné uprchlice bez zimních kabátů a bez práva návratu. Jak jsem vystudovala uměleckou školu Juilliard a má klavírní kariéra vzala zasvé se zraněním zápěstí na konci osmdesátých let. Jak jsem při hledání nového začátku skoro náhodou propadla jídlu. A že se nikdy neohlížím zpátky. Po mé první kuchařce nazvané Please to the Table (Račte ke stolu), věnované kuchyním bývalého Sovětského svazu, následovaly samé příjemné věci: články v časopisech, další kuchařky, ocenění, skoro dvě desítky let cestování a pozoruhodných jídel.
Některé vzpomínky jsem ale vynechávala. Třeba ty na načmárané cedulky s lebkou a zkříženými hnáty na hrncích v babiččině komunální bytové kuchyni, kde si spolubydlící navzájem kradli maso z polévky. Na tíživá odpoledne ve školce pro potomky členů ústředního výboru strany, kdy se mi obracel žaludek z kaviáru – dělalo se mi zle z toho, že spolu s elitními partajními rybími vajíčky konzumuju přesně tu ideologii, kterou má antisovětsky založená máma strávit nedokáže. Nezmiňovala jsem se ani o dívčích záchodcích ve škole číslo 110, kde jsem coby začínající devítiletá šmelinářka v kousavé hnědé uniformě vybrala od spolužaček po pěti kopějkách a pak jim dovolila sáhnout si na láhev kokakoly, kterou nám přivezli přátelé z mýtické zagranice (zahraničí). Ani o svém dodneška přetrvávajícím nutkání ukořistit každý croissant z velkolepých bufetových snídaní ve výstavných hotelích, kde často pracovně přebývám.
Jaký smysl by mělo přiznávat ten neustávající pocit, že obývám dva paralelní jídelní světy: jeden, v němž běžně stoluji na místech jako Per Se nebo Noma, a druhý, kde je pro mě posvátnou modlou obyčejný banán – kdysi v Sovětském svazu pochoutka, jaké se člověk dočkal jednou v roce?...

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace