Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

S Pirátem na palubu EU

S Pirátem na palubu EU

Evropské volby se blíží, pojďme do toho

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

(P)alba Thomase Landerse

(P)alba Thomase Landerse

Hodně tvrdý rock, metal, občas i o krapet měkčí rock... Příběhy, koncerty, desky

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kdysi místo činu připomínalo scénu z knihy známého autora thrillerů. A nyní úřadoval vrah v jeho domě znovu

16.04.2019
Kdysi místo činu připomínalo scénu z knihy známého autora thrillerů. A nyní úřadoval vrah v jeho domě znovu

Autor: ladepeche.fr

Popisek: Bernard Minier

Historie se někdy opakuje. Nebo spíš znovu řádil stejný vrah na stejném místě. Thriller Sestry, pátý díl úspěšné kriminální série Bernarda Miniera, vydalo nakladatelství XYZ.

Květen 1993. Začínající policista Martin Servaz se účastní neúspěšného vyšetřování dvojnásobné vraždy sester oblečených v šatech k prvnímu svatému přijímání. Místo činu nápadně připomíná scénu z knihy Erika Langa, známého autora thrillerů, kterého se však nepodaří usvědčit. O pětadvacet let později je Servaz povolán k vyšetřování záhadného úmrtí v domě stejného spisovatele. Podaří se najít souvislost mezi oběma případy a dopadnout vraha?

Sestry

Autor: Bernard Minier
Žánr:
thriller
Nakladatelství:
XYZ

Ukázka z knihy:

Pozoroval je z křoví. Ukrytý. Chodily kolem holubníku a začínaly být nervózní. Začínaly se hádat. Za chvilku se naštvou a odejdou. Špičkou jazyka si olízl rty a pak ho strčil do děravé stoličky vpravo nahoře, která ho začala bolet večer, když ležel v posteli. Carie… Ale při pohledu na obě puberťačky se usmál. Rukou odehnal můry, které mu poletovaly před obličejem, a postavil se.
***
„Ambre, pojďme pryč. Nepřijde. Jsme v tomhle lese… samy.“
Když tuhle větu pronesla Alice nahlas, zachvěla se strachem. Byla to jedna z těch věcí, o kterých bylo snadnější snít, než aby je člověk zažil na vlastní kůži. Věc, na kterou radši ani nemyslet.
„Bojíš se,“ řekla Ambre.
„Ano, bojím se. No a?“
Měla chuť sestře prozradit, co se jí honilo hlavou. Co když se v tomhle lese schovává někdo jiný? Co když opravdu zapomněl a nepřijde? A co když se kolem potulují nebezpečná zvířata? Věděla, že mezi největší tvory v tomhle lese patří divočáci, lišky a srnci.
Vzal je obě za ruku.
„Jsme tvoje největší obdivovatelky,“ přiznala Ambre bezelstně, ukázala knihu a pevně sevřela jeho horkou dlaň.
„Tvoje největší obdivovatelky,“ zopakovala Alice a stiskla mu druhou ruku.
Myslely to upřímně. Už ve dvanácti začaly číst jeho romány plné takřka nesnesitelného násilí, šokujících a pobuřujících scén, vražd a mučení. Líbilo se jim, že viníci se z toho často dostali a že oběti nebyly nikdy úplně nevinné. Hlavní bylo, že v jeho románech panovala dekadentní atmosféra, všechny postavy poháněly morbidní pudy, odporné motivy a velmi kreativní perverze. A samozřejmě v nich byla spousta sexu.
„Já vím,“ řekl.
V tu chvíli vypadal skutečně dojatě, oči měl pod dlouhými černými řasami zamlžené slzami. Nebyl krásný, ale jeho rysy byly harmonické a vyzařovala z nich žádostivost, kterou nikdo nemohl považovat za příliš svůdnou.
Náhle se zvedl vítr a v korunách nejvyšších stromů to zašumělo. Všiml si, jak se obě sestry zachvěly a jeho úsměv se ještě rozšířil.
„Slečinky se bojí stínů lesa!“ pronesl.
Byl to citát z filmu Ingmara Bergmana Pramen panny. Zavrtěl hlavou a předstíral, že se rozhlíží. Zamračil se.
„Je to tak osamělé a tiché místo.“
„Proč nám naháníš strach?“ zeptala se Ambre. „Jsme tu s tebou.“
„To je pravda,“ odpověděl.
„A ty jsi s námi,“ pokračovala. „Co děláš v lese tak pozdě večer se dvěma šestnáctiletými dívkami?“
„Patnáctiletými,“ upřesnila Alice tónem, který zněl jako obžaloba.
„Nic špatného, že?“ řekl ironicky.
Zahleděl se na ně. Jeho oči se tentokrát zúžily ve dvě štěrbiny. V duchu se očividně ptal, jakou na něj přichystaly past. Znovu se rozhlédl kolem.
„Sledoval vás někdo?“
„Nikdo.“
Ambre se na něj upřímně usmívala.
„Podívej se na sebe,“ řekla náhle pichlavě. „Muž, který ve svých románech popisuje ty nejkrutější zločiny, autor, který se proslavil krvavými scénami, má teď strach ze dvou mladých holek.“
„Nemám strach,“ odpověděl mile.
„Ale máš.“
„Nemám strach, jen jsem opatrný.“
„I když naše emoce skrýváme za slovy, pořád zůstanou emocemi. Jak to, že píšeš tak hrůzné a fascinující knihy?“ řekla starší sestra a zadívala se mu přímo do očí. „Jak můžeš psát všechny ty úžasné… a děsivé stránky? Přitom vypadáš tak… normálně.“
Její hlas teď byl temný jako okolní les. Zdálo se, že jeho obyvatelé cítili napětí, protože sovy, buřňáci a další ptáci si začali odpovídat z jednoho stromu na druhý. Někde se pohnul jelen nebo srnec. On nic o lese nevěděl. Zašumělo křoví, jako by se celý les najednou probouzel jako nástroje ladící na koncert. Všechna zvířata se chystala na noční symfonii.
„Nikdy jsi neměl chuť uskutečnit své fantazie?“ zeptala se Ambre.
„Cože?“
„Všechny ty vraždy, mučení, znásilňování…“
Hleděl na ni celý zkoprnělý.
„Děláš si ze mě legraci nebo co?“
Studoval puberťaččin výraz. Nedokázal ho identifikovat.
„Vůbec si neumíš představit, jak na nás tvoje knihy působí,“ dodala.
Upřeně na ni hleděl. Přistoupila k němu ještě blíž.
„Nezapomeň, že jsme tvoje největší obdivovatelky,“ zašeptala a on ucítil na uchu její teplý dech. „Můžeš po nás chtít všechno.
Její tón a dech podráždily jeho pokožku na krku tak, až se mu zježily chlupy. Ustoupila od něj a s uspokojením si všimla, že jeho pohled potemněl. Takovou temnotu už viděla v jiných očích. Tak ráda ji vyvolávala. Poznala, jak se v něm všechno vaří. Bylo tak snadné manipulovat s muži. Cítila přitom skoro zklamání. Nemusela být vůbec krásná nebo inteligentní. Stačilo jim dát to, co chtěli, ale ne moc rychle.
Ani moc často.
„Tak co?“ zeptala se.
I ve tmě viděla, jak zrudl. Podíval se z jedné na druhou. Na tváři se mu objevil široký úsměv. Oči se mu rozzářily chtíčem a krutostí.
„Jste zlobivé holčičky,“ řekl…

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace