Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

TIP Život a dílo Alfonse Muchy, legendární biografie od jeho syna. Jiří Mucha, Kankán se svatozáří

27.03.2019
TIP Život a dílo Alfonse Muchy, legendární biografie od jeho syna. Jiří Mucha, Kankán se svatozáří

Foto: archiv

Popisek: Alfons Maria Mucha (24. července 1860 Ivančice – 14. července 1939 Praha) byl český malíř, grafik a designér, který v podstatě definoval období secese

´Kankán se svatozáří´ u nás poprvé vyšel roku 1969 (v roce 1982 v přepracovaném vydání pod názvem ´Alfons Mucha´). Jedná se o biografický román o životě autorova otce. Jiří Mucha jako zkušený vypravěč poutavě líčí otcovy osudy od jeho narození do skromných poměrů rodiny ivančického soudního úředníka v roce 1860, přes jeho studia v Brně, Vídni a Mnichově až po pařížský vzestup, působení v Americe a závěr života v Čechách, kde tuto světovou secesní ikonu zastihla smrt na pokraji druhé světové války.

Alfons Mucha, který se stal v průběhu času stejně jako ostatní umělečtí velikáni spíše mýtem, zde slovy svého syna, příležitostně doplněnými o citace z malířových vlastních zápisků a memoárů, získává lidský rozměr. Vedle života Alfonse Muchy se ovšem autorovi daří také výstižně líčit společensko-politické podmínky a kulturní kontext prostředí, ve kterém se Mucha právě pohyboval, ať už to byla rakousko-uherská Morava, nebo Paříž během přerodu na moderní metropoli.

Alfons Mucha, rodák z Ivančic, bytostně spjatých s Vladimírem Menšíkem, je v knize zachycen nejen v textové a grafické, ale rovněž fotografické příloze. Zejména jeho zednářský úbor (velmistra) patří ke klenotům a ukazuje Muchův obrovský přesah. Alfons Mucha mimochodem vymaloval významnou lóži zednářů v americkém New Yorku.

Nechybí mimochodem ani známý snímek, kde je Mucha se svými přáteli ve studiu na rue de la Grande Chaumière: Paul Gauguin, Luděk Marold a Gauguinova múza Annah la Javanaise.

Z blízka si pak čtenáři mohou prohlédnout rovněž zlomový plakát k divadelní hře Gismonda, který Muchovi zadala, respektive jej o tuto práci požádala jedna z nejvýznamnějších divadelních osobností 19. a počátku 20. století Sarah Bernhardt.

Knihu lze číst nejen jako encyklopedii jednoho velikého života (zmařeného zjevně díky nacistům a gestapu), stejně tak ji lze vnímat coby inspiraci pro budoucí tvůrce a bohatý zdroj informací. Vydává Garamond.

Vložil: Zdeněk Svoboda