Sázkaři se tentokrát totálně zmýlili. Předpokládaný vítěz musel vydýchat fiasko, triumfoval propadák. Dostali akademici strach?
25.03.2019
Foto: Falcon
Popisek: Jiří Macháček a Táňa Pauhofová ve filmu Toman
VIDEO Šestadvacátý ročník filmových cen Český lev opět mnoho filmových fanoušků zaskočil a zklamal. I když bylo vloni natočeno několik velmi zajímavých snímků, které získaly vysoký počet nominací, nakonec uspěly pouhé dva. Celková bilance proto nutí k zamýšlení, na základě čeho a jak vlastně členové České filmové a televizní akademie rozhodují. A proč se například rozhodli, že film Ondřeje Trojana Toman nominují ve třinácti kategoriích, aby mu pak nepřidělili ani jednu jedinou sošku, čímž zaskočili nejen jeho diváky, ale i sázkaře.
Můžeme skutečně jenom spekulovat, zda se nechali ovlivnit českými filmovými kritiky, kteří při udělování svých cen Tomana zcela ignorovali nebo spíše tím, že snímek, věnovaný osobě téměř neznámého šéfa komunistické rozvědky, je vyděsil, a rozruch, který by po ověnčení Českými lvy vyvolal, se nikomu příliš nehodí. Především těm filmařům, co spoléhají na různé státní dotace a pobídky. Přitom je Toman dílem tak závažným, že by rozhodně neměl zapadnout mezi ta, u nichž to vůbec nevadí.
Příliš aktuální?
Leccos ovšem nasvědčuje tomu, že je to právě až příliš aktuální obsah, připomínající mnohé paralely se současností, co akademiky, rozhodující o tom, kdo skleněnou sošku lva získá či nikoliv, vystrašil. Příběh Zdeňka Tomana, cynického a bezcharakterního kariéristy, jenž je ochoten pro svůj profit učinit téměř cokoliv, i na úkor přátel a vlastní rodiny, je děsivý, a některé scény nebylo možné zhlédnout bez zavírání očí (mučení Tomanovy sestry, týrání jeho novorozeného syna), nebo bez pocitu naprostého znechucení nad naší minulostí a tím, co vše byli schopni páchat podporovatelé komunistického režimu. I pro ty, kdo znají naše dějiny poměrně dobře či dokonce pamětníky dění po únorovém převratu, je doslova šokujícím zjištění, jakým způsobem byly například získávány peníze na volební kampaně komunistické strany.
Opěvovaný propadák
Je sice možné připustit, že z uměleckého hlediska se nejedná ve všech kategoriích o vynikající dílo, avšak při srovnání s filmem, který Tomana drtivě porazil, jde o skandální rozhodnutí porotců. Nejvíce Českých lvů (celkem šest) totiž posbíral koprodukční snímek režira Olmo Omerzua Všechno bude. Jeho hrdiny jsou dva grázlíci, kteří utečou z domova, ukradnou auto a na cestě páchají různá alotria (například střílí po kolemjdoucích) či nějaký ten dobrý skutek. Nadšení, které tato „road movie“ získala u kritků, zdůvodňují především tím, že jde o působivý snímek o svobodě a volnosti.
Přitom je pouze další z řady adorací antihrdinů, přičemž rozhodně není vyloučeno, že způsob jejich chování může inspirovat k útěkům a zlodějnám jejich vrstevníky. Naštěstí diváci tento, podle mnohých kritiků „filmový zázrak“, v kinech příliš nenavštěvují a patří tak k mnoha dalším oceněným a opěvovaným propadákům. Nemluvě o tom, že tak závažný a na zhlédnutí náročný film, jako Toman, si dovedl v kinech najít podstatně více filmových fanoušků než Všechno bude.
Mimořádný počin
Přesto se opravdu nechce věřit, že pozoruhodný počin producenta a režiséra Ondřeje Trojana, natočený s nebývalým respektem k historickým faktům, s působivou hudbou, kamerou i výpravou, nezvítězil ani v jedné jediné kategorii či nedostal alespoň nějakou mimořádnou Cenu útěchy. Namísto toho si odnesla Českého lva za mimořádný počin v oblasti audiovize herečka Marta Issová. Získala ho za vedlejší roli v televizní inscenaci Dukla 61, přičemž v této kategorii nebyla vůbec nominována. Při přebírání lva vtipkovala, že je v šoku. Rozhodně nebyla sama.
Vložil: Adéla Hofmanová