Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Česká detektivka první kategorie. Jiří Březina, Vzplanutí

12.03.2019
RECENZE Česká detektivka první kategorie. Jiří Březina, Vzplanutí

Foto: Facebook Jiřího Březiny

Popisek: Ze křtu knihy, únor 2019

S takovou suverenitou, volností a lehkostí, s jakou Jiří Březina sepsal svůj poslední román, na to moc často nenarazíme. A co víc, mladému spisovateli z Českých Budějovic se podařilo držet naši velmi vytříbenou pozornost do poslední stránky. Nejen díky příjemnému stylu vyprávění a kvalitním obrazům – scénám – ale především kvůli dvojité pointě. K tomu všemu se dostaneme.

Jiří Březina se narodil na podzim roku 1980 v Českých Budějovicích. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a živí se jako textař webových stránek. Miluje prý chození po horách a věnuje se elektronické hudbě. Stál u zrodu českého vydání kultovní knihy o hudebním průmyslu KLF: Manuál (Jak se dostat na vrchol hitparády). Jeho první detektivka Na kopci získala v roce 2013 Cenu Jiřího Marka za nejlepší český detektivní román. V následující detektivní sérii uvedl na scénu hlavní postavu policisty Tomáše Volfa.

Jak autor potvrdil, ten úplný debut po vzoru evropských velikánů připravoval mnohem, mnohem dříve. „Jmenuji se Jiří Březina a svůj první román jsem začal psát v sedmi letech. Byl o pravěkých lovcích a nikdy jsem ho nedokončil." Za troufalý humor a nadsázku se samozřejmě omlouváme. Dodejme také, že zmíněná citace je kromě jiných k nalezení na oficiálních stránkách autora.

Jeho dosavadní tvorba, kterou pečlivě spravuje Motto, čítá čtyři poctivé a čtivé knihy: Jde o ´Promlčení´, ´Polednici´ a ´Vzplanutí´ (v roce 2013 vyšla detektivka mimo tuto řadu. ´Na kopci´ vydalo taktéž Motto, ale my tuhle skoro čtyř stránkovou knihu bohužel nečetli).

Ve všech případech se setkáváme s mladým policistou Tomášem Volfem a jelikož jsme všechny tři knihy ze série četli, můžeme potvrdit a přiznat, že jde o plasticky tvarovanou postavu bez výraznějších nadlidských vlastností. Tím narážíme například na Weaverova Rakera, který se sice čte jedna radost, ale jsou v těch románech situace, jimž se nechce věřit. Raker přežije vše, Volf si vystačí s nepřízní osudu a občasnou ranou válečkem do hlavy.

V čem je Vzplanutí jiné?

Březina si dokázal nevídaným a dramaturgicky pevným krokem poradit s takzvanou double – pointou. Neboli dvojitou pointou, chcete-li. Ale ještě k ní přidal výhybku. Můžeme uvést, že část knihy vede čtenáře jasným směrem: vyšetřování podivné smrti. Druhá část se té první jakoby netýká. Je psána formou deníkových vzpomínek a ani po třetině knihy nebude jasné, o co se jedná. Přejděme proto k ději.

Všechno to začalo nálezem shořelého těla někde v Praze. Z prachu trčí jen nohy. Respektive to, co z nich zbylo. Nadpřirozený jev, zvláštní shoda okolností nebo rafinovaná snaha zničit důkazy? To je případ, nad kterým kroutí hlavou i vyšetřovatel požárů. Najít odpovědi rozhodně nebude snadné. Poručík Tomáš Volf na novém působišti v Praze mezi nové kolegy zrovna nezapadl a na složité vyšetřování je tak vlastně sám. Pomůže mu návrat k uzavřenému případu, který začal podobně hrůzným nálezem? Může se ale stát, že narazí na něco, co změní život hned několika lidí.

Březina se s vervou sobě vlastní pustil nejprve do vědeckého bádání. To mu umožnilo chápat, jak funguje oheň, kterak postupuje a jaké stopy za sebou nechá. V tomto je potřeba poděkovat za všechny čtenáře, jelikož podstata činu (netvrdíme, že zločinu) je věrohodná a pragmatická. To je důležité vnímat. Žádné sci-fi se v případě recenzovaného titulu nekoná. Mladý policista se navíc snaží jít proti zdi, protože jeho šéf tvrdí, že se nic nestalo, žádný mord se nekoná a práce je na oddělení habaděj. Volf neposlouchá a koná. Mezitím se v kurzívou psaných pasážích dostáváme do života mladé holčiny, která pracuje v místním obchodě jako prodavačka. Nuda, šeď, čtvrtka másla, panák vodky do jedné nohy, čtyři rohlíky… Zažívá a prožívá to, co každá mladá dívka. Lásky, jízlivé poznámky, trápení, radosti. Setkáváme se se jmény, která do vyšetřování výše uvedeného případu nezapadají. A to ani zdánlivě.

V tuto chvíli musíme říct, že jsme se několikrát vraceli na začátek titulu a snažili se obě věci spojit. Marně. To ničemu neuškodí, pokud přiznáme velmi inteligentně pojaté zpracování „případu“ perem Jiřího Březiny. A asi bychom měli přibrzdit, jinak prozradíme i to, co nechceme.

Dialogy jsou v knize vynikající, místo činu je zpracováno dobře, největší pozitiva nacházíme v Březinových pozorovatelských schopnostech, především pak v těch putykách, kam se čas od času musí vydat. Pointa je chytrá, děj strhující a závěrečné vyústění má pachuť klasického životního zklamání. Z pohledu sociologie či antropologie je to věrná sonda života lidí. Ke knize máme jednu jedinou výtku, týkající se stylistiky. Spisovná čeština je v mnoha ohledech důležitá, ale ne tam, kde se močí v koutech a řeší smrt... Věta: "Byli příjemní jako osina v prdeli" by mnohem líp vyzněla v hovorové až nespisovné podobě: „Byli příjemný jak vosina v prdeli..." Několikrát jsme se totiž přistihli, že jsme si to do hovorového jazyka převedli, aniž bychom o tom věděli. Působilo to totiž víc přirozeně. Ale to je jen drobný detail, nic zásadního na jednoznačně nejlepší české detektivce v posledních mnoha měsících.

Autor: Jiří Březina
Název: Vzplanutí
Vydává: Motto, 2019
Hodnocení: 90 procent

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace