Tento šarlatán zachránil nohu prezidentovi. Léčitelé to u nás neměli lehké nikdy
23.02.2019
Foto: CinemArt
Popisek: Hlavní roli vytvoří ve filmu Šarlatán Ivan Trojan. Na snímku s režisérkou Agnieszkou Holland
V poslední době se nebývale daří filmovým i televizním snímkům, zachycujícím skutečné životy známých osobností naší historie. Po koprodukčním životopisném snímku Masaryk boduje další historické drama, Toman. Světoznámá polská režisérka Agnieszka Holland, která často spolupracuje s českými filmaři, nyní dotočila strhující příběh o zázračném českém léčiteli Janu Mikoláškovi, k jehož pacientům patřili i dva prezidenti a další významné osobnosti.
Film, nazvaný Šarlatán, vznikl v česko-slovensko-irské koprodukci podle scénáře Marka Epsteina. Vrací se do padesátých let minulého století, kdy v naší zemi vládli komunisté. Nesnášeli kohokoliv, kdo disponoval nadpřirozenými schopnostmi, ať už to byli umělci, duchovní či léčitelé.
Prezidentův šarlatán
Platilo to i o bylinkáři Janu Mikoláškovi, nadanému mimořádnou schopností diagnostikovat různá onemocnění, aniž vystudoval medicínu. Když se pověsti o jeho zázračných schopnostech začaly šířit, jeho dům byl obležený lidmi, dožadujícími se pomoci. Přijížděli za ním zdaleka autobusy a byli ochotní stát celý den frontu, než na ně přijde řada. Mezi nimi nechyběli ani významní podnikatelé a umělci, včetně prominentů tehdejšího režimu. Kuriózní je, že k jeho pacientům patřili i lékaři, kteří si nedokázali sami pomoci. Mikuláškův věhlas doputoval až k prezidentovi T. G. Masarykovi.
Šťastná souhra náhod
Jeho schopnosti byly výsledkem souhry několika náhod. Účinky bylin znal už v mládí, díky tomu, že jeho otec byl zahradník. Když později sloužil v jedné šlechtické rodině v Rakousku, seznámil se s vyhlášeným léčitelem a lékařem Valentinem Zeileisem a léčitelkou Josefou Mühlbacherovou. Právě ona ho naučila diagnostikovat různé nemoci z moči pacientů. Tuto metodu si natolik osvojil, že se nad jeho neomylnými diagnózami často pozastavovali i zkušení lékaři. Byl si ovšem vědom svých limitů, a pokud dospěl k závěru, že nemůže nemocným pomoci bylinnou léčbou či jinak, poslal je zodpovědně do nemocnice.
Zkouška před gestapem
Populárního léčitele si v době okupace všimlo i gestapo a podrobilo ho zajímavé zkoušce. Měl stanovit diagnózu podle vzorků moči nemocných lidí a ani jednou se nespletl. Údajně pak díky tomu léčil i nacistického pohlavára Martina Bormana. A hned po válce se stal jeho dalším prominentním pacientem tehdejší odborářský předák Antonín Zápotocký. Kvůli zanícené noze mu hrozila amputace, ale léčitel si s infekcí s pomocí bylin dokázal poradit. Oba muže pak pojilo přátelství a pokračovalo i v době, kdy byl Zápotocký prezidentem.
Až do Zápotockého smrti v roce 1957 se tak Mikulášek těšil jeho ochraně. Pak se ale stal komunistickému režimu nepohodlný, ministerstvem zdravotnictví byl označen za nejhoršího šarlatána, aniž byly brány v potaz skutečné a nezpochybnitelné výsledky jeho práce. Záhy čelil různým vykonstruovaným obviněním a nakonec byl zatčen a odsouzen ke třem letům vězení. Za trest mu byl zkonfiskován veškerý majetek.
Jeho životní příběh je mimo jiné svědectvím o tom, že se historie stále opakuje. Také v dnešní době čelí řada vynikajících léčitelů nařčení ze šarlatánství a výsměchu různých „vědeckých“ kapacit. A to přesto, že prokazatelně pomohli mnoha lidem.
Vložil: Adéla Hofmanová