Jižní vítr vtrhne do kin jako balkánská vichřice a předvede, jak má vypadat opravdová gangsterka. Premiéry Pavla Přeučila

21.02.2019

Foto: Facebook

Popisek: Jižní vítr, výřez z oficiálního plakátu

FOTOGALERIE Pro dnešní recenzi jsem se rozhodoval mezi dvěma tituly, které přicházejí oživit plátna našich kin. První z nich, česká krimi Úhoři mají nabito, startuje už zítra a za týden bude následovat srbská gangsterka Jižní vítr. Vzhledem k tomu, že čeští Úhoři se lenivě převalují v mazlavém bahýnku trapnosti, se kterou se česká kinematografie v poslední době potýká, rychle jsem od jejich hodnocení upustil. To Jižní vítr je opravdová balkánská bomba, která si nijak nezadá s těmi nejlepšími hollywoodskými gangsterkami a srovnávat tyto dva filmy je jako srovnávat parní lokomotivu s nejmodernějším Jumbo Jetem.

Jižní vítr má za sebou už vítězné tažení srbskými kiny, a přestože byl natočen s opravdu skromným rozpočtem, vydělal od své říjnové premiéry v Srbsku svým tvůrcům už více než 9 000 000 korun. Jako režisér a zároveň jeden ze scénáristů je pod ním podepsán Miloš Avramovič, který byl srbským divákům známý spíše jako tvůrce televizních seriálů. Sám o svém filmu říká, že jde o částečně autobiografický příběh. „Scénář filmu je výsledkem mé snahy předat mladší generaci své zážitky z mládí, všechno, co jsem musel vytrpět a přežít na ulicích Bělehradu v divokých 90. letech, plných extrémního násilí a chudoby.“

Krutý svět bělehradského podsvětí

Po letech upadající srbské kinematografie, potýkající se s podobnými problémy jako ta naše, se podařilo Avramovičovi skoro nemožné, zajistit skutečně masový návrat srbských diváků do kin, během prvních týdnů po premiéře zaznamenal film téměř tři čtvrtě milionů návštěvníků. Děj filmu se odehrává v bělehradském podsvětí a s mnohdy značně krutou pravdivostí mapuje svět zločineckých gangů, které tehdy ovládaly město, ovládaly policii a ovládaly i řadu politiků.

Hlavním hrdinou je Petar Maraš (Miloš Bikovič), mládenec z Bělehradu, který nesnáší svého otce, stará se o rodinu, matku i mladšího bratra. Pořídil si vlastní byt, ve kterém žije se svou dívkou Sofií (Jovana Stojilković) a pomalu si začíná plnit své sny. Má však i druhou, značně odlišnou tvář. Je prominentním členem gangu zlodějů aut, kterému šéfuje zkušený mafián Car (Dragan Bjelogrlić). Kradou luxusní, drahá auta a zisky jsou skvělé, stejně, jako je skvělý Maraš za volantem.

Přimhouřené oči systému

Všechno klape jako na drátku, ale jen do chvíle, kdy Maraš ukradne černý mercedes, plný heroinu, patřící bělehradskému narkobaronovi Golubovi. Toho hraje Nebojsa Glogovac, který loni tragicky zemřel ve věku pouhých 48 let na rakovinu plic. Začíná kolotoč divokých honiček, krutých a až otřesně realistických akcí v tarantinovském stylu. Brutální scény a nelidské jednání zločinců nejsou však jedinými tématy filmu. Všechno to obchodování s drogami, vydírání, mučení a zabíjení probíhá s mlčenlivým souhlasem systému. Těžce zkorumpovaná policie jde gangům na ruku a je doslova jedním ze spoluhráčů, podílejících se na řadě zločinů.

Souboj krutosti s lidskostí

Film nabízí dost realistický pohled do života jedné srbské rodiny, mapuje složité vztahy mezi Marašem a jeho zklamaným otcem. Klíčové jsou především scény, které ukazují, čeho všeho jsou hlavní postavy schopny v situacích, kdy překračují běžné hranice. Dobře je to vidět například ve scéně, kdy se šéf narkomafie Golub chystá brutálně zabít ve sklepě člověka, zatímco v pozadí je slyšet rozpustilá hudba a o patro výše slaví jeho malý synek narozeninovou párty se svými kamarády, dortíky a pestrobarevnými balónky. V jedné chvíli vidíme Goluba, jak si hraje se svým synem, v dalším momentě se promění v krutého zabijáka. Jedním z největších kladů filmu je to, že postavy jsou zcela skutečné, nejsou nijak karikované a vyfabulované, ale jde o opravdové lidi z bělehradských ulic.

Film, na který Srbsko dlouho čekalo

V recenzích, provázejících premiéru filmu ve své domovině, převládá názor, že Jižní vítr je film, na který Srbsko dlouho čekalo. Divoký chaos filmu, plného akcí, divokých honiček, šíleně rychlé jízdy, vypjatých momentů, okořeněných vtipnými poznámkami hlavních postav, to všechno přináší optimální dávku napětí i smíchu v jinak tragických situacích. Faktem je, že Jižní vítr je film o bělehradském podsvětí, organizovaném zločinu, nabitý akcí od počátku do konce.

Faktem je ale také to, že jde o film, ukazující onen nekonečný boj mezi dobrem a zlem a to způsobem, který rozhodně není stereotypní, ale ilustruje, jak probíhá tento boj v každém z nás. Můžeme říci i to, že jde o rodinný film, ukazující hlavní protagonisty jako pečlivé hlavy rodiny, kterým jde jen o její blaho. Nicméně v každém případě jde o vzrušující gangsterku, na jaké jsme byli zvyklí jen ze západní produkce, která udrží diváky přilepené do sedaček v kině celé dvě hodiny.