Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Danny Smiřický v nejlepších letech, dokud to celé nezastaví válka... Josef Škvorecký, Prima sezóna

17.02.2019
RECENZE Danny Smiřický v nejlepších letech, dokud to celé nezastaví válka... Josef Škvorecký, Prima sezóna

Foto: ČT

Popisek: Josef Škvorecký zemřel v lednu 2012. Snímek pochází z pořadu ČT, talk show Marka Ebena Na plovárně

Josef Škvorecký je synonymem české literatury. Danny Smiřický zlidověl, Tankový prapor jakbysmet, Zbabělci patří mezi povinnou literaturu a příjmení Škvorecký zná každý, aniž by se v jeho díle výrazněji orientoval. On sám nikdy nepřeháněl, nežil na takzvaně vysoké noze, staral se o své a podporoval, co (a koho) podporovat šlo. Čímž samozřejmě myslíme jeho výraznou a záslužnou práci v rámci '68 Publishers, které v jednasedmdesátém založil v Torontu. Škvorecký má jako jeden z mála českých spisovatelů světový přesah.

O Josefu Škvoreckém toho bylo napsáno a řečeno hrozně moc. Jeho vliv ovšem tak patrný být nemusí. Nám v tomto ohledu přišlo nezajímavější především filmové prostředí, jež ze Škvoreckého knih vycházelo: Farářův konec (1968, režie Evald Schorm), Zločin v šantánu (spolupráce na scénáři Jiří Suchý, režie Jiří Menzel), Flirt se slečnou Stříbrnou (scénář se Zdeňkem Mahlerem, režie Václav Gajer), Tankový prapor (scénář Radek John, režie Vít Olmer).

Pro Československou televizi napsal středometrážní Revui pro banjo (1963, režie Zdeněk Podskalský), seriál Vědecké metody poručíka Borůvky (1967, režie Pavel Blumenfeld) a inscenaci Poe a vražda krásné dívky (1996, režie Viktor Polesný). Pod pseudonymem Josef Benda napsal společně s Lubomírem Dorůžkou libreto pro Český rozhlas k operetě Zmatek kolem Lydie.

V neposlední řadě je nutné jmenovat Hříchy pro pátera Knoxe, které psal už v období emigrace v Torontu, ačkoli u nás titul vyšel až na začátku devadesátých let. Desetidílný seriál ČT v režii Dušana Kleina, který cyklem také provázel, viděl asi každý čtenář těchto řádků.

A přitom byl Škvorecký velmi hlubokým člověkem, který miloval jazz a swing (sám působil v pražské Redutě, kdy se v té době na pódiu střídal s Ivanem Vyskočilem nebo mladým Jiřím Suchým), nenáviděl válku a vše, co napsal, osobně zachytil či prožil. Ostatně podobné tvrzení lze formulovat o všech z generace, která se narodila v těch třicátých letech minulého století. Byli to jak prozaici, tak i básníci, kteří nejprve volili formu poetismu, následoval civilismus či pacifismus, leckdy komunismus a následně jeho opuštění a procitnutí.

Zažít hrůzy války během dospívání je bohužel věc, kterou nelze zapomenout.

Škvorecký svou dráhu zahájil Zbabělci, ti byli opravdu velkoryse přijati (prvotní impuls pro psaní byl ovšem žurnalistického charakteru). Do celkového obrazu je nutné doplnit, že záměrem Zbabělců byla jakýsi "lidská komedie", zachycení obrazu doby a generace v období po roce 1945. Zbabělci jsou totiž tvořeny ještě dalšími knihami - Tankový prapor, Prima sezóna, Mirákl a Příběh inženýra lidských duší. Právě recenzovaný soubor povídek "Prima sezóna" je z nich asi nejvíce lidský a je na něm vidět, jak si autor psaní daleko od domova užíval.

Opět zde máme Dannyho, tuláka po hvězdách, respektive kosteleckých ulicích (samozřejmě jde o rodný Náchod), který miluje hudbu, svůj život dělí mezi bílou a černou, což v jeho případě znamená především nutné sexuální dovádění. To se samozřejmě nedostaví, jelikož Irenka, Marie či Alenka považují jeho náturu za příliš všeobjímající (…„to nic neuděláš, prostě to tak máš, no“…) a hovoří o něm jako o sukničkáři. Hlubší rozbor té šestice poměrně známých povídek není potřeba. Zdůraznit se musí jiné faktory: tím prvním je naprostý kontrast sluncem zalitého mládí se závěrečnou smrtí přítelova otce a fantastická inklinace k hudbě. I proto je logické, že Prima sezonu absurdně zakončuje "Smutné podzimní blues".

Škvorecký knihu vydal v roce 1975 a psal ji kolem padesátky. Nutná nostalgie a vylití si srdce na papír je přesně ten moment, který je potřeba u četby vnímat. Je to samozřejmě dík mládí a vzpomínkám, spíše je to ale stesk. Sám autor se do Československa mohl vrátit až po roce 1989…

Prima sezona nepatří mezi nejzásadnější texty Josefa Škvoreckého, je ovšem nutnou součástí celku a prokazatelným důkazem autorova lidství a lásky k životu. Je to přeci podobné jako u barevných výpovědí režisérky Věry Chytilové. Červená barva neznamená krev, nýbrž život.

Prima sezonu vydává LEDA (spolu s dalšímí autorovými díly).

Vložil: Zdeněk Svoboda