Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dramatický boj o život, který sledoval v přímém přenosu celý svět

08.01.2019
Dramatický boj o život, který sledoval v přímém přenosu celý svět

Autor: spacefest.info

Popisek: Posádka mise Apollo 13

Sen stanout na povrchu Měsíce se změnil v zoufalou bitvu o život, kterou se zatajeným dechem sledoval celý svět. Podrobnosti jedné z nejdramatičtějších vesmírných misí přináší Ted Olson v napínavé historické story Apollo 13: Boj o přežití, kterou vydalo nakladatelství cPress.

Kalendář tehdy hlásil, že je právě pondělí 13.dubna, 1970. Třetí mise astronautů mířila na povrch Měsíce a všechno šlo hladce – až do okamžiku, kdy se temným vesmírem rozlehla drtivá exploze. Poškozená vesmírná loď se řítila vesmírem pryč od Země rychlostí třikrát vyšší, než je rychlost zvuku, nezbytná energie začala docházet, životadárný kyslík unikat. Tým špičkových inženýrů v řídicím středisku v Houstonu pracoval na hraně svých možností, aby dostali trojici astronautů bezpečně zpět.

Let Apollo 13 byl v pořadí již sedmým pilotovaným letem kosmického programu USA Apollo. Jeho cílem bylo uskutečnit třetí přistání lidské posádky na povrchu Měsíce, tentokrát v oblasti Fra Mauro. V průběhu letu však došlo k výbuchu jedné z kyslíkových nádrží, který vážně poškodil servisní modul. Následky exploze nejen zabránily posádce splnit úkol letu, ale ohrozily životy jejích členů – velitele Jima Lovella, pilota velitelského modulu Johna Swigerta a pilota lunárního modulu Freda Haise.

Apollo 13: Boj o přežití

Řídicí středisko v Houstonu muselo během následujících čtyř dnů s vynaložením nesmírného úsilí vyvinout nouzové scénáře, díky nimž se nakonec přece jen podařilo posádku dopravit živou zpět na Zemi. Lunární modul měl své vlastní kyslíkové nádrže, zásobu vody a nabité akumulátory s poměrně velkou kapacitou. Mohl tedy posloužit jako jakýsi záchranný člun, jenže zásoby byly určeny k zásobování dvou astronautů po dobu dvou dnů. Teď musely vystačit pro tři astronauty a čtyři dny. Před vstupem do atmosféry byl odhozen lunární i servisní modul, a teprve když se velitelský modul vzdálil, posádka teprve uviděla rozsah poškození servisního modulu. V celé jeho délce chyběl pruh hliníkového pláště, což podle následného vyšetřování způsobilo náhodné zřetězení několika událostí.

Přestože Apollo 13 nesplnilo zadaný úkol, stal se jeho let legendou. Na motivy této události, kterou později velitel mise Jim Lovell popsal ve své knize Lost Moon (Ztracený Měsíc), natočil v roce 1995 režisér Ron Howard v roce 1995 film Apollo 13, v němž ztvárnil hlavní roli Tom Hanks.

Autor: Tod Olson
Žánr:
beletrie, historie
Nakladatelství:
cPress

Ukázka z knihy:

Barbaře Lovellové bylo jen osm let, když se její otec stal astronautem. Už tehdy jí ale bylo jasné, že tím riskuje svůj život. Nikdo z rodiny o tom nemluvil, i tak to ale chápala. Žili na základně Pax River, kde její otec testoval stíhačky pro námořnictvo. Jednou měsíčně, někdy i častěji, se základnou rozezněly sirény, aby oznámily, že spadlo nějaké letadlo. Všichni se převlékli ze svých uniforem a odjeli na pohřeb. Něčí otec právě zemřel.
Když se ovšem přestěhovali do Houstonu, zjistila Barbara, že být součástí rodiny astronauta s sebou nese spoustu výhod. Lovellovi si postavili velký cihlový dům na ulici Lazywood Lane v oblasti zvané Timber Cove. Téměř každý, kdo tam bydlel, měl něco společného s NASA. Na večírcích používali technici koktejlové ubrousky na to, aby na ně kreslili návrhy vesmírných lodí. Barbara chodila plavat do místního bazénu, který měl tvar kabiny vesmírné lodi. Jezdila v Corvettě, kterou jejímu otci za hubičku pronajal místní prodejce aut. A když letěl na misi, dary se jen hrnuly. Někdy to byly náhodné věci, jako třeba psací stroj, který psal kurzívou. Nejčastěji ale dostávali zadarmo šperky a oblečení. Módní společnosti dokonce její mamince posílaly šaty; jediné, co po ní chtěly, bylo, aby si je oblékla, až půjde ven za novináři.
Poprvé se Jim Lovell vydal na oběžnou dráhu v roce 1965, když bylo Barbaře dvanáct. O rok později letěl znovu. Oba dva lety byly součástí vesmírného programu Gemini, dalšího kroku NASA na cestě ke konečnému cíli – dostat člověka na Měsíc. Pokaždé když její táta letěl, musela Barbara do školy přinést omluvenku: Prosím omluvte Barbaru, jede na Floridu sledovat, jak jejího otce vystřelí do vesmíru. Rodina pak žila v hotelu a vyrazila si na pláž nebo k hotelovému bazénu. Potom se shromáždili, aby sledovali start rakety, a jí už bylo jasné, co se stane.
Stáli na kopci s výhledem na místo startu. Dole pod nimi stála vysoká raketa a z ní se jako pára valil plynný kyslík. Veškerá síla zabalená do jednoho válce, na jehož konci seděl její otec. To byla chvíle, kdy ji v očekávání toho, co se stane, zalil nepříjemný pocit a sevřel se jí žaludek. A když se motory konečně zažehly a odpalovací rampu ožehly plameny, zem se otřásla až k nim nahoru na kopec a ten otřes jste cítili v celém těle. „Byla jsem nervózní,“ řekla kdysi všetečným novinářům, když se jí ptali, jaké to bylo. „Měla jsem pocit, že Země pukne nebo tak něco.“
Nějakou dobu bylo ohledně letů všechno v pořádku – nejen s jejím otcem, ale i se všemi ostatními. Žádné sirény, žádné „Přerušujeme vysílání kvůli aktuálním událostem“ v televizi. Barbařin otec strávil na své první misi ve vesmíru dva týdny, což bylo déle, než zvládl kdokoliv předtím.
Ale jedné noci v únoru 1966 její matce zavolal přítel z NASA. Dva astronauti, Elliot See a Charlie Bassett, právě havarovali a uhořeli ve cvičném tryskáči T-38. NASA poslala někoho za ženou pana See, aby jí sdělil, co se stalo. Chtěli, aby za ní mezitím Barbařina matka zašla a dělala jí společnost – aniž by jí prozradila, že její muž právě zemřel. Seeovi měli dvě dcery, kterým bylo devět a deset let, jen o pár let mladší, než byla Barbara. Když to pak zjistily, jedna z nich se své matky zeptala: „Takže už nejsme astronautská rodina?“
Myšlenky na tyhle děti, které zůstaly bez otce, Barbaru strašily.
Ale nebylo to tak zlé, jako když otec Eddieho Whitea uhořel uvnitř kabiny vesmírné lodi…

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace