Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Chtěla se jenom dostat mezi vyvolené. Jenže smyčka se stahuje a teď jí jde doslova o život

06.01.2019
Chtěla se jenom dostat mezi vyvolené. Jenže smyčka se stahuje a teď jí jde doslova o život

Autor: Facebook

Popisek: Jens Lapidus

Úspěšný švédský spisovatel Jens Lapidus přichází s dechberoucím vyvrcholením dramatu, které mistrně rozehrál v románech Pouze pro VIP a Stockholm . Napínavou detektivku, k jejíž dynamičnosti přispěl i skvělý překlad Martina Severýna, vydalo nakladatelství Kniha Zlín.

Už několik desetiletí dochází ve Švédsku k brutálnímu zneužívání mladých dívek. Každý pokus o odhalení viníků je brutálně potlačen, chapadla rozvětvené chobotnice totiž sahají do těch nejvyšších společenských pater. Okolo Teddyho a Emelie, nesourodé dvojice elitní právničky a bývalého kriminálníka, se definitivně stahuje smyčka.

Kdosi se je svými extrémními metodami snaží dostat z cesty, a když se po stopě zločinecké sítě vydává i policie, násilí nabývá naprosto nebývalých rozměrů. V podobném nebezpečí se ocitá i studentka Roksana. Chtěla se vlastně jen dostat mezi vyvolené, získat trochu uznání a patřit mezi ty, kteří se vyznají… Jenže teď po ní jde korunní princ drogového podsvětí. A jestli neudělá něco naprosto šíleného, živá nevyvázne.

Top Dog

Jens Lapidus vystudoval práva a stal se obhájcem zejména v trestních řízeních. Žije ve Stockholmu se svou žena a dvěma dětmi. Doma ve Švédsku i v zahraničí se proslavil trilogií Snabba cash (Snadný prachy), Aldrig fucka upp a Livet deluxe. Všechny tři se zařadily mezi nejprodávanějšími knihy nového tisíciletí, Lapidus jimi po vzoru Jamese Ellroye založil vlastní žánr.

Jeho tzv. Stockholm noir popisují město a jeho obyvatele z odvrácené, temné strany, s níž má autor ze své advokátské praxe bohaté zkušenosti. Dal tak severskému kriminálnímu románu zcela nový rozměr, kritici i čtenáři vyzdvihují kromě chytrého napětí především originální práci s jazykem a věrné vykreslení charakterů všemožných kriminálních živlů.

Autor: Jens Lapidus
Žánr:
detektivka
Nakladatelství:
Kniha Zlín

Ukázka z knihy:

Emelie zírala na mladého advokáta, který seděl proti ní. Po pohovoru s Marcusem Engvallem se rozhodla okamžitě. Z praxe u soudu měl nejlepší hodnocení, z předchozího zaměstnání skvělé doporučení a do občanského práva byl zapálený. Kromě toho jí připadalo, že má smysl pro humor, že má příjemné vystupování a smysl pro módu – první dva osobnostní rysy byly důležité pro klienty, ten třetí pak nepostradatelný pro povolání jako takové. Cit pro styl: nikdo o tom moc nemluvil, nicméně šlo o nejdůležitější vlastnost obhájce. A teď: už při zmínce o čaji bez kofeinu jí mělo dojít, že něco není v pořádku. O čem to mluví? Alergický na elektřinu – nic takového přece ani neexistuje.
Marcus se zazubil a mrknul. „Dělám si legraci. Rád zatím zůstanu ve vaší kanceláři. S rozsvícenými světly.“
Položil na stůl svůj mobilní telefon. Měl popraskaný displej. „A proti elektronice nic nemám, naopak, jsem vlastně tak trochu hračička.“
Emelie se rozesmála. Marcus se k ní přidal. Přece jen měl smysl pro humor.
Marcusovo jméno vlastně dostala před pár měsíci od Magnuse Hassela. Seděla tehdy v Pocket City a čekala na Josephine, která pořád ještě u Leijonu pracovala, když vtom uslyšela své jméno. Otočila se a došlo jí, že dva z jejích bývalých šéfů sedí hned u vedlejšího stolu. Magnus Hassel a Anders Henriksson. Jak si jich mohla nevšimnout? U Leijonu s ní právě tihle dva prováděli pravidelné motivační rozhovory, což jí tedy rozhodně nechybělo. Pamatovala si je velmi dobře.
Anders Henriksson byl padesátiletý megapodivín, který se oženil se sedmadvacetiletou sekretářkou a předstíral, že je mu třicet, přestože si myslel, že Zara Larsson je španělská značka levného oblečení. Zároveň byl ovšem předním švédským expertem na Mergers and Acquisitions. V poslední aktualizaci Legal 500, žebříčku, který u Leijonu vzbuzoval větší pozdvižení než parlamentní volby, se dočkal označení Leading Individual, přičemž odůvodnění znělo, že jde o „brilantního analytika kreativního, s výraznou autoritou“. Emelie si vždycky myslela, že čistě z hlediska IQ jistě brilantní je, ovšem pokud došlo na takzvané EQ, dalo se v jeho případě mluvit o mimořádně vážném stavu.
Magnus Hassel naproti tomu nikdy žádné bližší představování nepotřeboval. V právnickém světě ho všichni znali. Jeho citovaná charakteristika se neměnila už několik let. „Nejzářivější hvězda M&A ve Švédsku“ a „Neuvěřitelně působivý“ zněly posudky, jež se časem ustálily stejně slušně jako v posledních letech jeho finance. Podle ekonomického deníku si Magnus Hassel jen na dividendách vloni přišel na pětadvacet milionů švédských korun.
Tohle všechno nicméně patřilo do jejího starého života. Emelie vstoupila do nové arény. Vzdálené od naleštěných kanceláří, miliardových klientů a exotických jurisdikcí. A za poloviční plat.
K výpovědi ji donutil právě Magnus Hassel. To on se dokonce osobně objevil u soudu v případu obviněného Benjamina Emanuelssona, jehož ona obhajovala. Usadil se mezi veřejnost a celý den přihlížel. Měla by ho nenávidět. Přesto věděla, že si jí považoval a že se skutečně pokusil ji přimět celou záležitost zvážit a v advokátní kanceláři Leijon zůstat. Emelie na něj zkrátka nedokázala vzpomínat ze sta procent ve špatném. Jen z devadesáti osmi.
„Myslel jsem si, že se v těchto zeměpisných šířkách už nepohybujete,“ prohlásil Magnus, když ji uviděl. Měl na sobě oblečení pro volný čas: zelené tvídové sako, džínsy a růžovou košili. Džínsy – Emelie si nedokázala vybavit, že by ho někdy během tří let u Leijonu viděla v něčem tak ležérním. „Měl jsem za to, že vy a vám podobní se zdržujete v Kungsholmenu a dalších satelitech.“
Vlastně měl pravdu. Většina stockholmských kanceláří, které se specializovaly na trestní právo, sídlily na Kungsholmenu. Blízkost stockholmského oblastního soudu, policejní centrály a vazby v Kronobergu z tohoto ostrova přirozeně činily čtvrť pro všechny, kdo se rádi na návštěvy, výslechy a jednání vydávali pěšky. Zbytek času trávila většinou u oblastního soudu v Södertörnu nebo ve vazbě v Huddinge, případně u soudu v Attundě a ve vazbě v Sollentuně. „Satelity,“ jak by se podle Magnuse očividně měla nazývat blízká předměstí, Emelie připomněly bývalý východní blok. Satelitní státy, země závislé na Sovětském svazu.
„Mám tu schůzku s Jossan,“ odpověděla Emelie. „Nerada se z téhle rezervace vzdaluje.“
Magnus se zasmál. Anders Henriksson oproti tomu nehnul brvou. Emelie si vzpomněla na jeho brunátný obličej, když ji poprvé s Magnusem konfrontovali s odhalením, že bokem pracuje jako obhájkyně na případu Matse Emanuelssona.
„Slyšel jsem, že se vám daří,“ pronesl Magnus a pozvedl sklenku vína, jako by chtěl pronést přípitek.
„Ano, mám toho hodně, spíš příliš. Měla bych si najmout koncipienta.“
„Tak to byste měla být ráda. Přesto ale jistě ještě neberete tolik jako u nás?“
Emelie netušila, jestli ji jen přátelsky škádlí, nebo jestli ji skutečně provokuje. Pozvedla svou ještě prázdnou číši směrem k němu. „Být na vrcholu zkrátka něco stojí.“…

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace