Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Otevřený dopis principálovi blackmetalových Venom. (P)alba Thomase Landerse

29.12.2018
Otevřený dopis principálovi blackmetalových Venom. (P)alba Thomase Landerse

Autor: Oficiální stránky kapely

Popisek: Venom v celé své kráse

VIDEO Drahý Konráde, předem mého dopisu bych ti velice rád sdělil, že si ani nepamatuji, kdy jsem naposledy psal Ježíškovi. Ovšem po opakovaném a důsledném poslechu novinky tvé britské kohorty musím napsat právě tobě. Když ses totiž před téměř čtyřmi dekádami připojil k tehdy vznikajícím Venom a vyvrhl jsi s nimi z hlubin samotného pekla opusy Welcome To Hell (1981) a Black Metal (1982) a podpořil jsi je navíc několika výtečnými singly, stal jsi se na tehdejší scéně absolutním zjevením.

Zjevením, které následně ovlivnilo snad každý rodící se styl extrémního metalu a bambilion muzikantů, kteří tě dodnes citují jako svou největší inspiraci. V oné době jsi přepisoval hudební dějiny a dokonce jsi sám pojmenoval žánr, jenž se právě začal díky tvému obrovskému přínosu rodit – black metal. A i když jsi se v průběhu let musel potýkat s příchodem a odchodem muzikantů, dokázal ses s tím téměř vždy poprat se ctí.

Comebackovou desku jsem v roce 1997 přijal s otevřenou náručí a platnost svého znovuzrození jsi excelentně potvrdil i na následné Resurrection (2000), která se - na rozdíl od drtivé většiny dalších nahrávek Venom - pyšnila i excelentní produkcí. V roce 2002 se ale definitivně odporoučel tvůj dlouholetý axeman Mantas (Jeff Dunn) a od té doby se zdá, že se ti nedaří přijít s něčím, co by alespoň dalo upomenout na tvůj někdejší věhlas. A ani na tvém aktuálním počinu tomu není (bohužel) jinak.

Přesně vloni touto dobou jsi nám naservíroval EP 100 Miles To Hell s tím, že se jedná o ochutnávku z připravované studiovky. Obsahovalo tři songy – titulní věc, We The Loud a Beaten To A Pulp, které byly přinejlepším průměrné až běda. Přitom ses před jeho vydáním v médiích dušoval, že jsi vlastně mohl náhodně vybrat jakékoli tři písně, protože připravované album Storm The Gates je prostě pecka, která od začátku do konce nemá slabého místa. Jenže těmito velkohubými řečmi á la Manowar mě fakt nepřesvědčíš. Zcela vážně, je to totální slabota a s těžkým srdcem ti oznamuji, že nejinak to vnímám ani teď, kdy sis to konečně přihasil s čerstvým materiálem.

Na jeho tvorbě se podíleli i tvoji dva nohsledi – kytarista Rage (John Stuart Dixon) a bubeník Danté (Danny Needham), kteří to s tebou táhnou poslední dekádu. Ač oba bez sebemenších pochybností velmi zdatní instrumentalisté, ani oni svými výkony bohužel nedokázali zamaskovat současnou nemastnost a neslanost kapely a její skladatelský „potenciál“, který se nejpozději od nahrávky Metal Black (2006) zmítá v prapodivném stavu začarovaného kruhu, ze kterého jako když není úniku.

Pro tvoji informaci, když píšu klasickou recenzi, věnuji se již obvykle touto dobou detailně skladbám samotným. Opravdu se snažím vypíchnout něco, co by dle tebou nastavených měřítek vyčnívalo a dalo se považovat za novodobou klasiku. Ale momentálně se nacházím v nezáviděníhodné situaci, kdy jsem naprosto bezradný. Vše, co na hrací ploše aktuálního LP předvádíš, jsem od tebe v minulosti slyšel už xkrát. A to v ještě daleko lepším provedení, protože jsi tenkrát doslova překypoval skvělými nápady a každé následující album Venom obsahovalo fláky, které se právem řadily mezi skvosty metalu jako takového, nehledě na jeho subžánry.

Strašně rád bych tě potěšil a napsal ti, že ta či ona skladba je skvělá a ještě bych se následně rozepsal proč. Tentokrát se ovšem nemohu ani po opakovaných třiapadesáti minutách rozhodnout, který track vůbec za něco stojí a vykazuje-li alespoň náznak zapamatovatelného refrénu, nějakého pokroku či zajímavého textu, který by nevypadal, jako když jej napsal průměrný žák běžné anglické základní školy, který se zrovna nudil během vyučování.

Na sklonku roku jsem se těšil, že budou díky tvému novému počinu tentokrát alespoň pořádně černé Vánoce. Ale to se nestalo ani přesto, že se současná řadovka svým opravdu podařeným obalem na první pohled tváří, že je na ní naprosto vše v pořádku. Ano, tvoje album obsahuje tvůj typický rukopis, nezaměnitelný vokální projev (aspoň ten je stále všudypřítomný), podladěné kytary, hutné riffy a sóla, tvoji hřmící a vyhulenou basu, dvojkopákovou palbu bicích, celkově punkový přístup a pořádně hlasitou a zablácenou produkci. Ale všechno je přinejlepším tak žalostně průměrné, že mě to vážně rmoutí i za tebe. A tak tvých třináct aktuálních kompozic sice rozšiřuje už tak dost rozsáhlý katalog Venom, ovšem v žádném případě jej nijak neobohacuje.

Jsem si velice dobře vědom, že po tvém raném a kdysi nadčasovém přínosu je na tebe stále vyvíjen obrovský nátlak a očekávání hudebního světa ohledně každé nadcházející sady písní Venom musí být enormním záhulem pro tvůj mozek. A právě proto tě prosím, aby sis v tomto čase klidu a míru udělal chvíli jen pro sebe a dal mu alespoň trochu ulevit. Posaď se pohodlně do křesílka ke krbu, umotej si oblíbený model, příjemně se uvolni a zamysli se, v čem kdysi bývala tvá největší síla. A jak se hlavně po letech nestát vlastní karikaturou, která sotva dává upomenout na doby, kdy tvoje „jedovaté“ trio nemilosrdně rozdrtilo vše, co se mu jen odvážilo postavit do cesty.

Nepochop mě špatně, stále si za svůj neoddiskutovatelný přínos zasloužíš respekt a ten můj už dlouhá léta máš. Jen se po řadě průměrných a naprosto stejně znějících alb nabízí otázka, zda je existence Venom i v roce 2018 stále relevantní. A věř mi, že si moc přeju, aby tomu tak skutečně bylo. I přes současné a nezastírané zklamání, které jsi mi „nadělil“ letos pod stromeček.

Tvůj letitý kamarád (a stále ještě fanda) Thomas

Tracklist:

01. Bring Out Your Dead

02. Notorious

03. I Dark Lord

04. 100 Miles To Hell

05. Dark Night (Of The Soul)

06. Beaten To A Pulp

07. Destroyer

08. The Mighty Have Fallen

09. Over My Dead Body

10. Suffering Dictates

11. We The Loud

12. Immortal

13. Storm The Gates

VENOM: STORM THE GATES - 2018

 

 

Vložil: Thomas Landers

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace