Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Finové zaútočili na Chrudim a dokonale ji položili na kolena. (P)alba Thomase Landerse

22.12.2018
Finové zaútočili na Chrudim a dokonale ji položili na kolena. (P)alba Thomase Landerse

Autor: Oficiální stránky kapely

Popisek: Waltari v akci

FOTOGALERIE Finští Waltari, kteří již přes tři dekády úspěšně mísí všechny možné (a snad i nemožné) hudební styly, nejsou v našich končinách žádnou neznámou. Pravidelně se k nám dlouhá léta vracejí a po roce k nám zavítali v rámci svého prosincového miniturné, které čítalo tři tuzemské zastávky - pražskou, chrudimskou a jabloneckou. Původně jsem plánoval i Stověžatou, ale nakonec jsem musel zvolit variantu druhou, tedy Chrudim. R Klub velice dobře znám a protože jsem tam několik let nebyl, opravdu jsem se těšil.

V roli předskokanů vystoupili pražští The.Switch, kteří jsou domácí stálicí od roku 1996 a mají na svém kontě čtyři řadová alba. Za dobu svého působení formace vystoupila jako headliner řady festivalů a sdílela podium s mnoha světovými hvězdami jako například KoRn, Disturbed, Skindred, Crazy Town, Karnivool nebo Anthrax. V minulosti jsem již měl možnost tuto progresivní partu vidět a tak jsem byl zvědavý, v jaké formě se nachází v současnosti. A musím uznat, že jejich vystoupení mělo potřebnou šťávu.


Nářez

Od úvodní písně „O co se milovat“ kapela nastoupila opravdu razantně a do konce svého koncertu čítajícího třináct položek v nastoleném tempu nijak nepolevila. Za což zaslouženě získávala ovace téměř napráskaného klubu, kterému se jejich crossover/nu metal opravdu zamlouval. Současnými členy těchto českých P.O.D. jsou Štěpán Šatoplet – zpěv, Michal Novák – kytara, Jan Tuček – kytara, Pavel Sovička – baskytara a Pavel Němec – bicí. A v této sestavě rovněž zahráli i jako stylově velice vhodně zvolený support helsinských matadorů. Kluky jsem opětovně viděl hned druhý den na festivalu ve Voletinách u Trutnova, kde jen potvrdili, že jsou opravdu zajímavou (nejen) koncertní atrakcí.

Nastupují Waltari

Po nezbytné půlhodince k přestavbě nastoupili na pódium Waltari v čele s charizmatickým fontmanem Kärtsym Hatakkou. Už od oznámení tohoto turné jsem se zabýval jednou otázkou – čím se kapela hodlá tentokrát prezentovat, když její poslední řadový počin You Are Waltari vyšel před třemi lety a není tedy důvod propagovat nový materiál. V posledních týdnech se sice hovoří o novince, ale zatím na toto téma nebyly zveřejněné žádné další detaily. Proto jsem se tak trochu obával, zda nepůjde jen o klasický best off setlist.

A hned úvodní, atmosférická a španělskými vlivy načichlá Pigeons mé obavy rozprášila. Kärtsy byl oděn do černého kabátu a od prvních tónů začal za širokého úsměvu svůj koncertní rituál. Druhá Walkin‘ In The Neon už svým pulsujícím rytmem rozskákala většinu přítomných. Třetí položkou byla stařičká Dedicated To The Flyers (album Torcha, 1992), která dokázala, že ani Waltari nezapomínají na své punkově rock´n´rollové kořeny. V tu chvíli mě rovněž definitivně přesvědčil kytarista Antti Kolehmainen, který je v souboru letošním nováčkem, že je vážně zdatným strunobijcem a že mezi sympatické Finy zapadl opravdu skvěle.

Výtrysk superlativů

Následující A Sign je téměř devítiminutovou suitou z geniální a nadčasové deathmetalové symfonie Yeah! Yeah! Die! Die! (1996). Mr. Hatakka, tentokrát už s baskytarou, se podělil o vokál s druhým kytaristou, supertalentovaným Kimmo Korhonenem, který se se svým brutálním projevem ujal pěveckých partů ve slokách. Skladba samotná se několikrát rytmicky změní a mísí v sobě prvky vážné hudby, všemožných samplů a klávesových textur. A právě v opakujících se pasážích je neskutečným nášlehem, za který by se fakt nemusela stydět pražádná kapela hrající tento extrémní styl metalu. To vše podpořeno dvojkopákovou kanonádou dlouholetého bicmena Ville Vehviläinena a pro mě osobně absolutní vrchol večera. A to nejsme ani ve čtvrtině.

A nové skladby

Na řadu přišla v krátkém sledu za sebou tři překvapení – skladby, které se teprve mají objevit na nadcházející řadovce. Jednalo se o uvolněnou Heaven´s High, svižnější Orleans a naprosto výtečnou The Way, která již jako singl vyšla v roce 2016 k třicetiletému výročí Waltari. V druhé polovině kapela již většinou sázela na osvědčené fláky a tak jsme se dočkali třeba hitovek So Fine, Atmosfear, pohodové The Stage či klipovky One Day, která zakončila regulérní část koncertu.

Vyřvaný přídavek

Ovšem přítomní se s kapelou odmítali rozloučit a tak si vykřičeli jako přídavek gotikou načichlou In The Cradle a vykopávku Rap Your Body Beat, která měla v živém provedení fakt koule. A protože Erko stále nehodlalo říci sbohem, následoval ještě jeden přídavek, který byl již nad rámec setlistu. Před ním nám Kärtsy sdělil, jak je nutné starat se nejen o sebe, ale především i o přírodu. A tak bylo víceméně jasné, že vystoupení zakončí letitá předělávka A Forest od The Cure, po které se muzikanti už opravdu rozloučili.

Kluci v pohodě

A jaké tedy bylo mé patnácté setkání s Waltari? Všichni zúčastnění (předkapely včetně) předvedli opravdu strhující a energickou show, které vévodil neopakovatelný Kärtsy Hatakka, který svým výkonem pozvedá Waltari nad jakoukoli kapelu podobného ražení. Svým pozitivním vystupováním, celkovým nasazením a doslova kouzlením dokázal, že jeho skvadra je opravdu unikátní a živě stále vynikající. Navíc naprosto pohodoví a příjemně vystupující lidé, kteří několik málo minut po opuštění pódia ochotně rozdávali autogramy, usmívali se do objektivů a pokračovali v tom, co vlastně činili po celý večer – rozdávali nesmírně pozitivní energii a dobrou náladu a ještě působili naprosto skromným dojmem. Což není v dnešní době vůbec málo a já osobně se již teď těším na novinku. Příště brzy na shledanou, nejlépe během turné na podporu avizované desky. Speciální poděkování patří Alče, Pavlikovi a Jirkovi, kteří se výrazně podíleli na tomto po všech stránkách vydařeném večírku v chrudimském R Klubu.

 

Vložil: Thomas Landers

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace