Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Tento román je jedním z nejemotivnějších titulů roku. Robert Bryndza, Chladnokrevně

09.12.2018
RECENZE Tento román je jedním z nejemotivnějších titulů roku. Robert Bryndza, Chladnokrevně

Autor: archiv redakce

Popisek: Robert Bryndza

Pakliže byste se orientovali v anglické či americké literatuře víc než průměrně, jistě vám ta spojitost dojde. Hovoříme samozřejmě o dnes už legendárním románu ´Chladnokrevně´, který v roce 1965 vydal bard americké literatury Truman Capote. Jeho román, hojně překládaný i vřele přijatý, řadíme do takzvané non-fiction literatury. Američané k tomu říkají ´based on actual events´, tedy věc, která se skutečně stala. Bryndzova aktuální kniha je naštěstí fikcí. A tu částici naštěstí bychom rádi neviditelně podtrhli.

Kromě výše uvedeného srovnání bychom mohli použít ještě malinkatou odchylku v názvu. Capoteho román zní v originále ´In Cold Blood: A True Account of a Multiple Murder and Its Consequences´, zatímco Bryndza předložku ´in´ ve svém titulu vynechal.

Robert Bryndza je mimochodem britský autor žijící trvale na Slovensku se svým manželem Jánem. Jeho kniha, Dívka v ledu (The Girl in the Ice), které se již prodalo přes milion výtisků, byla označena jako The Wall Street Journal a USA Today bestseller. Jedná se o první díl série s vyšetřovatelkou Erikou Fosterovou. I pokračování Noční lov (Night Stalker), Temné hlubiny (Dark Water), Do posledního dechu (Last Breath) se drželo na předních příčkách prodávaných knih. Zaslouženě.

KrajskéListy.cz se protentokrát ponořily do psychologické sondy ´Chladnokrevně´ možná až příliš hluboko. Poslední Bryndzovo dílo je totiž oproti těm předešlým velmi vyspělé, co se psychologie postav týká. Nemyslíme hlavní postavu – šéfinspektorku Eriku Fosterovou, nýbrž „kluka“, který dal jejímu vyšetřování podnět. Autor mu říká Max a jeho životní štaci ich formou hodnotí blízká přítelkyně. K tomu se dostaneme posléze.

Stručný přehled obsahu? Chladné londýnské ráno. Velký kufr, který vyplavila Temže. Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová a její kolegyně Mossová už tuší, že je uvnitř nečeká příjemné překvapení… Ale na to, co doopravdy najdou uvnitř, když se jim zrezivělý kufr podaří na několikátý pokus otevřít, nemůže být nikdo nikdy připraven. Byť to není poprvé, co detektiv šéfinspektor Erika Fosterová čelí brutální vraždě, kufr s rozřezaným tělem mladého muže vyplavený na břeh Temže ji šokuje. O dva týdny dříve bylo navíc nalezeno v podobném kufru tělo mladé ženy. Je to jen náhoda, nebo se Erika a její tým budou muset znovu postavit sériovému vrahovi? Co obě oběti spojuje? A co další případy, které se sice staly v jiném okresu a za jiných okolností? Mohou se i u nich najít nějaké styčné body s případem těl v kufrech? Zločin si navíc, jak známo, nevybírá dovolenou a Erika se zaplete do paralelního případu.

Naznačovat děj, to nemáme ve zvyku a neuděláme to ani nyní. Každopádně bude vhodné zdůraznit autorův natolik barvitý popis a duální přístup k látce, že by se za něho nemusel stydět ani Karel Čapek.

Robert Bryndza sice načíná svou další literární epizodu jiskřivým zločinem, který jako vždy zaskočil nejen nás, ale i knižní hrdiny, ovšem tu největší sílu kniha v této rovině nepředstavuje. A i kdybychom chtěli říct, jak dobré je prolínání dvou časových os (sobě velice blízkých), klíčové bude pro knihu něco docela jiného. Jde opravdu o ten duální přístup, který autor užil a který, jak nás napadá, v minulosti řada kritiků připomínala v souvislostech s knihou Ivana Olbrachta "Podivné přátelství herce Jesenia". I Bryndza rozdělil svůj postup na dobro a zlo, i Bryndza se snažil poukázat, jak se může v rámci dobra ono zlo měnit a samozřejmě nezapomněl vypálit cejch jistého fatálního konce.

Ať jsme trochu konkrétnější. Z našeho pohledu titul poukazuje na neřešitelnou situaci britské mládeže, která v případě, že se něčeho dopustíte jako nezletilý, nemá de facto žádné mechanismy na budoucí kontrolu vás či vašeho chování. To přesně se totiž stane v případě mladíka Maxe, který se rozhodne vydělávat peníze, jít proti světu a k tomu všemu na své procházce často drží za ruku svou lásku, o něco mladší Ninu. Psychologie Maxe je nejpoctivěji odpracovaný profil, jaký jsme v poslední době četli. Nejde vůbec o to, že někoho zbije, zabije či zohyzdí. Jde o to, jak se ke svým činům (po)staví a jak je schopen manipulovat Ninou. Právě ona je zrcadlem Maxe, což si jí nejenže stane osudným, ale především ona se postupem času stává jím. Ať to zní jakkoli složitě či kostrbatě, pár desítek stran románu "Chladnokrevně" vás o našich slovech přesvědčí.

Zločin samotný má pointu, ačkoli byste ji nečekali. Je to opět o Maxovi, jeho přístupu k životu, k jeho hodnotě a smyslu.

Slabinu knihy jsme nehledali, ani neodhalili. Nebavil nám místy prázdnější popis policejní práce, takové to řečnění, jaké pravidelně kritizujeme u Dána. Na straně druhé víme, že je potřeba. K ději ale příliš nepatří, respektive ho nikterak neovlivňuje a neprohlubuje. Ačkoli se Bryndzova série věnuje hlavně Erice Fosterové, v případě tohoto díla ji na míle předčil Max. V něm se Bryndza doslova vyžil a vyřádil.

Celkové vyznění románu ´Chladnokrevně´ bylo působivé a účinné. Psychologie postav byla abnormálně hluboká, Maxovy zločiny děsivé, otřesné a z hlediska čtenářů zoufale beznadějné. Bohužel i to se ale děje. Musíme říct, že kniha na nás opravdu zapůsobila.

Autor: Robert Bryndza
Název: Chladnokrevně
Přeložila Kateřina Elisová
Vydává Cosmopolis, 2018
Hodnocení: 88 procent

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace