Sex, drogy a islám. Jedno pozastavení nad filmem Teheránská tabu. Komentář Štěpána Chába
komentář
20.11.2018
Foto: repro / youtube.com
Popisek: Momentka z filmu Teheránská tabu
Animovaný film Teheránská tabu ukazuje muslimskou společnost takovou, jaká skutečně je. Plná nesvobody, útlaku a každodenního strachu, jestli člověk nedělá něco proti přikázání víry. Emotivní zpracování příběhů tří žen a jednoho mladého muže ukazuje ve výsledku o islámu a muslimské kultuře daleko víc, než stovky zpráv, které ukazují buďto zvěrstva. Nebo jen narůžovělý mediální obraz náboženství míru a lásky.
Film ukázal čtyři lidi, kteří chtěli žít jako my. Svobodně, normálně, bez hloupých nařízení. Prostě jako lidé, ne jako chovná prasata. A ukazuje každodennost a všednost islámu. Ne pouze jeho vyhrocené části při bombových útocích. A ve výsledku mě právě ta obyčejnost života v muslimské zemi vyděsila daleko víc, než ojedinělé excesy terorismu. Protože islám z nevinných vtípků dělá soudní procesy končící popravou, konstruuje kauzy, ničí člověka jako takového, umlčuje duši, tvořivost, lásku. Nastoluje tvrdý diktát tam, kde vůbec nic takového být nemusí.
Mužská nadřazenost
A ta nechutně vybujelá mužská nadřazenost, která filmem protékala, z té se až zvedal žaludek. Nectné a nemravné zvířecí pojetí sexuality a dominance v ní. A vlastně to, co se na povrchu islámu ukazuje jako ctnost, to všichni porušují v podzemí, v klubech, v soukromí, nebo to uplatňují z pozice moci. Dal jsem ti byt, budeš moje sexuální otrokyně. Navěky. Nebo dokud mě neomrzíš. Druhá možnost přijde dřív. A láme krky. Většina se diktatuře v soukromí vysmívá, ale jen vystrčí nos ze dveří, zahalí se do hidžábu a prostě to svinstvo budují svým strachem. Strachem opodstatněným, protože náboženská policie je prostě součástí všedního dne.
A v takovém systému není místo pro spravedlnost, ale jen pro ubohé poklonkování moci, která ničí v člověku všechno, co by se mohlo rozlétnout a tvořit, žít, být. Většina lidí v muslimské společnosti chce žít jako my, svobodně, šťastně, ale nedokáží se vzepřít. Systém hlídače u islámu je vypracovaný do dokonalosti. Do takové dokonalosti, že se lidé hlídají i v rodinách. I mezi přáteli. Donašeč je každý. Oprátka na člověka čeká na každém kroku. Stačí jeden přehmat a jeden pozorný udavač. Pak se člověk veze.
Islám je prostě svinstvo
Nelidská ideologie, která nemá s bohem nic společného. Jistě, ano, samozřejmě, i v islámu je nádherná mystika, přitažlivé duchovno, ale je přebité zrůdnou ideologií, která z lidí dělá stroje na poslušnost. A Evropa by měla jasně a velmi tvrdě říct, že právě taková ideologie je naprosto nepřípustná. Stejně jako se Evropa postavila Hitlerovi a jeho ideologii i Stalinovi a jeho ideologii, měla by se postavit i proti islámu. Protože islám a Hitlerova ideologie jsou si skutečně v lecčems velmi podobné.
Film Teheránská tabu ukazuje islám ne jako úctu k Bohu (jak bychom pojem náboženství měli chápat a snad i chápeme), ukazuje islám v jeho tuposti. Protože v islámu je vlastně bohem muž, který se prokousal k moci. Ten rozhoduje o životě a smrti všech pod sebou. A jeho spravedlnost je náladová. Muslimský svět žije pod bičem zlých pohádek o Mohamedovi a jeho nenávisti ke všemu živému, co mu neříká pane. Nechápu, že svobodomyslná Evropa se nesnaží svým vlivem změnit systém v muslimských zemích. Nechápu, že v rámci multikulturní diverzity dovoluje, aby se ty šalebné tanečky islámu začaly točit i v Evropě. Na film se rozhodně podívejte, stojí za to.
Vložil: Štěpán Cháb