Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Dominik Dán, Dopis ze záhrobí

13.11.2018
RECENZE Dominik Dán, Dopis ze záhrobí

Autor: archiv

Popisek: Dominik Dán

Každý rok nám tento slovenský spisovatel připraví dvě nové knihy (snad až s výjimkou roku 2015). A každý rok se jim na stránkách KrajskýchListů.cz věnujeme. Ačkoli nejde o chronologické překlady, které vycházejí současně v Česku i v původním znění na Slovensku, tentokrát Slovart pro vánoční trh připravil skutečnou lahůdku. Dánovu nejnovější kriminálku "Dopis ze záhrobí", kterou můžeme bez jakýchkoli problémů zařadit mezi to nejlepší, co někdejší vyšetřovatel sepsal.

Dánova literární tvorba začala v roce 2005 titulem "Popol všetkých zarovná" a končí rokem 2018, kdy vychází hned dva tituly: "Venuša zo zátoky" a aktuálně recenzovaný "List zo záhrobia". Je až neuvěřitelné, že poslední dva názvy znamenají šestadvacátou a sedmadvacátou knihu, kterou Dán sepsal. A kdybychom měli být nyní kritičtí, musíme uznat, že v některých svých dílech je až mnoho prázdných pasáží. Jedná se především o popisy životů jednotlivých policistů (Richard Krauz, Burger, okrajově major Majchrán nebo Kuky), které nejsou ničím novým a plynulost krimi-žánru místy brzdí. Dán to tak ovšem cítí.

"Dopis ze záhrobí" se této kritice vyhýbá. Kniha je doslova spanilou jízdou policistů, která nás prožene před i porevolučním obdobím. Je chytrá, napínavá, propojená do posledního detailu, a navíc dává mimořádně kvalitní rozuzlení. Jestliže někteří spisovatelé postupem let ztrácí dech, tak Dán dýchá za regiment vojáků, protože "Dopis ze záhrobí" směle zařadíme mezi jeho nejlepší tituly. Za ten vůbec NEJ považujeme "Rudého kapitána" (v originálním názvu "Červený kapitán", 2007). Této knize nelze vytknout naprosto nic. Vyhýbá se patosu, drží se vždy přímé cesty a neuhýbá. Jestli bychom zmínili jednu kritickou odbočku, jsou to překlepy (náleT místo náleZ a podobně). Za to ovšem nemůže autor. To se stane každému. Překlad Jana Hanzlíka je čtivý, prozaicky bezvadný a je vidět, že jsou spolu oba už hezkou řádku let. Chválíme i mimořádně citlivý stylistický aspekt, kdy jsou odstraněny zbytečné apostrofy a přepisy a hovorová řeč tak vypadá „fakt jako hovorově“…

A děj? Nejprve pojďme na oficiální pohled nakladatele.

V roce 1990 začíná nová éra v dějinách našeho státu, staré socialistické struktury se hroutí, nastupuje demokracie se všemi kladnými i zápornými dopady na obyčejné lidi, policisty nevyjímaje. VB – Veřejná bezpečnost – se přetransformovala na policejní sbor, ale otázka, kdo ho bude tvořit, vyřešena není. Stanou se ze všech příslušníků ze dne na den policisté? Čeká funkcionáře a politicky aktivní příslušníky odchod do civilu? Doplatí na nové změny i zkušení renomovaní kriminalisté, jako je komunista Eduard Burger, nebo je nový režim vezme na milost? Dilema vyřeší osudové rozhodnutí nově zvoleného prezidenta. Uvede se neuváženým, krátkozrakým činem – vyhlásí širokou amnestii. Noční ulice jsou najednou plné deviantů, násilníků a vrahů, novodobí detektivové tím dostanou šanci uklidit, dokázat společnosti svou potřebnost. Vše se mění, nová demokratická doba přináší nové vraždy, které svou brutalitou a bestiálností předčí ty staré, socialistické. Vše se vším souvisí, stín minulosti se vznáší nejen nad detektivy, ale i nad vrahy. Na otázku, komu svítá na lepší časy, zatím nezná odpověď vůbec nikdo, všechno ukáže až budoucnost...

Tolik k úvodu, který naznačí, ale neprozradí. My budeme poněkud detailnější, aniž bychom rozvedli děj. Je v něm totiž několik zvratů, jimž bychom se chtěli vyhnout.

"Dopis ze záhrobí" vypráví především příběh dvou vězňů, kteří se díky Václavu Havlovi dostanou na svobodu. Jeden dřív, druhý později. Ten, který je propuštěn o několik dnů dříve, smí bydlet u toho, který za branami Leopoldova ještě pár desítek hodin pobude. Oba jsou si jistí, že je čeká lepší život. Chtějí dokonce podnikat. Jsou si blízcí tak, jak jen to za zdmi nejpřísnějšího slovenského vězení může být.

Ten první přitom sedí kvůli zabití a ten druhý na tom není o mnoho lépe. Že ani jeden nedopadne dobře, nemusíme zdůrazňovat. Problém je z našeho pohledu pouze v tom, že jestli se ty události opravdu staly tak, jak je Dán popsal, měl by se někdo znovu zamyslet nad tím, co Havel svou amnestií způsobil. Kolika lidem tímto kontroverzním krokem zničil život.

Dán spolu s příběhem Dušana Kobzy a Gregora Martinka přidává ještě jednu spletitou událost. Tou je vykradení vily někdejšího slovenského poslance Milana Dufka. Ten nachytá zloděje při činu a po vzájemné potyčce umírá. Jak a proč se osudy těchto několika postav spojí, říkat nebudeme.

Co se celkového počtu "osob" v knize týká, je jich poskrovnu a je to skvělé. Navíc tedy uznáváme, že Dán nás svými přímými dialogy mnohokrát rozesmál, což se u minulých knih nestalo. Anebo si na to nevzpomínáme. Platí spíše to první. A taky bychom chtěli ukázat ještě na jednu netypickou literární dovednost. Dominik Dán, jako vždy v pozici nezaujatého vypravěče, přináší úchvatný pohled na věc (zejména na místo činu): tím je jakoby vrácení času a popsání událostí tak, jak se skutečně staly. Příklad? Čtenář ví, že bylo nalezeno mrtvé tělo, a to tělo patřilo ještě nedospělému dítěti. Vyšetřování na základě stop a výslechů naznačí, jak se to mohlo stát. A o několik desítek stran dále Dominik Dán bez emocí a bez patosu shrne, jak to bylo skutečně, jak se to všechno stalo. Právě tyto scény, zlé, morbidní a ošklivé, působí tímto takzvaně božským okem až nadčasově. Opravdu výborná taktika a opravdu nečekaná novinka v jeho literárním umu.

´Dopis ze záhrobí´ je jednou ze dvou nejlepších knih, jaké jsme doposud od slovenského autora četli. Díky tomu, jak moc se vyhýbá slovní vatě, jak moc se drží děje a jak moc ho žene kupředu, jsme knihu o 320 stránkách přečetli za jeden den. Výborné vysvědčení.

Jen doufáme, že jde alespoň zčásti o fikci. Ten obsah je totiž hodně mrazivý.

Autor: Dominik Dán
Název: Dopis ze záhrobí
Vydává Slovart, 2018
Přeložil Jan Hanzlík
Poutavou obálku dle návrhu Dodo Dobríka zhotovilo studio Alias Press
Hodnocení: 88 procent​

 

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace