Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vzorná holka jede přesně podle plánu druhých. Pak ale stačí jeden frajer, aby obrátil celý její svět naruby

29.10.2018
Vzorná holka jede přesně podle plánu druhých. Pak ale stačí jeden frajer, aby obrátil celý její svět naruby

Autor: pixabay.com

Popisek: Romantika, ilustrační foto

UKÁZKA Z KNIHY Vzorná, pracovitá, úspěšná… přesto má sebevědomí na nule. O to se postarali její nejbližší. Dokáže obrovskou změnu využít ve svůj prospěch, nebo ji úplně zničí? Příběh ‘slušňačky‘ z lepší rodiny Hodný holky líbaj líp vydalo nakladatelství XYZ.

Třicátnice Zoey Westwoodová je vycházející hvězdou newyorského kulinářství a také hodná holka z lepší rodiny. Pokračuje v kuchařské tradici své slavné babičky Nany a neustále čelí kritice náročné matky Fran. O co úspěšnější je u plotny, o to zoufaleji bojuje v oblasti emocí a mezilidských vztahů. Její sebedůvěra coby ženy je zhruba tolik vyvinutá jako schopnost obklopovat se vhodnými partnery a veškerou svou pozornost upíná na nejbližší přátele a mladšího bratra Daltona.

Hodný holky líbaj líp

Tím větší šok ji čeká, když jí do života vstoupí populární, avšak nemilosrdný a zároveň nechutně přitažlivý kritik Matthew. Život v nedobytné ulitě podniku Zoey’s Kitchen začíná mít povážlivé trhliny, které ovlivní nejen Zoeyin pohled na muže, ale také na její nejbližší emocionální vazby. Během krátké doby se jí podaří odehnat od sebe do bezpečné vzdálenosti nejen muže svých snů, ale také nejlepšího přítele a přítelkyni i svého bratra. Něco se musí stát, aby se život vrátil do únosných, dobře zajetých kolejí. Nebo nevrátil?

Autor: Elie Grimesová
Žánr:
romantika, společenský román
Nakladatelství:
XYZ

Ukázka z knihy:

O půlhodinu později již měla potvrzeno, že optimistická byla opravdu příliš. Přístroj, který testovala na počátku týdne, nebyl přivezen s dostatečným předstihem. Rozdíly teplot jeho funkčnost poznamenaly navzdory veškerým opatřením. Textura krému – příliš hladká a řídká – jí bránila pracovat tak rychle, jak chtěla. Při tomto tempu nebude mít nikdy dost času vystavět z plněných choux plánovanou pyramidu čili croquembouche a dostatečně ji zafixovat. Prostě  měla začít o hodinu dřív.
Číšníci přicházeli jeden za druhým, aby poodnášeli poslední tácy se slanými petits-fours. Podle jejich naléhavých pohledů měřila rozsah napáchaných škod. V některých očích četla paniku, v jiných posměch.
Při stém kousku se opřela o desku pracovního stolu. Nic nešlo podle plánu. Drobné překážky, ty očekávala – a nějaké se také pokaždé vyskytly – ale nikdy takováhle pohroma jak v kuchyni, tak ve společenském sále, kde byla dvojnásobně ponížena.
Po svém boku ucítila něčí přítomnost. Otočila hlavu a spatřila Matthewa, jak si vyhrnuje rukávy košile – gestem tak dokonale přirozeným, jako kdyby byl odjakživa členem týmu.
Sally na ni zezadu z kuchyně vrhla tázavý pohled a Zoey na něj odpověděla obezřetným pokrčením rameny.
„Mohla bych vědět, co to děláte?“ odvážila se zeptat.
„Jak vidíte, chystám se plnit vaše choux,“ odpověděl pobaveným hlasem. „Zdrželi jsme vás.“
„Takže jste mi jako kompenzaci přišel dát ránu pěstí?“
Chopil se plničky krému a se soustředěným výrazem se pustil do práce.
„Nikoli, přišel jsem, abych se omluvil za Sofiinu netaktnost.“
„Poslyšte, je to velmi milé, ale amatéry ve své kuchyni nestrpím,“ pronesla Zoey rezolutně, tónem co nejvíce pohrdavým.
Viditelně potlačil nutkání upřímně se rozesmát.
„Kdybyste opravdu chtěla vědět, kdo je Sofie Alvesová, což ovšem není váš případ, pak byste nebyla podlehla prvnímu dojmu, který jsme ve vás nejspíš vzbudili, ale zjistila byste si, že je majitelkou čtyř nejlepších brazilských restaurací… A já jsem u ní získal výuční list.“
„Vy jste se vyučil kuchařem?“ podivila se Zoey.
***
„Ano, ale suflé se mi nikdy nepodařilo. Vyučil jsem se kuchařem, protože dobrý kritik přece musí vědět, o čem mluví, jak jinak by se mohl vyjadřovat co nejkonkrétněji? Podívejte – nevedu si zrovna nejhůř. A teď už mlčte a dejte se do díla. Ztrácíme drahocenný čas.“
Zoey otevřela ústa, aby mu odpověděla… a u toho také zůstalo. V duchu musela konstatovat, že z toho vybruslil víc než elegantně.
A ve výsledku rozhodně přínosněji než chudák Hakeem, neodpustila si dodat.
Během půlhodinky, jež následovala, si nevyměnili víc než pár slov. Zoey udělovala příkazy a úplně zapomněla, komu je adresuje. Matthew je plnil, a někdy dokonce chvilku předtím, než zazněly.
Zoey se dívala, jak odplouvá pyramida, která byla navrstvena z křehkých choux plněných krémem s brazilskou caipirinhou. Odnášeli ji tři číšníci najednou. Ještě nikdy se necítila tak unavená a vynervovaná.
Necítila však ani tu nejmenší úlevu – lépe řečeno, nemohla si to dovolit – ani když Becca, Phil a Sally halasně vyjadřovali nadšení, když dokončili svůj úkol a přinesli podnosy s petits fours sucrés, tedy sladkými minizákusky, aby si je číšníci hbitě převzali.
Vedle ní stál Matthew a v předklonu se zkříženýma rukama opíral o pracovní desku.
„Musím jít prezentovat ten dezert,“ téměř zašeptala unaveným hlasem.
„Od toho vám uděluji dispens. Chtěli vás vidět a viděli vás. Myslím, že potřebujete malou pauzu, trochu čerstvého vzduchu a pohár šampaňského. Dovolíte?“
Nečekal na odpověď, namířil si to k jedné z lednic, vyndal z ní lahev a cestou přibral dva poháry na šampaňské.
„Pojďte,“ řekl a jemně ji tlačil ke dveřím. „Zasloužíte si to.“
„Jen běž,“ pobídla ji Sally a spokojeně na ni mrkla. „Se zbytkem už si poradíme.“
Zoey se nechala vést. Potřebovala se něčeho napít a dostat se na chvíli pryč z přetopené kuchyně. Cítila, jak se jí na spáncích lepí na vlasy pot.
Svěží vzduch jí udělal dobře. Padla zády na zeď úhledného zadního dvorku… Vlastně se chtěla jen lehce opřít, ale doslova se na ni zhroutila, totálně vyčerpaná.
„Sundejte si ten rondon, musíte umírat vedrem,“ řekl Matthew, když naléval šampaňské do sklenek.
Odevzdaně spustila kuchařskou blůzu kolem boků a Matthew jí podal pohár s osvěžujícím nápojem.
„Blahopřeji. Zvítězila jste nad nimi. Ostatně Rafael Branco je, co se gastronomie týče, hodně náročný člověk.“
„Jenže jídlo přece nebylo hlavním bodem večera,“ komentovala Zoey jeho slova.
„Možná ne, ale mělo na něm svůj podíl. Nevím jak pro koho, ale pro lidi, kterým jste byla představena, důležité bylo. A určitě jste potěšila i spoustu ostatních. Vy svými lahůdkami a váš přítel svým koncertem.“
Na slovo přítel položil nápadný důraz.
„Bylo to opravdu vynikající,“ dodal.
Zoey vyprázdnila svůj pohár, jako by pila pramenitou vodu, a podala ho Mattewovi. Než jí naplnil další, usmál se.
„A já jsem se tak těšil, až vás uvidím střízlivou…“
„A já se těšila, až vás uvidím, jak se chováte slušně,“ oplatila mu Zoey.
Zadíval se na ni překvapeně.
„Abych byl docela upřímný,“ odsekl a ve tváři se mu objevil výraz zklamání, jako by náhle prohlédl nebo vystřízlivěl, „jeho hudbu jsem si opravdu vychutnal. Skoro stejně jako váš smysl pro pohotovou odpověď.“
Kousla se do rtu, aby si zabránila opáčit mu nějakou hbitou jedovatou replikou. Byl jí tak blízko… Pocítila chuť mu nafackovat, skočit na něho, vychrstnout mu do obličeje obsah jeho plného poháru a spolu s ním i to krásné jméno Sofia.
Jenže tím by mu jen prozradila veškerý svůj zájem, který mu v posledních dnech věnovala. I takhle už to docela stačilo.
„Opravdu jsem si ten večer užil,“ zopakoval Matthew.
Když si uvědomila, jakým způsobem se na ni právě teď dívá, jak se do ní vpíjí očima, až přímo fyzicky cítí, jak mezi nimi houstne ovzduší, zapochybovala o vlastní sebejistotě a vůli.
„Zvláště ten moment, kdy jste Sofii Alvesové málem hodila do tváře rukavici,“ pokračoval sveřepě.
„Nikomu jsem rukavici do tváře nehodila,“ zaprotestovala, neschopna odtrhnout pohled od jeho pohybujících se rtů.
„Být na vašem místě, tak jsem to udělal. Z nás všech jste byla vy tou nejzdrženlivější. Celá ta věc byla vlastně směšná.“
Povzdechla si a pohlédla mu do tváře.
„Nemohl byste aspoň pro jednou mluvit jasně? Z toho, co mi tu říkáte, nerozumím vůbec ničemu. Poslyšte, opravdu vám upřímně děkuju za pomoc a za povzbudivá slova ohledně mých sociálních dovedností, ale byla bych radši, kdybyste…“
Dokončit větu už nestihla. Pevně ji uchopil a přivinul k sobě. V příští vteřině už ji líbal a ona se jeho polibku poddala. Jemně ji pootočil a pak přitiskl ke zdi. Kontakt s chladným kamenem Zoey poněkud přivedl k rozumu a vzbudil v ní nápor hrdosti a vzdoru. Oběma rukama jej odstrčila…

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace