RECENZE Martin Goffa, Vykoupení
20.10.2018
Foto: archiv redakce
Popisek: Knižní recenze KrajskýchListů.cz
S výše uvedeným autorem se v recenzích KrajskýchListů.cz setkáváme poprvé. Ale jsme za to setkání rádi. Tento pozoruhodný muž se dá velmi lehko porovnávat s pro nás oblíbeným Dominikem Dánem. Oba sloužili u sboru, oba se vrhli na literární kariéru, oběma se daří. Co bychom však chtěli postavit na první místo: oběma to píše velmi dobře. Dán cílí na mezilidské vztahy, Goffa se soustředí výhradně na příběh, omezený na úzký počet postav, které tak nepřekáží jasnému sledování příběhu.
Naše redakce tentokrát získala k recenzi poslední Goffovu detektivku "Vykoupení".
Detektiv a bývalý policista Miko (Mikuláš) Syrový si v ní odjíždí odpočinout od ruchu velkoměsta do rodné vsi, kde plánuje strávit několik poklidných dnů se svou malou dcerou. Hned po příjezdu je však konfrontován s podezřelým úmrtím, které místní policisté až příliš rychle uzavřou jako obyčejnou nehodu. Miko začíná klást nepříjemné otázky, fasáda vesnické idyly se drolí a na povrch vyplouvají svědectví, která do případu vnášejí stále víc pochyb a otazníků. Když se nakonec kulisy zřítí úplně, Miko až příliš pozdě pochopí, že tentokrát jde o život i jemu samotnému... Tolik anotace knížky, kterou budete mít přečtenou – ostatně jako my- za několik hodin.
Svižným tempem, nenáročnými dialogy a chytrou pointou se dostanete k cíli, aniž vám to dojde.
Těch dvě stě stran vypráví především v ich-formě hlavní postava románu. Tím je detektiv Mikuláš Syrový, jemuž většina blízkých říká Miko. Zbylá prozaická část je určena pro obecný popis vypravěče (zvolena er-forma), která slouží víceméně k popisu nálad a stavů. Ty jsou z našeho pohledu obrovsky silné a je až překvapivé, jak poeticky některé pasáže knihy vyznívají. Navíc se to stalo hned několikrát. „Když pak deštivá noc skončila, vystřídalo ji čerstvé, mokrou travou provoněné ráno." ... „Uvařil jsem si tu nejsilnější kávu, jakou jsem snesl, vysypal do ní polovinu cukřenky a ušklíbl se, když jsem v lednici nenašel mléko."
Podobně dynamických vět, které doslova malují danou situaci, je ve "Vykoupení" spousta. Všechny přicházejí mimoděk a všechny se tváří, jako by se nechumelilo. Přitom jde o nádherně a silně zachycenou situaci, což mnoho z jiných spisovatelů nedokáže. Goffa nám tímto přirozeným aspektem udělal velkou radost.
Ke knize, jejíž děj je zdánlivě jednoduchý, můžeme říct několik věcí. Především nám vyhovuje stopáž. "Vykoupení" totiž čítá přesně 198 stran. K ději, který byl prostřednictvím anotace uveden výše, pak máme následující sdělení: příběh se odehrává na dvou až třech důležitých místech. Je to Mikova kancelář, která zachycuje jeho život. Místy nudný, šedý, stereotypní. K tomu patří místo číslo 2, kterým jsou "mezi několika kopci s řádky vinohradů" (rozhodně citujeme jen přibližně to, co si zpaměti vybavíme) položené Mokřiny. Posledním místem bude takzvaná slovenská stopa. Místo, kam se Miko musí vypravit, aby odhalil pravý důvod smrti svého kamaráda Vojty Farského. Toho našli na kolejích, v krvi měl tři promile, což místní "pátračce" nedalo mnoho práce k přemýšlení. Prostě náhoda a prostě nehoda. Že to tak nebylo, to se ukáže vzápětí. Nejenže Miko vypátrá informace o obřích dluzích zesnulého Vojty, ale rovněž (a to je právě ona slovenská stopa) bývalého kamaráda svého táty, starého cikána, který se před Mokřinami odjel ukrýt právě k našim východním sousedům.
Celá mozaika, kterou místy složitě interpretujeme, je hezky a věcně seskládaná. Každá indicie je autorem ihned prověřena a prostřednictvím Mika také ověřována a spojována. Nám byla hlavní postava sympatická. Žádná přetvářka, žádné silácké řeči („jsem taky jen obyčejný policajt"), logické postupy, které spíše než na Poirotovi stojí na zkušenostech. Série s Mikulášem Syrovým mimochodem začíná už v roce 2013 "Mužem s unavenýma očima". Mezi touhle prvotinou a námi recenzovaným "Vykoupením" je ještě dalších šest děl. Hezká řádka na člověka, který "se psaní začal věnovat až po ukončení policejní kariéry." Dodejme ještě, že za román "Dítě v mlze" obdržel Goffa Cenu Jiřího Marka za nejlepší českou detektivku roku 2016. Knihu jsme bohužel nerecenzovali, takže ji nemůžeme s autorovým nejnovějším počinem srovnat.
Cena Jiřího Marka se ovšem uděluje už od roku 1996 a mezi jejími laureáty byli Jan Cimický, Jaroslav Velinský, Jiří Březina či Vilém Křížek za knihu Smrt má vůni inkoustu (naši recenzi této knihy naleznete ZDE).
Celkový dojem z detektivky Martina Goffy je pozitivní. Kladně hodnotíme jak přiměřenou délku, tak omezený počet postav a detailnější pohled na policejní (rutinní a mravenčí) práci. Co v nás ale zůstane, to jsou ty mimoděk uvedené popisné věty.
Autor: Martin Goffa
Název: Vykoupení
Vydává Mladá fronta, 2018
Hodnocení: 78 procent
Vložil: Zdeněk Svoboda