Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Detailní pohled na knihu: František Emmert, Holocaust

19.10.2018
Detailní pohled na knihu: František Emmert, Holocaust

Foto: archiv

Popisek: Karol Sidon je vrchní zemský a bývalý vrchní pražský rabín

Už jen fakt, že se kniha Tatér z Osvětimi autorky Heather Morrisové, respektive Ludwiga Eisenberga, drží několik týdnů na čele prodejů knih, svědčí o skutečnosti, s jak velkým zájmem přijímá české publikum tuto formu literatury. Také proto KrajskeListy.cz požádaly nakladatelství Mladá fronta o poskytnutí recenzního výtisku Holocaustu, pod nějž je podepsán respektovaný František Emmert.

Masovou vraždu šesti milionů evropských Židů spáchanou v letech 1941 až 1945 dnes nazýváme holocaust. Němečtí nacisté tehdy chtěli z pouhé rasové nenávisti a pocitu vlastní nadřazenosti vyhladit všechny osoby židovského původu v dosahu jejich moci, včetně nejmladších dětí. Nikdo nesměl přežít. Vraždění bylo organizováno s úřednickou precizností a systematičností, až nabývalo těžko uvěřitelné podoby téměř průmyslového procesu.

Potud lze hovořit de facto o literatuře faktu. Tak k tématu holocaustu přistoupil brněnský spisovatel František Emmert, jehož literární zásah je skutečně pestrý. Ačkoli psal rovněž o Václavu Havlovi nebo TGM, válečné a poválečné dění zachycuje pravidelně:  Češi ve wehrmachtu (2005), Atentát na Heydricha (2008), Německá okupace českých zemí (2016) anebo právě Holocaust (Muzeum v knize), které vyšlo v roce 2006.

Kniha z roku 2018 nese oproti výše uvedeným titulům více než dvě stě unikátních fotografií a reprodukcí dobových dokumentů. Stěžejní je v ní především přístup, kdy autor nehodnotí a dokonce ani nesoudí předem jasné viníky zmíněných pogromů. Emmert se věnuje dějinám judaismu v základní šíři a kapitolu po kapitole směřuje zejména k podstatě titulu. Tou bylo bezesporu období druhé světové války. Většina snímků bude pro znalce oboru povědomá. Pro ty, kteří se o tématiku Hitlera a nacismu nezajímají, přinese velmi vydařená publikace vcelku drsný obraz tehdejší doby.

Historik Emmert, jak už bylo řečeno, nesoudí. I přesto zvolil pečlivou formou osobních svědectví silnou citovou linku. Ta se promítá především u jednotlivých koncentračních táborů. Pro všechny zájemce o téma bychom doporučili shora uvedeného Tatéra z Osvětimi, kterého jsme četli v několika jazycích. Například pasáž o tom, jak se Ludwig Eisenberg potká s přítelem, o kterém myslel, že zemřel, je abnormálně silná. Jeho přítel se totiž jen ztěžka hýbe. Na otázku, co mu je, přichází odpověď o kastraci, kterou "ta svině Mengele" provedla téměř zaživa.

Možná detail, ale velmi vypovídající.

Emmertův titul nemá slabých stránek. V některých případech mohl samo sebou zmínit i další postavy spojené s holocaustem, jaké jsou například na seznamech Auschwitz.org, ale je nám jasné, že v podobném případu by drtivou většinu knihy tvořila hlavně ta obludná pojmenování funkcí: od reichsführera přes SS-Obergruppenführera až po blockführera jednotlivých baráků.

Pečlivost výběru fotografií, svědectví a postup při zpracování tématu musíme u historika Františka Emmerta ocenit. V souvislosti s holocaustem jsme jeho jméno dlouhodobě nezaznamenali, i přesto by jej Židovské muzeum kárat nemělo. Kniha nejenže pomůže laikům s rozhledem, ale ucelí pohled také detailně znalým.

Jedno z publikovaných svědectví:

Byl hezký slunečný den a do (dětského) tábora přišel doktor Josef Mengele. Byl to velmi hezký urostlý člověk. Vždycky chodil v elegantní uniformě a s bílými rukavičkami. Nikdo by neřekl, že je to masový vrah, choval se slušně: hladil děti po vláskách, ptal se, jestli mají dost jídla… Je možné, že si ještě přišel pro nějaká dvojčata. Jeden chlapec sebral odvahu a přistoupil k Mengelemu: „Jsme tady skupina chlapců, kterým ještě není šestnáct, ale jsme silní a zdraví a jsme ochotni pracovat. Dejte nám šanci.“ Táborový doktor Mengele ho nezastřelil, ale opravdu uspořádal jakousi poslední selekci. Dětský blok byl prázdný. Na pravé straně stál Mengele s dalšími esesmany a táborovým písařem. Věděli jsme, co znamená, když řekne „Pryč!“ a písař si zapíše naše číslo, co znamená doprava/doleva. Nazí chlapci, v jedné ruce boty, v druhé šaty, pohodovali po levé straně před Mengelem a on ukazoval tam nebo onam. Mně skutečně tento „milý pan doktor“ Mengele zachránil život, protože řekl, že jsem práceschopný. Asi devadesát chlapců vybral. Netrvalo ani hodinu – neměl jsem vůbec čas rozloučit se s matkou – a odvedli nás do sousedního mužského tábora“.

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace