Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

O takových dobrodružstvích snilo několik generací. Nyní si je můžete vychutnat ve zbrusu novém kabátku

16.10.2018
O takových dobrodružstvích snilo několik generací. Nyní si je můžete vychutnat ve zbrusu novém kabátku

Autor: repro/archiv ČT

Popisek: Jaroslav Foglar

Tohle je teprve první vlaštovka. Nakladatelství Albatros připravilo vydání souborného díla Jaroslava Foglara, nestárnoucích příběhů, které holky i kluci čtou již déle než neuvěřitelných osmdesát let se zatajeným dechem. Zahajují Hoši od Bobří řeky, s ilustracemi mladé ilustrátorky a komiksové kreslířky Ester Kuchynkové.

Pro některé děti možná budou tihle hrdinové noví, starší si je ale jistě rádi znovu připomenou. Dopřejte si jedinečný příběh o skautských výpravách, plnění bobříků, i o ryzím přátelství. Vedoucí Rikitan dá dohromady partu dvanácti chlapců a utvoří oddané bratrstvo. Každý z nich je jiný, ale všichni se navzájem skvěle doplňují. Rikitan pro chlapce vymýšlí zábavné hry, aby je vedl k čestnosti, fyzické síle i moudrosti. Společně si zamilovávají přírodu a podle zálesáka Roye loví bobříky. Stávají se tak věrnými kamarády, kteří spolu zažívají nezapomenutelná dobrodružství.

Nakladatelství Albatros a Skautská nadace Jaroslava Foglara se v průběhu nejbližších let chystají postupně vydat několik knih z Jestřábova díla. Rozsáhlé foglarovské universum tak získá moderní tvář, která však bude zároveň plně respektovat nepsaná pravidla Jestřábova kánonu. Všechny zásadní Foglarovy knihy vyjdou s novými ilustracemi a v původní grafické úpravě. Jako ‘předskokanka‘ se už představila unikátní mapa Stínadel výtvarníka Pavla Čecha, další na řadě bude Chata v Jezerní kotlině.

Hoši od Bobří řeky

Spisovatel, šéfredaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed, významný metodik, dlouholetý skautský vůdce 2. oddílu Praha. Jaroslava Foglara netřeba dlouze představovat. Své zkušenosti, nápady a programové tipy nabízel ostatním prostřednictvím časopisů a později knih na pomezí příběhu a metodické příručky, jako byly Kronika Ztracené stopyči Náš oddíl. První povídka Vítězstvímu vyšla ve Skautu Junákuv prosinci 1923, o deset let později ve stejnojmenném časopise publikoval na pokračování román Boj o první místo. A pak v rychlém sledu následovali Hoši od Bobří řeky, Přístav voláa dvě desítky dalších. Ty se s mnoha povídkami a komiksy v čele s Rychlými šípy staly nejpodstatnější četbou pro několik generací mladých lidí.

Ester Kuchynková je mladá česká ilustrátorka a komiksová kreslířka, která studuje ilustraci na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni. V roce 2015 získala druhé místo v soutěži CZ.KOMIKS.15, o rok později první místo v komiksové soutěži Henryk v Bublinách. Zúčastnila se komiksového sympozia Laydeez do Comics 2016 a Skrytá místa 2017. Ráda vymýšlí příběhy a světy, v budoucnu by se chtěla věnovat kresbě komiksů podle vlastních scénářů. Důležitými tématy jsou pro ni ekologie a ochrana životního prostředí, má ráda lesy, příběhy o indiánech a dokumenty o vesmíru.

Autor: Jaroslav Foglar
Žánr:
dobrodružství pro děti
Nakladatelství:
Albatros

Ukázka z knihy:

Pátek dne 13. března
1
Až do čtvrtka 12. března žili Vilík a Jirka takovým obyčejným životem, jakým žijete vy a s vámi tisíce a tisíce jiných chlapců na světě.
Bručeli na školu a odmlouvali doma maminkám. Večer chodili nakupovat drobné potřeby pro zítřek, na kterých se nedalo nic splést, občas se dostali k nějaké té pranici – a při tom všem měli pořád ukrutně dlouhou chvíli.
Až tedy do čtvrtka do večera.
A v pátek dne 13. března to začalo!
V pátek dne 13. března se stalo něco, co změnilo celý jejich dosavadní obyčejný život a udělalo jim z něho nepřetržitou řadu vzrušujících, podivných událostí.
A přece ten významný, památný den začínal pro oba hochy právě tak jako všechny ostatní. Ničím neprozrazoval, že pro ně bude nějak důležitý.
Bydleli oba ve Staré čtvrti, ve stejném domě a jako vždy odešli i dnes ráno společně do školy. Po cestě hovořili o bezvýznamných věcech. Ve škole pak zasedli do lavic a pobyli v nich pět hodin z onoho podivuhodného dne, aniž by se pořád ještě přihodilo něco zvláštního, z čeho by jen trochu mohli vytušit, co je čeká.
Až teprve po cestě ze školy se začal pomalu rozvíjet řetěz událostí.
Bylo to takhle:
Jiřík nesl pod paží kopací míč, který nosil obětavě do školy, když měli tělocvik. Hráli s ním vždy chvíli na travnatém školním dvoře. A teď najednou Vilík vzrušeně vykřikl:
„Drž míč! – drž míč! – Novočtvrťáci…“ Víc nestihl říct.
Několik chlapců se přihnalo odkudsi zezadu, jeden z nich prudce vyrazil Jiříkovi míč a začal jej odkopávat doprostřed ulice.
Vilík a Jirka poznali podle odznaků, jež měli útočníci na kabátech, že ti drzouni jsou z Nové čtvrti. Co menších i větších bitek svedly už oba chlapecké nárůdky těchto dvou čtvrtí mezi sebou, často pro nepatrné příčiny! A teď mělo zřejmě dojít k jedné z nich.
Jiřík se vztekle rozběhl za hochem, který odkopával míč.
„Tohle si nezvykej,“ křičel, „jdi si krást míče k vám do Nové čtvrti!“
„Cóó? Kdo krade míče?“ otočil se neznámý hoch. „Řekni to ještě jednou – no, řekni to,“ dodal výhružně a nechal míč míčem.
Vilík jej raději honem zvedl.
„Kdo jiný než ty, ještě se tak chytrácky ptej,“ soptil Jiřík.
Rána, kterou neznámý útočník Jiříkovi uštědřil, přišla tak rychle, že se jí Jirka nestačil ani vyhnout. Sevřená pěst dopadla na jeho tvář a zasáhla ústa i nos.
Jiříkovi se zatmělo v očích bolestí i zlobou. V tu chvíli zapomněl, že je na ulici – třebaže málo používané, neboť vedla mezi továrními zdmi – a že zde bude zřejmě za chvíli plno lidí. Zapomněl na všechny následky, jež mohly z takové věci vzniknout.
Přestal být dobře vychovaným hochem; teď se z něho stal rozdivočelý chlapec, toužící odplatit ránu ranou.
„Místo, místo, udělejte místo!“ vykřikl kdosi.
Oba hoši se srazili jako dvě dravé, rozvodněné bystřiny. Po ohromném nárazu klesl Jirka na jedno koleno, ale okamžitě se vztyčil a mocným úderem do prsou Novočtvrťáka se snažil dostat z jeho železného objetí. Ale protivník nepovolil. Chytil pravou rukou Jirku za klíční kost a tvrdým bolestivým hmatem ho donutil klesnout na kolena, což přijali hoši z Nové čtvrti s jásotem.
Jiřík však nebyl zdolán. Okamžitě využil své polohy a prudce podrazil soupeři nohy. Novočtvrťák, překvapený tímto nenadálým způsobem útoku, povolil svůj klíční hmat.
Těžce dopadl na Jirku a chvíli se oba zmítali po zemi. Oč byl hoch z Nové čtvrti silnější, o to byl Jiřík obratnější a svižnější. Brzy se dostal ze země na kolena a vzápětí uštědřil nepříteli několik úderů, které protivníka na okamžik zbavily dechu.
V příštím okamžiku zachytil útočník Jirkovu ruku, převrátil se s nečekanou rychlostí na kolena, pak se vzpřímil – a už byla Jirkova pravička zkroucena vzad.
Jirka se pracně vyprostil a Novočtvrťák opět s těžkopádnou prudkostí vyrazil k dalšímu boji.
Kolem zápasících zatím rostl kruh hochů ze Staré čtvrti. Někteří Jirku a Vilíka znali. Vilík jim vzrušeně vykládal, jak ke rvačce došlo.
Teď se Jiřík bleskurychle uhnul před prudkou ranou namířenou na jeho čelist, uskočil k nepříteli zleva a zasadil mu úder za krk. Novočtvrťák jen trochu poklesl v kolenou, ale okamžitě se vzpřímil a opakoval svůj výpad s dvojnásobnou prudkostí. Dobře vedená rána otevřenou rukou do obličeje Jiříka ochromila.
Jirka slepě hmátl kolem sebe a rozehnal se kupředu s tak zoufalou a divokou prudkostí, že protivníka srazil k zemi a ještě přes něho klopýtl. Zasypal hocha z Nové čtvrti deštěm úderů a pak namáhavě vstal. I Novočtvrťák se zvedal. Byl udýchaný a zřejmě již neměl chuť k novému útoku.
„Příště si ty svoje žertíky s cizím míčem jistě rozmyslíš,“ cedil Jiřík skrz zuby.
„No to víš, dostal jsi naklepáno, vid’?“ vyjel Novočtvrťák.
Častovali se navzájem mnoha nelichotivými slovy, ale bylo zřejmé, že nová bitka z toho už nebude. Jako když se blýská po bouřce.
Pak chlapci z Nové čtvrti vzali potlučeného druha mezi sebe a kvapně odcházeli. Půda se jim najednou stávala horkou pod nohama. Bylo zde již tolik chlapců ze Staré čtvrti!
„Věděl jsem hned, jak to dopadne,“ holedbal se vytáhlý bledý hoch z Rybného tržiště, ač ještě před chvílí by nedal za Jiříkovo vítězství ani zlámaný knoflík.
„Ten bude dlouho vzpomínat na Starou čtvrť,“ prohodil jiný.
„A jistě sem půl roku ani nepáchne.“
„Leda s tatínkem, a to se ještě povede za ruku...“
Hoši se zřejmě velmi dobře bavili na účet soupeřů z Nové čtvrti, ale Jiřík z toho, co se kolem něho dělo, neslyšel ani neviděl skoro nic. Byl k smrti vyčerpaný a unavený rychlým tempem rvačky a tělo ho bolelo od smýkání a ran. Trochu se opíral o Vilíka a odcházel se všemi hochy k průplavu.
Takové bylo odpoledne onoho podivuhodného dne, jenž se měl stát pro Jirku a Vilíka tak významným. A bitka, kterou Jiří právě vybojoval, byla úvodem ke všemu tomu neznámému, co je čekalo, aniž to oba hoši tušili…

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace