Utajené příběhy českých dějin. Nový seriál prozradí, co vám ve škole zaručeně neřekli. Premiéry Pavla Přeučila

04.10.2018

Foto: FTV Prima

Popisek: Utajené příběhy českých dějin: Scenáristou i průvodcem je Petr Bahník (na snímku úplně vpravo)

FOTOGALERIE Tentokrát se výjimečně zastavím u seriálové dokumentární tvorby. Dokumentárních seriálů, mapujících české dějiny, není nikdy dost a potěšilo mne, že televizní stanice Prima ZOOM nasadila na úterní večery původní český seriál Utajené příběhy českých dějin. V osmi pokračováních se bude seriál věnovat vždy jedné ze zajímavých kapitol naší historie, poznamenané řadou otázek, které nebyly nikdy zodpovězeny.

Netajím se tím, že jsem tak trochu fandou podobných seriálů a dodnes si s chutí poslechnu každý další díl úspěšného rozhlasového seriálu Toulky českou minulostí, vysílaného nepřetržitě už od roku 1995. Po shlédnutí prvního dílu Utajených příběhů českých dějin na Prima ZOOM, věnovaného zvláštnímu pracovišti někdejší ČSAV, které se zabývalo v 60. a 70. letech mapováním a studiem tzv. paranormálních či psychotronických jevů, musím konstatovat, že budu mít zase na co koukat. Je jen dobře, že se seriál věnuje i takovýmto kuriózním kapitolám české historie, pro které se v učebnicích dějepisu nenašlo místo.

Dokument a přesto nenudí

O tom, že si nový seriál najde své diváky, nepochybuji. Už úvodní díl, nazvaný Psychotronika za železnou oponou – Husákovi kouzelníci, prokázal, že režisérský tandem Otakáro Maria Schmidt a Jana Kristina Studničková se svého úkolu zhostil nadmíru dobře. Kontroverzní téma utajeného boje špionážních a bezpečnostních složek Východu a Západu o využití nadpřirozených schopností člověka, se jim podařilo dokonale zobrazit. Střídání dokumentárních záběrů s živými vstupy pamětníků a citlivým, nenudícím komentářem dokážou upoutat divákovu pozornost po celých 25 minut vysílacího času. Osobně by mi nevadila ani o něco delší stopáž.

Pravidla se vyplatila

Tvůrci si při tvorbě seriálu stanovili několik pravidel a zdá se, že se jim povedlo je dodržet. Tím prvním je diváka nenudit a nepodvádět. Utajené příběhy nejsou „studiovým“ dokumentem, kde si učení páni povídají o historii, také ale nejsou laciným bulvárem s informacemi „na vodě“. Opírají se o určitý vzdělanostní backround, snaží se diváka zaujmout a současně zorientovat. Druhou zásadou je volba domácích témat. Různým „záhadám“ světové historie se věnuje nespočet tvůrců, obdobná témata našich dějin nejsou ale o nic méně zajímavá a je na místě seznámit s nimi diváky i na televizní obrazovce. Tím třetím je střídání závažných historických témat s tématy „pohodovými“, optimistickými, která odkrývají pozitivní stránky naší kultury a tradice.

Jde především o hledání odpovědí

Autor scénáře Utajených příběhů, jímž je Petr Bahník, se nesnaží předkládat divákům hotové odpovědi tam, kde zůstávají otázky otevřené. Školské výklady často navozují dojem, že o minulosti víme všechno, že na všechno máme vysvětlení, a hypotézy bývají prezentovány jako fakta. Je přitom řada témat, kde s hlubším zkoumáním problému pochybnosti spíše narůstají a otevírají se nové otázky. A právě jim se bude seriál také věnovat. V jednom z dílů se podívají tvůrci například velmi podrobně na řadu nevyjasněných okolností kolem atentátu na Heydricha, v jiném se vrátí hlouběji do české historie a podrobně zmapují tajemství i pověsti kolem věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Měly legendy pravdu?

Pokud vás také zajímají české dějiny a zejména nevyjasněné otázky naší dávné i nedávné historie, zkuste si příští úterý večer zapnout Prima ZOOM a podívat se na další díl Utajených příběhů, který bude věnovaný tajemné osobě českého světce sv. Prokopa. Dozvíte se, co je pravdy na tom, že dokázal úspěšně vymítat ďábla, a dokonce ho zkrotit, a zjistíte, že některé kapitoly z života tohoto světce, považované dosud za legendy, se na základě nejnovějších objevů ukazují jako pravdivé.