RECENZE Sophie Hannah, Záhada tří čtvrtin (Slavný detektiv Hercule Poirot)
01.10.2018
Foto: Youtube / repro
Popisek: Spisovatelka Sophie Hannah
Ta kniha je jako chirurgický řez, který je veden souběžně s žeberním obloukem, od něho se vzdaluje směrem ke středové čáře. Na medicíně se této praxi říká subkostální. My zůstaneme u humanitní vědy, tedy literatury, a zdůrazníme, že recenzovaná "Záhada tří čtvrtin" je excelentním dílem, které nejenže přežívá detektiva Poirota, ale taktéž jeho tvůrkyni, věhlasnou Agathu Christie. Což se ovšem současné spisovatelce Sophie Hannah podařilo už potřetí.
Hercule Poirot je muž mezi padesátkou a šedesátkou, tedy na vrcholu let, zkušeností, rozvahy a praxe. Je to velice slovutný vyšetřovatel, který se soustředí v podstatě na vše vyřčené. Analyzuje, propojuje, kombinuje, odhaluje. Tak ho ostatně vykreslila už Agatha Christie ve vůbec prvním románu, kde se tento Belgičan objevil. Jednalo se o Záhadu na zámku Styles z roku 1920 (The Mysterious Affair at Styles) a stejně jako další romány s tímto výtečným podivínem se i zmíněná prvotina dostala na filmové plátno, stejně jako do širokého povědomí obecenstva.
Ne každý se může tomuto muži klanět, ne každý jej může milovat. Zcela jednoznačný charakter ovšem Poirot ukázal (a zachoval) ve dvou dílech. Obě jsou tučným písmem zapsána do fondu světové literatury. Jde samozřejmě o Vraždu v Orient-expresu (1934) a Smrt na Nilu (1937). Pokud vám chování a až přecitlivělý přístup Poirota vadí, začněte těmito romány, případně filmy. Obojí je strhující.
Děl, v nichž se Poirot objevuje, jsou ostatně desítky. Jen od smrti Agathy Christie v roce 1976 jich vyšlo skoro deset. Tou poslední je Záhada tří čtvrtin z pera britské spisovatelky a básnířky Sophie Hannah. V žánru krimi debutovala roku 2006 Pusinkou (Little Face), jíž se okamžitě prodalo více než 100 tisíc kusů a v níž se poprvé objevili detektivové Simon Waterhouse a Charlie Zailerová. Za román The Carrier, osmý titul z volné série s touto dvojicí, která vystupuje i ve Ztrátách a lžích (Hurting Distance 2007, česky Ikar 2015), získala autorka v roce 2013 britskou National Book Award za nejlepší thriller roku.
Doslova literární bombou a knižní událostí roku 2014 se však stalo uveřejnění románu Sophie Hannah Vraždy s monogramem, který vyšel současně v 28 jazycích v 50 zemích. V něm se poprvé (a podle všeho ne naposledy) se svolením dědiců v novém příběhu vrátila nejznámější postava „královny zločinu“ Agathy Christie – legendární belgický puntičkář Hercule Poirot. V roce 2016 vydala ještě Zavřenou truhlu (Closed Casket). I ta se dočkala pochvaly a slávy.
My se pro dnešek budeme věnovat takzvané Záhadě tří čtvrtin.
KrajskéListy.cz už na tomto místě mohou shrnout, že se jedná o velice výjimečnou a bravurně zpracovanou knihu, ve které hrají roli dokonce i překlepy. Ano, překlepy. Ty se týkají předně samotného Poirota, respektive boje s výslovností jeho jména. Kým? Na to v tuhle chvíli nechceme odpovídat. Celková režie a dramaturgie knihy se zúží na čtyři rodinné příslušníky, čtyři příjemce zvláštních dopisů, jednoho psa a mnoho nevyřčených křivd. Ty jsou na celém díle nejkrásnější, protože se k nim Poirot dobere abnormální logikou, což většinu čtenářů nenechá vydechnout. Jistě, šlo by na to přijít, ale věřte nám, že se to povede jednomu člověku z tisíce. O čem tedy kniha, kterou budete mít za dva dny v sobě, vypráví?
Hercule Poirot, nejoblíbenější detektiv na světě, přichází v dalším stylovém, ďábelsky chytrém příběhu s tajemstvím, zasazeném tentokrát do Londýna roku 1930. Jednoho dne se vrací z oběda a přede dveřmi svého bytu nachází rozzlobenou ženu, která se domáhá odpovědi, proč jí detektiv poslal dopis, v němž ji obviňuje z vraždy Barnabase Pandyho, o kterém nikdy neslyšela. Rovněž Poirot žádného Barnabase Pandyho nezná. O to větší šok zažije, když vejde do svého bytu a zjistí, že má návštěvu – muže, který prohlašuje, že dostal od Poirota dopis, ve kterém ho označuje za vraha Barnabase Pandyho… Poirot by rád věděl, kolik stejných dopisů, odeslaných jeho jménem, ještě koluje po Londýně. Kdo je posílá a proč? Mnohem důležitější však je, kdo je Barnabas Pandy, zda je mrtvý, a pokud ano, byl zabit? A dokáže Poirot nalézt odpovědi dřív, než se něčí život ocitne v ohrožení?
Ne, nedokáže.
Za toto mírné vyzrazení, nechť se čtenář nezlobí, ale dáme ruku do ohně, že ho nenapadne ani tento mrtvý, ani jakýkoli motiv, dokonce ani vedlejší příběhy, jenž se na pozadí smrti odehrávají. Přitom bude vhodné podotknout, že děj je lineární, neodbíhá (vyjma slov Edwarda Catchpool ze Scotland Yardu, skutečného vypravěče celého románu) a vpřed se sune mílovými kroky. Autorka za svým literárním vzorem nezaostala. Dokonce Agathu Christie nechtěla ani předběhnout. Vycházela z toho, že každé slůvko a událost může mít svůj smysl. Když ne dnes, pak je potřeba hledat v minulosti. A přesně takhle celý případ Hercule Poirot odhalí a vyřeší. S bravurou sobě vlastní. Pointa je skvělá, neočekávaná a knihu musíme bezezbytku ocenit a doporučit.
Jak bývá někdy překlad knih trochu na vedlejší kole, zde hraje prim a je nedílnou součástí Záhady tří čtvrtin. Velkou pochvalu si proto zaslouží zejména předkladatelka Veroniky Volhejnové.
Autorka: Sophie Hannah
Název: Záhada tří čtvrtin
Překlad Veroniky Volhejnové
Vydává Knižní klub, 2018
Hodnocení: 92 procent
Vložil: Zdeněk Svoboda