Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Tajemství, ukrytá hluboko v minulosti, vyplouvají na povrch. A času už není nazbyt

20.09.2018
Tajemství, ukrytá hluboko v minulosti, vyplouvají na povrch. A času už není nazbyt

Popisek: Kristina Ohlsson

Šestá kniha z krimi série o Fredrice Bergmanové a Alexi Rechtovi, přináší napínavý příběh, v němž to, co bylo dosud skryto, znovu vyplouvá na povrch. Napínavou detektivku, nazvanou Potopa, vydalo nakladatelství Kniha Zlín.

V křesle před krbem ve vlastním domě je nalezen postarší muž. V prsou mu zeje díra po kulce, na malíčku má z neznámého důvodu navlečený snubní prsten své dcery. V jiné části města se majitel pohřebního ústavu pokouší najít svého bratra, který nikomu jinému kromě něj očividně nechybí a který namísto plánovaného přesídlení do Austrálie možná zmizel navždy. Ve stejnou dobu se zoufalá žena usilovně snaží neztratit kontrolu nad vlastním životem, zatímco se z jejího muže stává čím dál nebezpečnější člověk. Času už moc nezbývá a ochránit sebe a své děti pro ni začíná být nadlidský úkol.

Potopa

„Dělám to, čeho ty nejsi schopný a nikdy jsi schopný nebyl. Dělám něco, co přinese změnu. A všechno napravím.“ Tento anonymní dopis přichází Alexi Rechtovi uprostřed vyšetřování vraždy staršího muže. Souvisí s případem? A proč se mu zdají ta slova Fredrice Bergmanové povědomá? Vzápětí je objeveno ještě jedno tělo. Budou následovat další? Najdou Fredrika a Alex spojitost mezi na první pohled zcela odlišnými případy, v nichž na povrch vyplouvají hříchy minulosti?

Autor: Kristina Ohlsson
Žánr:
detektivka
Nakladatelství:
Kniha Zlín

Ukázka z knihy:

Ve stejnou chvíli, kdy muž, který věděl, kdy zemře, podepisoval své přiznání, stál jiný muž před domem připomínajícím spíš než dům nějaké tajemství a důkladně si ho prohlížel. Vzduch byl chladný a suchý, a když se muž nadechl, škrábalo ho v krku. Dubnové počasí se neustále měnilo. Tenhle dům bude dobrý. Moc dobrý. Postavily ho ruce tak diskrétní, že o jeho existenci téměř nikdo nevěděl. Téměř nikdo. To muži, který se obrátil k ženě po svém boku, bohatě stačilo.
„Mohl bych se podívat i dovnitř?“ zeptal se.
„Samozřejmě,“ odvětila.
Muž se rozhlédl. Pozemek domu byl dost velký a na konci přecházel v menší pole. Pak už následoval jen les, kam oko dohlédlo.
Dokonalé, pomyslel si.
Žena odemkla vstupní dveře, otevřela a nechala ho vejít jako prvního.
„Ten dům postavili před necelými pěti lety. Není za tím žádná trestná činnost, ale hodně nám záleželo na tom, aby se o jeho stavbě příliš nevědělo. Není napojený na obecní vodovod ani kanalizaci. Nechali jsme si tu vyvrtat vlastní studnu a používáme záchod se septikem, který si vyvážíme sami. Také elektřinu si obstaráváme sami. Máme tu vlastní síť a dieselový generátor.“
„Chápu,“ řekl muž, ale ve skutečnosti to nechápal ani trochu. Že mohou existovat místa jako tohle. Ohromilo ho to. Navíc si připadal celkem naivně. Takhle se tedy člověk cítí, když přestane držet krok s dobou? Nebo je ten dům jednoduše produktem čím dál chladnější a odtažitější společnosti? Vždyť věděl, jací investoři za stavbou stojí, věděl, jakou mají minulost.
Při vstupu do domu sáhl na dveře. Byly masivnější než obyčejné dveře a zdálo se, že váží alespoň tunu.
Žena se tvářila spokojeně.
„Okna i dveře by měly odolat střelbě,“ vysvětlovala. „Skla jsou na objednaná na zakázku od dodavatele v Německu a jsou tak pevná, že vydrží desítky ran kladivem nebo jinou zbraní.“
„To zní, jako byste mluvila o oknech v Oválné pracovně,“ poznamenal muž.
Jeho společnice se zasmála.
„Na Bílý dům jsme při navrhování tohohle bunkru vlastně mysleli. Řekla bych, že naše snaha přinesla ovoce.“
Muž nadzvedl jedno obočí.
„Říkala jste bunkr?“ otázal se.
„Aby se nezapomínalo, že to není jen tak obyčejný dům.“
Ohromeně přecházel z jedné místnosti do druhé. Tep se mu zrychloval – ani v nejdivočejší fantazii si nedokázal představit,  že by pro jeho problém existovalo tak snadné řešení. Ten dům byl dokonalý, nic víc a nic míň.
„Na jak dlouho bych si ho mohl pronajmout?“ zeptal se.
Nedokázal zabránit tomu, že jeho hlas zněl ochraptěle.
„Bude volný minimálně půl roku. Stačilo by vám to?“
Nečekaně zrozpačitěl.
„Nevím,“ připustil. „Víte, já ten dům nepotřebuju hned, nejdřív ke konci jara. Až se moje dcera vrátí ze zahraničí.“
Žena mu položila ruku na rameno.
„Doslechla jsem se, co vás postihlo,“ řekla. „Je to příšerné.“
Jedním oknem dovnitř zasvítilo slunce. Bylo zřetelně vidět, jak tloušťka skla ovlivňuje intenzitu světla.
„Ano,“ potvrdil muž, který měl v úmyslu si dům pronajmout, „je to příšerné. Ale spíš pro mou dceru a její rodinu než pro mě. Bylo by báječné, kdyby konečně našli nějaké útočiště. V zahraničí se přece nemůžou schovávat navěky.“
Žena se protáhla.
„Rozhodně se můžou schovávat tady,“ řekla. „Tady je nikdo nenajde. Takže pokud se jejich situace nezmění, než se vrátí domů…“
„Nezmění.“
„… tak jsou tu vítaní.“
Muž, který měl v úmyslu si dům pronajmout, si dopřál úsměv.
„Výborně,“ prohlásil. „Výborně.“

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace