RECENZE Robert Bryndza, Noční lov
08.09.2018
Autor: repro Youtube.com
Popisek: Robert Bryndza je britský autor žijící trvale na Slovensku
Už když jsme letos v dubnu recenzovali detektivní román Do posledního dechu, byli jsme doslova unešení. Autor nejenže skvěle zachytil pointu a příběh, aniž by jakkoli nudil, ale dokázal zaujmout i po stylistické stránce. Některé jeho obrazy by se rovnou daly modelovat a filmovat. S o to větším očekáváním jsme přistupovali k dalšímu dílu, které taktéž vydala GRADA, respektive Cosmopolis. Jedná se o pokračování série, protentokrát s názvem Noční lov.
Robert Bryndza je britský autor žijící trvale na Slovensku se svým manželem Jánem. Jeho kniha, Dívka v ledu (The Girl in the Ice), které se již prodalo přes milion výtisků, byla označena jako The Wall Street Journal a USA Today bestseller. Jedná se o první díl série s vyšetřovatelkou Erikou Fosterovou. I pokračování Noční lov (Night Stalker), Temné hlubiny (Dark Water), Do posledního dechu (Last Breath) se drželo na předních příčkách prodávaných knih. Zaslouženě.
Bryndza totiž kombinuje napětí s velikou slovní zásobou a obrazotvorností. Už po přečtení prvních pár stránek Nočního lovu vnímáte tu atmosféru. Dostáváte se do mysli vraha, který kromě zabíjení věnuje pečlivou přípravu každému svému kroku (a to doslova). To ostatně pocítí každý čtenář. Nám se líbil nejen styl, který je barvitý a plastický, ale především to nenásilné střídání úhlů pohledu.
Nejprve prožijete vraždu. Budete cítit teplo, dusno, jelikož to je přesně atmosféra, jakou chtěl Bryndza navodit. Nepříjemné okamžiky, které vyvrcholí bestiální smrtí. Ta je ovšem popsána vcelku "v tichosti". Detaily, což je právě to střídání úhlů pohledu, nechává autor na policii. A tak bychom mohli do téhle skládačky přidat ještě třeba rodinné příslušníky. Tělo prvního muže, podivně svázaného na posteli, totiž objeví jeho matka. Ta se do domu doslova doplouží, jelikož ji trápí artróza a v tom úmorném teple jí dělá problém v podstatě každý krok. A tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Právě ono zachycení okamžiku pomocí faktů (v případě policie) a emocí (v případě pachatele) je velmi umný moment z pera Roberta Bryndzy.
Nyní k ději
Jedné horké červnové noci je detektiv šéfinspektor Erika Fosterová přivolána k brutální vraždě. Oběť, vážený praktický lékař, je nalezen ve své posteli udušený. Zápěstí má svázaná a oči pod průhledným sáčkem upevněným těsně pod hlavou jsou vypoulené. V jediném šuplíku jeho nočního stolku pak tým vyšetřovatelů najde mnoho let starý časopis s gay tématikou. O několik dní později umírá za podobných okolností další muž a Erika společně s kolegy tuší, že čelí sériovému vrahovi. Ten své oběti sleduje a vyčkává na vhodný okamžik, kdy udeří. Co mají oba mrtví společného? Existuje v jejich minulosti nějaké tajemství, které by je mohlo spojovat? A co je spojuje s vrahem? Erika dělá vše pro to, aby Nočního lovce zastavila a dopadla, i když opět riskuje a dostává se do konfliktů s nadřízenými. A navíc možná vrah začíná sledovat i ji...
Jako detektivka splňuje Bryndzova kniha veškeré potřebné aspekty: napětí, úsečné a věcné dialogy policie, která se nepotřebuje utápět v emocích, pointu, logická vodítka, jaká ale na první pohled nejsou patrná. Dalo by se říct, že místy titul něčím těžko definovatelným připomíná legendární Vraždu v Orient expresu. I tam celkem dlouho trvá rozplést klubko vztahů a motivů. Je přeci jasné, že se ty věci nedějí jen tak...
Příjemným, pokud to lze v těch okolnostech říct, detailem je potom dialog mezi "Lovcem" a "Jeho pánem". Ty uvozovky jsou na místě. Opět filmová tvorba a filmová představa britského spisovatele. Stačí zavřít oči, vybavit si jakýkoli napínavý film, do jehož obrazu je promítnut display mobilního telefonu. A s typickým pípavým zvukem na něm skáčou otázky a odpovědi. Je jedno, kdo a s kým si právě píše. Prostě filmový obraz. Někdo používá kurzívu, jiný vkládá reminiscence. Bryndza se v tu chvíli ponořil do mentality muže, který chce ovládat, manipulovat a zabíjet.
Celkový pocit z detektivky Noční lov je až bezchybný. To ostatně zmínili i další recenzenti. „Bryndza mistrně kreslí mnoho konfliktů, jež se ve vědomí čtenáře skládají do poutavého obrazu vypovídajícího nejenom o sérii vražd. S bohatým jazykem je to projevem literární kvality, která nepracuje jen s jednou vypravěčskou linií, jež nemusí vždy zaujmout, ale činí z kriminálního tématu vlastně bohatě vrstvený společenský román," mínily Novinky.cz.
My bychom chtěli dodat i zcela zjevnou lásku k látce. Bryndza stoprocentně zkoumal nejen policejní práci, ale i detaily podobných případů – tedy vražd. I proto, že svou práci nijak neodbyl, se mu podařilo zaujmout tolik čtenářů.
Autor: Robert Bryndza
Název: Do posledního dechu
Přeložila Kateřiny Elisová
Vydal Cosmopolis 2017
Hodnocení: 86 procent
Vložil: Zdeněk Svoboda