Nepohodlný knihy se okamžitě po koniášovsku hodily do stoupy… Vzpomínky knihkupce
20.08.2018
Foto: Facebook
Popisek: Firma Jan Kanzelsberger, největší síť kamenných knuhkupectví u nás (mají 60 poboček), vznikla hned po revoluci, ale zůstala rodinnou firmou. Byť se skoro třemi stovkami zaměstnanců
Noc z 21. na 22. srpna 1968 změnila na desetiletí dějiny nejen Československa, ale i dalších zemí, které se po demonstraci síly vojsk Varšavské smlouvy na dlouhé roky stáhly do ulity a neodvážily se vystoupit proti Sovětskému svazu a politice jedné strany. Útisk režimu velmi výrazně pocítila především kulturní sféra s umělci a spisovateli v čele. Právě spisovatelé a tím pádem i knižní trh byl určitým lakmusovým papírkem toho, jak pevně držela tehdejší KSČ otěže v ruce. „I za totality se daly na pultech knihkupectví najít „západní“ knihy jako Joycův Odysseus nebo třeba detektivky Eda McBaina. Jen to chtělo spoustu kliček a šikovnosti,“ vzpomíná na normalizační dobu Jan Kanzelsberger, dnes majitel největší sítě kamenných knihkupectví v Česku.
Literární svět zažil po okupaci a usídlení se armád vojsk Varšavské smlouvy doslova smršť. Cenzura a nepřímé zákazy pro spisovatele přišly v podstatě záhy po noci na 22. srpna. Půda totiž už byla připravená, v centralizovaném systému fungovalo tehdejší Československo už od února 1948. „Existoval cenzorní úřad a oni všechny nakladatele měli pod palcem, nakladatelů bylo kolem 40, což byla legrace, zcenzurovat 40 nakladatelů,“ popisuje dobu tehdy náctiletý učeň, Jan Kanzelsberger.
A vzpomíná i na to, jak se režim neváhal po „koniášovsku“ likvidovat již vytisknuté tituly. „Vím, že se tenkrát skartoval třeba Fajtl a nějaký takoví autoři, kteří se okamžitě přes noc stali nepohodlnými, potažmo zakázanými. Takže ty knihy se okamžitě hodily do stoupy.“ I tenkrát se ale projevila československá vynalézavost. „Tak, jak to tenkrát bylo, tak si samozřejmě několik desítek těch kusů někdo ulil. Někde po cestě. A ty knížky se pak objevovaly na černém trhu třeba v 70. a v 80. letech,“ dodává Jan Kanzelsberger.
70. a 80. léta v duchu přemrštěných objednávek
Knižní trh v éře komunismu a centrálního plánování vypadal zcela jinak, než dnes. „Vycházelo přibližně třicet knih týdně, z toho 15 jich bylo politických, totálně nezajímavých a neprodejných. Další desítka, to byly rady pro zahrádkáře a dětské knihy. Takže reálně v jednom týdnu vyšly maximálně 2 – 3 knihy, které byly trháky, které zmizely během jednoho dne,“ popisuje knižní trh v 70. a 80. letech Jan Kanzelsberger.
I tady se ale projevila slovanská vychytralost a schopnost zorientovat se v nastavených podmínkách a vytěžit z nich maximum. „Pokud vyšel po roce 1970 nějaký bestseller, tak si ho každý knihkupec naobjednal mnohem víc. Tenkrát ta poptávka dělala třeba 150 tisíc kusů, protože každý věděl, že se nedostane na všechny, tak si radši rovnou objednal třeba 10x víc, než kolik mohl reálně prodat. Protože každý věděl, že se to aritmeticky zkrátí. Čím větší tak byla objednávka, tím větší byla šance, že dostane aspoň něco,“ dodává Kanzelsberger.
Vycházely alespoň detektivky
Nicméně, co se týče zakázaných autorů nebo západní literatury, dokázal režim postavit vcelku neprostupnou zeď. I přes ní se ale na tuzemský trh dostávaly například detektivky autorů z imperialistického světa. „Vyšlo téměř celé dílo známých západních detektivkových autorů. Ty detektivky nebyly závadné, naopak. Tam se prezentovalo, jak je ten západ špatný. Jak se tam krade a zabíjí. Vycházela taky zábavná beletrie a později třeba začala vycházet díla Arthura Haileyho,“ dodává Jan Kanzelsberger.
Zdroj: Knihkupectví Kanzelsberger (to má v současnosti 60 kamenných prodejen po celé ČR, vzniklo v roce 1990 a je dodnes rodinnou firmou s 230 zaměstnanci)
Vložil: Anička Vančová