Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nejlepším přítelem mozku je kniha. Čtení je pro něj totéž, co fyzická námaha pro tělo

11.08.2018
Nejlepším přítelem mozku je kniha. Čtení je pro něj totéž, co fyzická námaha pro tělo

Autor: repro/internet

Popisek: Jana Vejsadová

I mozek je potřeba trénovat, aby fungoval dobře co nejdéle. Jana Vejsadová na staletími prověřených technikách dokazuje, jak lze využít různé dostupné texty k procvičení škály poznávacích funkcí, především paměti a pozornosti. Příklady testů a cvičení využijí děti, dospělí, senioři i studenti. Knihu Fitness pro mozek vydalo nakladatelství BizBooks.

Víte, že kniha je nejlepším přítelem našeho mozku? Čtení je pro něj totéž, jako fyzická námaha pro tělo. Vyžaduje zapojení mnoha smyslových, jazykových i paměťových dovedností, které se spojují do specifického neurologického kruhu, umožňujícího nám text přečíst a porozumět mu.

Na staletími prověřených technikách autorka Jana Vejsadová dokazuje, jak můžeme využít různé dostupné texty k procvičení škály poznávacích funkcí, především paměti a pozornosti. Příklady testů a cvičení využijí děti, dospělí i senioři. Spoustu tipů zde najdou i studenti, například k tomu, jak si doslovně zapamatovat text.

Fitness pro mozek

Jana Vejsadová je certifikovaná trenérka paměti a kreativity. Vystudovala knihovnictví, kde se pak řadu let specializovala na bezbariérový přístup k informacím pro zdravotně znevýhodněné i seniory a od roku 2002 také na programy práce s pamětí. Od roku 2006 působí v oblasti celoživotního vzdělávání a zaměřuje se na trénink kognitivních funkcí pro různé cílové skupiny. Zároveň se podílí na odborné přípravě aktivizačních pracovníků a trenérů paměti u nás i na Slovensku.

Autor: Jana Vejsadová
Žánr:
poznání, vzdělání, životní styl
Nakladatelství:
BizBooks

Ukázka z knihy:

Čtenářská gramotnost
Čtenářskou gramotnost jako jednu ze zásadních součástí funkční gramotnosti (čtenářská, matematická, přírodovědní) je třeba obecně chápat jako schopnost využívat psané informace pro úspěšné fungování v životě. Jedná se o komplex znalostí a dovedností, které člověku umožňují zacházet s písemnými texty běžně se vyskytujícími v životní praxi (například s jízdním řádem, návodem k použití domácího spotřebiče, s úvodníkem v novinách a tak dále). Historie čtenářské gramotnosti jako kulturního fenoménu sahá do dávné minulosti, kdy se z individuální dovednosti „zacházet s písmem“ stal jev s významnými sociálními i ekonomickými souvislostmi.
Dialog o vzniku písma
Ti, kdož se tvůj objev naučí, přestanou si cvičit paměť, a tím budou zapomínat, neboť spoléhajíce na písmo, nebudou se rozvzpomínat sami od sebe zevnitř. Našel jsi tedy prostředek pro upamatování, ale nikoli pro paměť! Poskytneš svým žákům jen zdání moudrosti, nikoli však moudrost pravou. Lidé se dozvědí o mnoha věcech bez učení a budou si myslet, že mnoho znají, ačkoli nebudou znát nic. Bude s nimi těžké pořízení, neboť místo moudrosti budou mít jen nátěr vzdělanosti!
Platón: Faidros, 4. století př. n. l.
V uvedeném Platónově dialogu vyčítá egyptský král Thamos bohu Thovtovi (bůh moudrosti a poznání), že dal lidem písmo. Platónovy obavy, že písmo člověka ochudí o schopnost pamatovat si, a tudíž i myslet, se nenaplnily. Vznik písma, vynález knihtisku, psacího stroje či počítačových textových editorů měly na uchování toho, co by bylo dávno zapomenuto, a na úroveň a rozšiřování gramotnosti mimořádný vliv. Společenské změny v historii hrály vždy významnou roli ve způsobu užívání textu a rozšiřování schopnosti číst a psát. Potřeba přenosu důležitých informací se zvětšovala, ať už byly důvody ekonomické, sociální (například záznamy dědictví majetku, půdy, matriční záznamy) či náboženské (laické čtení z Bible). V počátcích byla čtenářská gramotnost spojována především se schopností číst rituální texty nejprve omezenou skupinou vzdělaných. Teprve mnohem později se začala týkat širší populace.5 Hlavním spouštěčem byl Gutenbergův vynález knihtisku v polovině 15. století, ale teprve 19. století a zavádění povinné školní docházky vedlo k postupnému rozšíření čtenářských dovedností do té míry, že už se bez nich neobejdeme.
Téměř půl tisíciletí byla za nositelku důležitých a důvěryhodných informací považována kniha. Dnes se čtenářství, dosud pevně spjaté s texty v černotiskové podobě, pozvolna přesouvá na obrazovku, do digitálního světa kyberprostoru. Daní za snadnou dosažitelnost libovolných informací z kteréhokoli místa ve světě v textové nebo grafické podobě může být kromě pocitu již zmíněného informačního přetížení také jejich nedůvěryhodnost nebo nízká vypovídací hodnota.
V současné době se proto informačně a čtenářsky gramotný člověk musí umět rychle orientovat v nových faktech, vyhodnotit je, zvážit jejich věrohodnost a efektivně je využít. Předností zejména mladších lidí je dnes zpravidla počítačová gramotnost, znalost cizích jazyků, komunikativnost, tvořivost, schopnost akceptovat odlišnosti. Některé další nezbytně nutné předpoklady, jakým je například schopnost číst s porozuměním či reprodukovat text bez zrakové opory, bývají často opomíjeny, přestože neztrácejí na významu.
Čtení a jiná média
Otázka, která tedy dnes, v 21. století, úzce souvisí se čtením a čtenářstvím, se týká také elektronických médií i digitální podoby textu a nabízí často diskutované téma, zda odsunou tištěnou knihu do oblasti zapomnění. Všechny dosavadní studie, které se zaměřily na vztah mezi internetem a čtením, došly k jednotnému názoru. Internet nejde proti čtení ani proti knize, avšak mění naše čtenářské návyky. Stává se prostředníkem krátkých užitkových textů, zatímco obsáhlejší beletristické texty zůstávají doménou tištěné knihy. Stále častěji však vyvstává otázka, která se týká škodlivosti digitálních médií a hrozby takzvané digitální demence. Jsou to obavy oprávněné, nebo se i tentokrát náš mozek adaptuje na nový fenomén, jako tomu bylo v případě písma?
Určité změny čtenářských návyků na sobě opravdu pociťuje většina z nás, kteří s počítačem a internetem pracujeme – a tedy i čteme z obrazovky víc než dvacet let. Náš mozek byl zvyklý číst lineárně. Tím se v daleko větší míře zapojovala také vizuální paměť (například si vybavíme, že tato informace byla v posledním odstavci na stránce vpravo dole). Čím častěji čteme elektronické texty, tím více čteme nelineárně, povrchně a bez hlubšího porozumění. Čteme selectivně, hledáme v textu klíčové výrazy. Text skenujeme očima a přeskakujeme na části, o kterých si myslíme, že jsou nejzajímavější nebo nejhodnotnější. Nedopřáváme si to hluboké vtažení do děje se všemi obrazovými představami i vůněmi, kdy mozek vykazuje stejnou aktivitu, jako bychom byli uprostřed dění.
Výsledky většiny výzkumů poukazují na to, že čtení tištěného média je výhodnější pro naše učení a porozumění textu. Čerpáme-li informace jen z on-line zdrojů, náš mozek si navykne je přijímat jako proud jednoduchých, průběžně přicházejících vět. Ztrácíme schopnost poradit si s delšími, složitějšími texty, naše mysl si nedokáže zapamatovat a reprodukovat větší objem informací (například o rozsahu několika odstavců). Ukazuje se, že v porovnání s těmi, kteří čtou identický text v tištěné podobě, jsou čtenáři on-line médií rychleji unaveni a pociťují nižší míru schopnosti koncentrace pozornosti.
Jako hrozba pro děti však zaznívá varování zejména z pohledu dětských neurologů. Mozek malých dětí se teprve dotváří a je mnohem zranitelnější než mozek dospělého člověka. Roste počet dětí s poruchami pozornosti. Vnímání většiny dětí je velmi povrchní, krátkodobé a nesoustředěné. Vedle ztrát v emocionální rovině jim hrozí i ztráta schopnosti hlubokého čtení a v souvislosti s úpadkem psaného písma i ztráta cvičení jemné motoriky. To má za následek zhoršení zapamatování, vizuální paměti, jazykových i řečových schopností. Děti by tedy měly mít přístup k PC či k „chytrému“ telefonu v denním programu časově omezený. I nám dospělým by měla nová média duševní výkony ulehčovat, a ne je nahrazovat.
Nic není jen černobílé
Neměli bychom však zapomínat, že negativní účinky digitálních médií jsou daní za mnoho jejich pozitivních dopadů, které nám naopak umožňují věci, o nichž se nám předtím ani nesnilo. S funkcí kompenzačních pomůcek daly netušené možnosti číst, přijímat informace, komunikovat, studovat a překonávat nové výzvy nevidomým, neslyšícím, afatikům (afázie je částečná nebo úplná ztráta schopnosti dorozumívat se řečí) i lidem s poruchami hybnosti. Pro ně se počítač i mobil staly nepostradatelným pomocníkem. Byla jsem deset let členkou poroty literární soutěže Internet a můj handicap. Znám proto příběh mnoha z nich, patří neodmyslitelně k mému životu a jejich statečnost často slovy nedovedu vyjádřit…

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace