Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla, je a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Divoký západ není jen Vinnetou. Tvrdá válka o kosti byla objevena až po smrti slavného scenáristy

23.07.2018
Divoký západ není jen Vinnetou. Tvrdá válka o kosti byla objevena až po smrti slavného scenáristy

Autor: thewrap.com

Popisek: Michael Crichton

Napínavý dobrodružný román z Divokého západu od autora Jurského parku Michaela Crichtona přečtete doslova jedním dechem. Dračí zuby z roku 1974, které byly nalezeny až v autorově pozůstalosti, vydalo nakladatelství Plus.

Píše se rok 1876 a vysokoškolák William musí strávit léto na západě Ameriky. Proto se přidá k paleontologovi Othnielu Marshovi. Jenže paranoidní Marsh pojme podezření, že je William špeh a pracuje pro jeho dávného rivala v oboru Edwina Copea, a tak nechá mladého studenta napospas městečku, plnému zločinců. William nakonec skutečně spojí síly s Copem a společně učiní historický objev. S cenným pokladem v rukou Williamovi hrozí smrtelné nebezpečí a ‘válka o kosti‘ může začít.

Dračí zuby

Román slavného spisovatele a scenáristy Michaela Crichtona (Jurský park, Kmen Andromeda, Pohotovost a další) z roku 1974 byl nalezen posmrtně a anglicky vyšel až v roce 2017. Inspiruje se skutečnými událostmi, které vešly do dějin pod názvem „válka o kosti“ – jednalo se o rivalitu dvou paleontologů, kteří neváhali udělat cokoli, aby soupeře v honbě za těmi nejzajímavějšími objevy pošpinili. Paleontologie jako věda se díky tomuto sporu nesmírně rozvinula. Crichton v románu umně kombinuje napínavý příběh s atmosférou Divokého západu a důkladnými rešeršemi ohledně paleontologických reálií.

Autor: Michael Crichton
Žánr:
thriller, dobrodružství
Nakladatelství:
Plus

Ukázka z knihy:

Marsh ho zavedl dovnitř muzea. Vzduch byl křídový a paprsky světla ho protínaly jako v katedrále. V rozlehlém prostoru Johnson spatřil muže v bílých laboratorních pláštích, jak se sklánějí nad obrovskými kusy kamenů a vysekávají z nich malými dlátky kosti. Viděl, že postupují pečlivě a své úlomky očišťují štětečky. V zadním rohu sestavovali gigantickou kostru a soustava kostí se zdvihala až ke stropu.
Giganthopus marshiensis, můj vrcholný úspěch,“ prohodil Marsh a pokývl k tyčící se bestii z kostí. „Tedy prozatím. Objevil jsem ji v sedmdesátém čtvrtém v teritoriu Wyoming. Od začátku ji beru jako samici. Jak se jmenujete?“
„William Johnson, pane.“
„Co dělá váš otec?“
„Pracuje v loďařství.“ Ve vzduchu visel křídový prach a Johnson zakašlal.
Marsh se zatvářil podezíravě. „Copak, není vám dobře, Johnsone?“
„Ne, pane, je mi skvěle.“
„Žádnou nemoc kolem sebe nestrpím.“
„Můj zdravotní stav je vynikající, pane.“
Marsh nevypadal přesvědčeně. „Kolik vám je vlastně let, Johnsone?“
„Osmnáct.“
„A jak dlouho už fotografujete?“
„Jak dlouho? Ou, hm – od mládí, pane. Můj, hm – můj otec fotografoval a já se to naučil od něho.“
„Máte k tomu vlastní vybavení?“
„Ano, tedy ne, ale můžu si ho obstarat. Od otce.“
„Jste nervózní, Johnsone. Proč?“
„Jen se nemůžu dočkat, až s vámi vyjedu.“
„Opravdu?“ Marsh na Johnsona hleděl, jako by to byl nějaký vzácný tvor.
Johnson byl z toho pohledu nesvůj a pokusil se o lichotku. „Slyšel jsem o vás tolik úžasných věcí, pane.“
„Skutečně? Co jste slyšel?“
Johnson zaváhal. Ve skutečnosti slyšel jen to, že Marsh byl zapálený fanatik, který za své postavení na univerzitě vděčil monomaniakálnímu zájmu o zkamenělé kosti a svému strýci Georgi Peabodymu, známému filantropovi, který financoval Peabodyho muzeum, Marshovu profesuru a jeho každoroční exkurze na Západ.
„Jen to, že pro studenty je to čest, doprovázet vás při vašich dobrodružstvích, pane.“
Marsh chvíli mlčel. Nakonec řekl: „Nemám rád lichotky a pochlebování. Nemám rád, když mi někdo říká pane. Můžete mi říkat profesore. A co se týče cti a dobrodružství, nabízím zatraceně tvrdou práci, spoustu tvrdé práce. Ale řeknu to takhle: všichni mí studenti se vrátili živí a zdraví. A teď mi povězte, proč vy o tu cestu tolik stojíte?“
„Osobní důvody, pa- profesore.“
„Všechny důvody jsou osobní, Johnsone. Já se ptám na ty vaše.“
„Tak, zajímá mě studium zkamenělin.“
„Zajímá vás? Říkáte, že vás to zajímá? Mladíku, tyhle zkameněliny –“ široce se rozmáchl po místnosti, „tyhle zkameněliny nemají vzbuzovat zájem. Vzbuzují nadšené odevzdání, vzbuzují nábožnou horlivost a vědecké hloubání, vzbuzují vášnivé rozmluvy a diskuse, ale pouhý zájem jim nestačí. Ne, ne. Bohužel. To opravdu ne.“
Johnson se bál, že se svou náhodnou poznámkou připravil o příležitost, ale Marsh vmžiku zase obrátil, usmál se a řekl: „Nicméně potřebuju fotografa a budu rád, když s námi pojedete.“ Natáhl ruku a Johnson mu jí potřásl. „Odkud jste, Johnsone?“
„Z Filadelfie.“
To jméno mělo na Marshe pozoruhodný účinek. Pustil Johnsonovu ruku a poodstoupil. „Filadelfie! Jste – jste – jste z Filadelfie?“
„Ano, pane, je na Filadelfii něco špatného?“
„Neříkejte mi pane. A váš otec dělá v loďařství?“
„Ano.“
Marsh zbrunátněl, třásl se vzteky. „A předpokládám, že jste kvaker, co? Hmm? Kvaker z Filadelfie?“
„Ne, jsem metodista.“
„Není to podobné jako kvaker?“
„Neřekl bych.“
„Ale bydlíte ve stejném městě jako on.“
„Jako kdo?“
Marsh ztichl, mračil se, hleděl na podlahu a pak se zase úpl-ně proměnil, otočil celou svou mohutnou postavu. Na tak velkého člověka byl překvapivě hbitý a fyzicky zdatný.
„To nic,“ prohlásil opět s úsměvem. „S žádným občanem Města bratrské lásky nevedu žádný spor, ať už se tvrdí cokoliv. A přesto mě napadá, že si asi říkáte, kam bude moje letošní výprava za zkamenělinami směřovat.“…

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace