Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Thriller téměř jako nynější politická realita. Spiknutí temných politických sil, jeden smrtící virus…

01.06.2018
Thriller téměř jako nynější politická realita. Spiknutí temných politických sil, jeden smrtící virus…

Foto: bradthor.com

Popisek: Brad Thor

Oblíbený zvláštní agent Scot Harvath opět vyráží do akce. Další skvěle namíchaný thrillerový koktejl Brada Thora Mravní kodex vydalo nakladatelství cPress.

Scot Harvath, elitní agent soukromé zpravodajské agentury, si naplánuje týden volna v lůně přírody Nové Anglie. Ale člověk míní, život mění. V tomto případě jde o krátké video, které dorazí do e-mailové schránky a jež zobrazuje záznam brutálního vyhlazení lékařského centra v zapadlém koutě Konga. Co je však nejpodivnější – všichni střelci byli vybaveni speciálními obleky proti biologickému nebezpečí.

Harvath se rozhodne přijít celé věci na kloub a vyráží na průzkumnou misi do pralesů centrální Afriky. Brzy však vyjde najevo, že přepadení bylo součástí něčeho mnohem většího. Něčeho, co hrozí vyhubením většiny lidstva a za čím stojí neuvěřitelné spiknutí temných politických kruhů.

Mravní kodex

Nadšený cestovatel a vyznavač adrenalinových sportů Brad Thor pracoval u významného producenta Johna Hughese, pak se ale osamostatnil a založil vlastní produkční společnost. V ní využil své zážitky z celého světa a vyprodukoval úspěšný televizní pořad Traveling Lite. Při natáčení dalšího dílu ve švýcarském Lucernu se mu postupně usadil v hlavě námět na knihu, a jeho prvotina Lions of Lucerne se stala hitem.

Ve svých špionážních a politických thrillerech se zaměřuje na terorismus, a pokračuje tak v nejlepší tradici Roberta Ludluma, který je jeho velkým vzorem. Je častým hostem televizních pořadů, kde coby expert na národní bezpečnost komentuje teroristické hrozby nebo okolnosti kolem svých knih. Na svých webových stránkách uvádí, že pracoval také pro americké Ministerstvo vnitřní bezpečnosti, kde analyzoval efektivitu vojenských taktik. Žije s rodinou střídavě v Utahu a na řeckém ostrově Antiparos.

Autor: Brad Thor
Žánr:
thriller
Nakladatelství:
cPress

Ukázka z knihy:

V konferenční místnosti se rozhostilo znepokojivé ticho. Nakonec ho porušil Beaman. „Pane Harvathe, chci zjistit, co se tam stalo. Ne, jinak,“ opravil se ihned. „Já musím zjistit, co se tam stalo. Dlužím to těm lidem a všem svým lidem. Nepochybuji o tom, že kdyby se to stalo týmu, za který byste zodpovídal vy, cítil byste to stejně.“
Harvathovi začínalo svítat, kam Beaman míří. Chce, aby tu operaci vedl on. Kdyby se jejich role vyměnily, Harvath by samozřejmě chtěl vědět, co se jeho týmu stalo. Jenže tohle nebyl jeho tým. Ti lidé byli Beamanovi a kolem té záležitosti toho bude daleko víc. Nebylo to tak jednoduché jako sednout do letadla a prostě zjistit, co se tam stalo.
Kongo byla nejpekelnější konfliktní zóna na světě. Pět a půl milionu mrtvých za necelých dvacet let. Invaze ze sousedních zemí, války, politická nestabilita – bylo to tam jako v továrně na sirky, kde se skladují sudy benzínu a ze stropů visí zapálené prskavky. Nazvat tamní situaci nestabilní byl hrubý eufemismus.
Ovšem nebezpečnost a nestabilita regionu byly jen dva z mnoha problémů, které Harvath na této situaci shledával. Vedle nich tu byla celá spousta nezodpovězených otázek. Nikdo vlastně nevěděl, kdo video do CARE poslal, a co bylo ještě horší, nikdo nedokázal vysvětlit, proč na sobě střelci vstupující na kliniku měli obleky pro biologickou hrozbu.
Podle Beamana byla Matumaini jen malá rodinná lékařská klinika. Vysoce nakažlivé choroby se tu neléčily. Na to zařízení nemělo kapacitu. Prováděly se tu maximálně drobné chirurgické zákroky. Osazenstvo vědělo, že projde-li dveřmi cokoli exotického či neobvyklého, je třeba zavolat pomoc zvenčí.
Ale pokud Beaman a kdokoli jiný v CARE věděl, žádné takové volání o pomoc se neozvalo.
Harvathovi se to vůbec nezamlouvalo. Nenáviděl takové záhady. Hromadilo se tu jedna na druhé příliš mnoho věcí, které nedávaly smysl.
A Beamanovi také docházel čas. Čím déle bude trvat, než se tým dostane do Konga, tím víc stopa vychladne. Pokud se něco nepodnikne rychle, možná už se nikdy nedoví, co se stalo a kdo je za to zodpovědný.
Po plátně jeho mysli znovu přeběhla lavina nepříjemných obrazů. Nejtěžší bylo ustát výjevy rodin. Harvath byl svědkem, čeho jsou schopné zrůdy. Věděl, co zrůdy dál dělají, když je nikdo nezastaví. A v tomto případě zrůdy ztělesňovaly ještě zesílené zlo. Kořistily nejen na nemocných a slabých, ale i na těch, kdo se o ně pomáhali starat.
Nato se jeho mysl přenesla k výletu do Nové Anglie, tato myšlenka však byla pouze dodatečná. Už se stihl rozhodnout, co bude dělat. O čem si sám řekl, že to udělat musí. V Carlton Group nebyl nikdo jiný, kdo by dokázal přijmout takový druh úkolu s tak nedostatečnou přípravou.
Kdyby nesouhlasil, že se té věci ujme, neujal by se jí nikdo. Ministerstvo zahraničí se jí vzdalo a Beaman měl pravdu v tom, že mu nepomůže ani FBI, ani CIA. Harvath byl pro CARE jedinou nadějí.
Bude to úkol naprosto šílený a jeho značnou část bude muset Harvath vymyslet za chodu, ale věděl, že na to má. Stejně jako věděl, že dokáže přesvědčit Laru, že nemá jinou možnost než jejich výlet do Nové Anglie odložit. Najde pro ni barevné listí někde jinde, někde, kde to bude ještě krásnější. Všechno bude v pořádku.
A s tímto rozhodnutím v mysli se do toho vrhl oběma nohama. Logistika, vybavení, finance, podpora… Byl to jeden chaos, ale on se z té výzvy radoval, protože chaos byl arénou, v níž Harvath vynikal. Starý pán mu nakonec sdělil jedinou instrukci. „Dostaň se tam a potom z toho pekla vypadni, jak nejdřív to půjde.“
Do čtyřiadvaceti hodin stál na půdě Demokratické republiky Kongo. O dvanáct hodin později už byl jeho kompletní tým na cestě na sever ke klinice Matumaini.
Minimalizoval video přehrávač a zkontroloval textové zprávy, než telefon vrátil do kapsy a odpojil maličkou iridiovou kostku, kterou používal pro přístup k satelitní síti. Jakmile přistáli, napsal Laře zprávu, aby věděla, že bezpečně dorazil. Neodpověděla a Harvath se na to snažil nemyslet. Musí se teď plně věnovat úkolu.
Když půjde všechno podle plánu, bude to rychlá akce. Sem a pak zase pryč. Aspoň o tom sám sebe přesvědčoval. Tak jako se přesvědčoval o tom, že se mu podaří Laře snadno vysvětlit zrušení – nebo, jak to vyjádřil on, posunutí – jejich dovolené. V tom se sakramentsky mýlil.
Jenže Scot Harvath měl zkrátka nepříjemný zvyk pořád se v duchu o něčem přesvědčovat, i když dobře věděl, že to není pravda…

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,