Žížala Jůlie a přeslazená Dáda… Nepropadejte panice, pro děti existují lepší věci. Aneb alternativní hitparáda
13.05.2018
Foto: NDM
Popisek: Jarek Nohavica
VIDEO Úzké spojení dětské písničky s televizními pořady pokračovalo i nadále. Mezi roky 1977–1990 vznikla více než stodílná série Malého televizního kabaretu, který byl sice založený především na herecké akci, ale pravidelně se v něm též zpívalo. O historii tuzemské dětské písničky – pokračování ze soboty.
Krátce je třeba zmínit i u dětí nesmírně oblíbený seriál Šmoulové, jehož první série se vysílala v letech 1988–1993 (na obrazovku se pak později ještě několikrát vrátil dalšími pokračováními) a který jako „přidruženou výrobu“ vyprodukoval i několik alb se šmoulí tematikou. Sice se většinou jednalo o převzaté melodie, ale bez zajímavosti není, že české texty k nim v jednom období psal Lou František Hagen. Šmoulí super disko šou z roku 1996 se stalo nejprodávanějším českým albem následujícího desetiletí.
Jen krůček k lukrativnímu byznysu
Když v roce 1987 opustila Semafor Dagmar Patrasová, pro mnohé tehdejší filmový sexuální symbol, a o dva roky na to nazpívala LP desku Pasu, pasu písničky, těžko by někdo předvídal, že se právě zrodil dětský fenomén, který trvá vlastně dodnes. Alba se prodalo několik tisíc kusů a Dáda ke zpěvu a nahrávání mnoha dalších desek postupně nabalila široce rozvětvený byznys s dětským artiklem. Od živých, tematicky zaměřených představení přes DVD nejrůznějšího obsahu (cvičení, tancování, golfová školička) až po prodej hraček (zpívající žížala Jůlie a panenka Dáda) či vlastní časopis.
Lukrativní obchod zaměřený na dětského konzumenta k ještě větší dokonalosti dovedla slovenská produkce Fíha tralala, která od roku 2012 uvedla nejprve na internet postavičku skřítka Fíha (tedy zpívající a tančící slečnu střídající křiklavě barevné převleky), který svými vskutku po všech stránkách prostoduchými popěvky slaví neuvěřitelný úspěch. Jeden z prvních hitů BUM BÁC (s neodolatelným refrénem „Bác bác bumbác Haťa paťa zumba“) má k dnešku téměř čtyřicet milionů zhlédnutí a i většina ostatních kousků se pohybuje nad deseti miliony. Samozřejmě, že následovala živá vystoupení a prodej filmů, CD, DVD, knížek, hraček, oblečení, módních doplňků atd. Bylo jen otázkou času, kdy se něco podobné objeví i v české mutaci. Brzy jsme se skutečně dočkali, postavička se jmenuje Tydlínek. Stejně tak v září 2017 vyšlo CD a uskutečnily se první koncerty další ze Slovenska importované dvojice – motýlka Štístko a víly Poupěnky, jejichž předobrazem jsou čmelák Smejko a beruška Tanculienka. Máme se věru na co těšit...
Nepropadejme panice
Stále tu v posledních desetiletích vzniká hodně zajímavého a kvalitního, co lze bez uzardění potomkům nabídnout. Kromě prověřených trvalek z autorské dílny Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka (zejména písně z televizních Hodin zpěvu, které se vždy na Vánoce vysílaly od roku 1988) a tvorby Petra Skoumala (filmový muzikál Přijela k nám pouť, alba Kdyby prase mělo křídla a Jak se loví gorila) jsou tu další více či méně známé hudební projekty, které stojí za pozornost.
K těm prvním určitě patří hravé a vtipné cédéčko Jarka Nohavici Tři čuníci (1994), z něhož řada písní takřka zlidověla. Naopak v poněkud nezaslouženém zapomnění zůstalo třeba album Bublanina (1994), na němž se autorsky a interpretačně podílel okruh tvůrců kolem divadla Sklep, či o dva roky mladší Čau hele! z dílny Karla Babuljaka (Máma Bubo, Babalet) a Davida Vávry.
Poměrně častým zdrojem motivace ke vzniku původních dětských písniček bývají vlastní ratolesti. Tak se před dvaceti roky zrodilo album Dítkám, které připravila dámská rocková kapela Zuby nehty (v pozdější reedici jej doplnila ještě o čtyři pohádky předčítané Tomášem Hanákem). Podobně písničkářka Radůza přichystala a na dvou CD vydala pohádkové čtení se zpěvy O Mourince a Lojzíkovi (2008). Karolínu Kamberskou, „polovinu“ někdejší dvojice Sester Steinových, zas před šesti roky inspiroval její tehdy dvouletý syn Matouš ke svižným a vtipným písničkovým miniaturám Říkadla a křikadla, kde se kromě obvyklých témat (především zvířátka), objevují i modernější artefakty dnešních dětí jako je mobil nebo počítač. Často takhle vzniklé písně mívají i určitý přesah pro dospělé posluchače, což bývá zdůrazňováno i na jejich bookletu. Platí to i pro ženské vokální kvarteto Yellow Sisters (dohromady mají devět dětí), jejichž písničky, ukolébavky a říkanky (alba Zvěřinec z roku 2012 a čerstvě vydaný Zvěřinec 2) jsou určeny „dětem i dospělákům“.
Samostatnou kapitolou tvoří hudební sdružení Kašpárek v rohlíku, jehož vznik je spojen se stejnojmenným dětským kabaretem, uváděným v roce 2007 Loutkohrou Jihočeského divadla. Variabilní sestavu Kašpárku v rohlíku tvoří četní muzikanti z různých kapel (např. Milan Cais, Márdi, Jarda Svoboda, David Koller, Blanka Šrůmová či Lenka Dusilová). Na svých albech produkují muziku, kterou sami označují za „bejbypank“. Jejich jevištní show v bizarních kostýmech se (za hojné účasti dětí na pódiu) vyznačuje živelnou anarchií a sympaticky ztřeštěnými nápady.
Na dětského posluchače systematicky myslí též ve vydavatelství Indies Scope. V roce 2010 přišli s projektem Bongo BonBoniéra, na něhož navázaly tituly Bongo BomBarďák (2011) a Písničky kluka BomBarďáka (2013). Zatímco první dvě desky představovaly kompilace zaštítěné fiktivní kapelou 3B, poslední album je už ryze autorská záležitost trojice Michal Dalecký, Filip Nebřenský a Jiří Jelínek.
Zkrátka, možnosti tu jsou: Alternativní hitparáda
Bublanina (Ivana Chýlková)
Do Afriky (Radůza)
Dvě malý víly (Kašpárek v rohlíku)
Kluci a holky (Tomáš Hanák, Magda Reifová)
Kobylka (Zuby nehty)
Mravenčí (Yellow Sisters)
Narozeniny (Jablkoň)
Radio (Karel Babuljak)
Strašidýlko plašidýlko (Karolína Kamberská)
Ukolébavka (Jaromír Nohavica)
Leoš Kofroň
Vložil: Štěpán Cháb