Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nejkrvavější konflikt anglické historie: Příběh plný intrik a vášní pokračuje

12.03.2018
Nejkrvavější konflikt anglické historie: Příběh plný intrik a vášní pokračuje

Autor: historiamag.com

Popisek: Conn Iggulden

Píše se rok 1454 a král Jindřich VI. je už přes rok upoután na lůžko. Zatímco chřadne a chvílemi upadá do bezvědomí, svou pozici v zemi upevňuje Richard, vévoda z Yorku. Pokračování mimořádného historického románu Conna Igguldena Válka růží: Trojice vydalo nakladatelství Plus.

Píše se rok 1454 a král Jindřich VI. je už přes rok upoután na lůžko. Královy zájmy jen s obtížemi hájí jeho oddaná žena Markéta z Anjou s pomocí nvrchního vyzvědače Derryho Brewera. Zatímco panovník chřadne a chvílemi upadá do bezvědomí, svou pozici v zemi upevňuje Richard, vévoda z Yorku.

Richard vytváří se Salisburym a Warwickem vlivnou trojici, která se snaží ze všech sil zlomit panovníkovy přívržence. Jenže vtom se Jindřich VI. jako zázrakem uzdravuje. Boj o moc může opět vypuknout naplno a obě strany čeká první bitva u St. Albans, tradičně označovaná jako počátek Války růží…

Válka růží: Trojice

Britský autor Conn Iggulden o sobě tvrdí, že je odmalička fascinován příběhy. Než se stal spisovatelem na plný úvazek, přednášel sedm let historii na Londýnské univerzitě. Napsal již několik historických románů, z nichž některé se představily i českým čtenářům, například trilogie o Čingischánovi či tetralogie, věnovaná životu Julia Caesara. Ve své nejnovější historické sérii čerpá z anglických dějin: vrací se k tzv. Válce růží.

Ve druhém dílu, jehož první část se odehrává v roce 1454, druhá pak o pět let později, autor popisuje úvodní léta tohoto krvavého konfliktu – od první bitvy u St. Albans přes bitvu u Northamptonu až po další události, které zásadně ovlivnily anglické dějiny. Iggulden se opírá o důkladnou znalost historie, zároveň ale umí vystavět dramatický příběh, v němž dávné děje a postavy doslova ožívají před očima. Svým působivým stylem bez příkras čtenáře přenese přímo doprostřed válečné vřavy na bojištích nebo k tajným jednáním ve zdech středověkých hradů.

Autor: Conn Iggulden
Žánr:
, román, historická próza
Nakladatelství:
Motto

Ukázka z knihy:

Před odjezdem musel ještě Jindřich přečkat vánoční mši v kapli svatého Jiří. Zatímco všichni přítomní vzdávali díky Pánu za královo uzdravení, on sám mezi nimi seděl nehybný a bledý. Chystanou velkou hostinu rozchvátili lidé, jak pobíhali sem a tam a vzrušeně sháněli koně i sluhy, aby se mohli připojit k Jindřichovi. Zimní slunce už viselo nízko nad nachovým obzorem, když se král doprovázený více než stovkou mužů s meči a v brnění vydal na cestu. V mrazivém větru se nad průvodem třepotaly praporce s královskými lvy.
Westminsterský palác stál kus od Londýna proti proudu Temže, dostatečně daleko od odporných miazmat, z nichž se každé léto šířily nemoci. Jindřich zvolil cestu po březích řeky. Po jednom boku měl Buckinghama, po druhém hraběte Percyho; zbytek pánů, jedoucích v semknutých řadách těsně za sebou, vedl Derry Brewer. Král už zpomalil koně do kroku, aby si trochu odpočinul. Cesta z Windsoru jim zabrala pět hodin, možná i víc, a on se začínal obávat, že přecenil své síly. Věděl, že kdyby omdlel a upadl, utrpěla by jeho prestiž ránu, z níž už by se nemusela vzpamatovat. York zatím stále držel Somerseta ve vězení a Jindřich věděl, že když bude příliš otálet, mohl by to být Somersetův konec. A kromě toho musel od Yorka získat královskou pečeť. Neměl na vybranou, musel se překonat a potlačit bušení srdce i bolest vystřelující z každého kloubu a šlachy. Nikdy se necítil tak vyčerpaný, ale znovu a znovu si připomínal, že i Kristus cestou na Kalvárii třikrát klesl. Já neklesnu, říkal si v duchu, a pokud ano, zase vstanu, vyšvihnu se do sedla a budu pokračovat v cestě.
Teď, na dohled od Westminsteru, cítil tíhu očekávání těch, kdo jej následovali, znovu probuzenou víru každého z lordů, které v uplynulém roce odstavili Yorkovi oblíbenci. Jejich stížnosti proti rodu Nevillů dosud nikdo nebral vážně, jejich žaloby zamítali soudci placení lordem protektorem. Teď se král probral z mdloby a oni celí okřáli jakoby opilí štěstím. Rozradostnila je i skutečnost, že obyvatelé vesnic kolem Londýna vybíhali na silnici, aby pozdravili projíždějícího Jindřicha. Opustili sváteční tabule i bohoslužby, stáli podél cest a jásali, když rozpoznali barvu praporců a došlo jim, že je král konečně zpátky. Stovky lidí zaplnily každé volné prostranství a snažily se neztratit panovníka z dohledu. Ten zatím toužil jen po odpočinku. Nohy v brnění se mu třásly a kolikrát zvedl ruku, aby si otřel pálící pot z očí, ale jeho rukavice pokaždé jen zaskřípala o železné hledí přilby.
Zprvu chtěl vstoupit rovnou do města, jet do Toweru a osvobodit vězněného Somerseta. Tepající bolest jej ale přiměla přehodnotit plány a Jindřich se rozhodl, že ten večer už dál než do Westminsteru dojet nezvládne. Prosil Boha, aby si tam mohl alespoň nakrátko odpočinout.
Vjel na prostranství mezi královským palácem a Westminsterským opatstvím a na místě otočil koně, aby mohl sesednout. Buckingham, který vycítil, že je král na konci sil, seskočil ze sedla, stoupl si vedle Jindřicha a snažil se jej co nejvíc zaclonit před dotěrnými pohledy. Jindřich se naklonil dopředu a ztěžka se svezl na zem. Chvíli se rukama v rukavicích držel rozsochy sedla, dokud si nebyl jistý, že ho nohy unesou. Královští heroldi zaduli dlouhou fanfáru, ale nádvoří se i bez ní zaplnilo pobíhajícími muži, kteří s hlasitým voláním oznamovali zvěst o panovníkově příjezdu.
Jindřich se napřímil a cítil, že ho síly neopustily. Natáhl ruku a na okamžik ji nechal spočinout na Buckinghamově rameni.
„Děkuji vám, Humphrey. Kdybyste mne teď laskavě doprovodil do paláce, došel bych si pro svoji pečeť.“
Buckingham vypjal hruď, až mu zapraštěl pancíř. V náhlém hnutí mysli poklekl. Hrabě Percy právě sesedal a hodil otěže jednomu ze svých mužů. Ačkoli vítr nepříjemně bodal a kolena protestovala, i on pomalu klesl na dláždění a přitáhl si kožešiny k ramenům. Šlechtici a rytíři okolo nich udělali totéž a jediný, kdo zůstal stát, byl Jindřich. Zhluboka se nadechl a pohlédl přes jejich hlavy k velké bráně Westminsterského paláce.
Bylo to tak dávno, co zde stál naposledy.
„Povstaňte, pánové. Je příliš chladno, než abychom zde stáli ve tmě. Uveďte mě, Buckinghame. Směle do toho.“
Buckingham se zvedl a s radostným výrazem ve tváři vykročil. Ostatní následovali krále Jindřicha jako věrný a ke všemu připravený pluk.
Jindřich kráčel dlouhou ústřední chodbou Westminsterského paláce a blahořečil svému brnění. Klesal sice pod jeho váhou, ale dodávalo mu vzezření silného muže, jímž kdysi byl. Palácoví sloužící plakali radostí, utírali si zarudlé oči a vedli panovníkovu družinu ke královským komnatám, v nichž teď úřadoval York. Štěstí že právě nepobýval někde na severu, i když by to leccos usnadnilo. Korunní pečeť, to byly pouhé dva kusy stříbra uložené ve váčku uvnitř zdobené truhlice, ale bez ní nebylo možné vydat žádný královský výnos ani nový zákon. Přestože šlo o pouhý symbol, ten, kdo ji měl v rukou, mohl vládnout království, přinejmenším formálně.
V závětří bylo o poznání tepleji, přestože Westminsterský palác zůstával chladný a vlhký i za nejkrásnějšího počasí. Jindřich, který se po cestě z Windsoru stále potil, kráčel s obnaženou hlavou a v řinčící zbroji po dlouhých chodbách ke svým komnatám nad řekou. Cestou hledal slova, která řekne protektorovi a obránci království. Bylo jisté, že Richard Plantagenet jeho zemi nepřivedl do záhuby ani ji nezavlekl do války. Z toho, co slyšel od svých lordů, Jindřich vyrozuměl, že zatímco on se ve Windsoru zmítal v horečnatých snech, York nemusel čelit jedinému povstání či vzpouře ani jiným vážnějším problémům. Bylo těžké vysvětlit, proč podobné zprávy probouzely v králi hněv, ale i ten mu mohl být ku prospěchu, bez ohledu na příčinu. Nesměl se dát zviklat, dokud nezbaví úřadu muže, který teď vládl jeho jménem.
Když zdolal dlouhé schodiště, musel nabrat síly a vydýchat se, než znovu ovládl roztřesené svaly. Nejen ve snaze zakrýt skutečnost, že zastavil jen kvůli odpočinku, rozkázal Buckinghamovi, aby měl v záloze připraveny rychlé jezdce, kteří dopraví do Toweru příkaz k Somersetovu propuštění, jen co se pečeť ocitne v královských rukou. Sluhové z davu doprovázejícího krále měli mezitím přivést strážce pečeti z jejich komnat.
Jindřich měl sucho v ústech. Sáhl si na hrdlo, odkašlal si a uchopil láhev, kterou mu beze slova podal Derry Brewer. Obsahovala whisky a král celý zrudl a div se neudusil. Derry pobaveně naklonil hlavu a potutelně se usmíval.
„Lepší než voda. Dodá vám sílu, Vaše Výsosti,“ řekl.
Král Jindřich chtěl něco vztekle odseknout, ale pak usoudil, že mu nápoj pomáhá, a než láhev vrátil, napil se ještě jednou. V některých krajích se téhle pálence říkalo živá voda. Král cítil, jak se v něm rozlévá teplo…

 

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace