RECENZE Hiphopová deska „Mezi řádky“, Michajlov
28.02.2018
Autor: repro Youtube.com
Popisek: Rapper Michajlov
Hiphop byl odjakživa Praha. Rovnítko mezi českou metropolí a touto subkulturou je zdánlivě nadsazené, ale minulost člověk nevymaže a v tomto případě to ani nemá smysl. Problém je v jiné věci. A tou je fakt, že dlouhé roky vznikají lámané beaty a často i vypilovaná flow za hranicemi Prahy. Kde? Asi každý trochu znalý by mohl zmínit Karlovy Vary, kdysi dávno i Pardubice, Jihlavu, Ostravu a Karvinou, stejně jako Zlín, Mikulov nebo Brno. Netřeba se rozepisovat.
Co se vztahů mezi Brnem a Prahou týká, určitě si nikdo nesmí představovat battly po vzoru east x west coast. Je to zkrátka jiný kraj, jiná technika řeči, jiná produkce, místa na koncerty, a jiné prožitky. Když už jsme u toho, nelze, co se Brna a jihu Moravy týká, opomenout jména jako DTonate, Dj Maztah, CHoCoLaTiC. Zmíněné pořadí není až tak vypovídající, prostě nám to takhle přišlo pod prsty. No, a když už jsme u těch takzvaně historických jmen, musíme zmínit Opiu, Tafroba, Pluta s Panem Chalanem, El Nina. Určitě by se našla i další, na která jsme nechtěně zapomněli.
Teď je tady ovšem mladý rapper Michajlov se svou novou deskou Mezi Řádky. Pokud chcete tohoto "kluka" poznat lépe, doporučíme track Imigrant (najdete na loňské sólovce Ronin, produkce Marys). Extrémně dobrá kamera u tohoto klipu nejenže ukáže těch prvních deset let, kdy, jak Michajlov tvrdí, psával azbukou, ale vzpomene i další dvě vcelku průkopnická jména: Berezin a Molodoy, tedy P13. Ukrajina mívala vždycky dost šílené problémy, které se od listopadu 2013 snad ještě prohloubily. A zdá se, že celý svět už kouká jinam, což je taky dost obvyklé. Bohužel.
Jak jsme už zmínili, sólovka Ronin je z roku 2017, vyšla pod značkou Brno REPREZENT (master taky dodělával Michal Kopřiva v Amaro Records), doporučíme z ní tracky Linka č. 98, Ronin, výše zmíněnou skladbu Imigrant nebo Nic Se Nezměnilo. Pro fajnšmekry pak Opiovy cuty na „32 řádcích“. Za poslech ale stojí celá, a to jak kvůli produkci, tak kvůli featům. My se pro tentokrát budeme věnovat aktuálnímu LP Mezi řádky.
Ten na webu TyNikdy.cz, odkud nám album přišlo, uvádí drobná noticka začínající apelem „kupuj novou desku Michajlova ve spolupráci s Danielem a Marysem s názvem "Mezi řádky". Můžeš si pořídit i zvýhodněnej pack s albem Ronin nebo novou mikinou k albu." Ta deska vážně stojí za podporu, proto jsme anotaci okopírovali...
Co jsme od ní vlastně čekali? Odpovíme od konce. Na jednom místě stojí klasická španělka, elektrická baskytara PB Proxima a smyčce (zřejmě viola) s klávesami (Ústřední hřbitov a jeho live version), což je skladba, která neskutečně dýchá a dává plný smysl. A na straně druhé úžasně temné, dlouhé a smysluplné tvůrčí "bádání" v tracku Hluboko. Moc slov, moc zbytečných slov, které jsme teď (v nadsázce řečeno) popsali, nenahradí ten poslech. Vřele doporučujeme a odkazujeme také na Ideovu sloku, kde tedy smekáme pomyslný klobouk před jeho rok od roku se lepšící slovní zásobou a fantasií. Máme na mysli především rýmy v ose "dcery - Bloody Mary - a capelly - Delivery - fellit - ženy - penis - Kung-fu Kenny". Fakt výborné, je vidět, že se Idea vylepšuje, že roste, věří si, což ostatně dokázal nejen sólovkou, ale pro nás zejména peckou s Pil C "Čo s tým". No ale už zase odbíháme. Takže Michajlov.
O album jsme poprosili u labelu Ty Nikdy a ten nám laskavě a hbitě vyhověl, za což ještě jednou děkujeme.
CD je v pevném boxu, žádné ty slim nesmysly, které dlouhodobě nemáme rádi, protože je to jako vinyl ve fólii. CD je laděné do černozlaté barvy a zejména tmavý design CDčka samotného působí krásně (vše má dle díků na starost DANTE). LP obsahuje patnáct skladeb (final master je ze studia Michala Kopřivy, pořádné skreče pak obstaral renomovaný Opia) a jejich různorodost dokládá především kontrast mezi fakticky hlubokým trackem Hluboko a syrovostí skladby "Ghostwriter" (hodně tomu pomohl feat jedinečného a opomíjeného Paša ze City Code). Michajlov se už dlouhodobě a upřímně otvírá na svých tracích, což v případě desky učinil jak v textu k "Alkoholu", "Dětech našich otců", tak logicky i na "Karmě". Nás na jeho stylu baví nejen téměř dokonalá čeština (až na občasné polykání dlouhých samohlásek) s klasickým a věcným užitím hantecu ("Goodfellaz"), ale i barvitost slov. V tomto duchu zdůrazněme "Poslední track", kde se rapper opřel do těžkých slabik, a uspěl: „Tu máš epilog / pro někoho není to / Bohemia mezi Moetama / klidně nepi´ to…“
Obecně ale musíme podtrhnout fakt, že se po letech na scéně Michajlov vypracoval především po technické stránce. Kdybychom srovnali jeho starší track "Konzum", který lze považovat za jistou formu protestsongu, řekli bychom, že místy byly problémy s dýcháním. To hlasité nadechování, jelikož je třeba trefit beat, místy trhal uši. A teď je tu skoro březen 2018 a výše zmíněný "Ghostwriter", na kterém Michajlov jede suverénně, vtipně, a ještě to má smysl („visím hlavou dolů, sleduju to město ve tmě - netopýr / dva fuckery na systém - gesto ve mně - chce to mír / pro moje lidi nesu žezlo, veď mě za lepším / doba nás jebe, kurva, bez ochrany - Charlie Sheen).
Album Mezi řádky působí profesionálně a celistvě. Skvěle se poslouchá, do zvuku se evidentně investovalo, Opia zaškrábal jako zamlada a Michajlov zvednul laťku zase o kousek výš. Je ještě potřeba říct, že řadu věcí z jeho tvorby najdete na Youtubu, kam vás tímto s dovolením posíláme. Kdybychom chtěli vypíchnout nějaké slabiny, tak pro nás je to právě ten hantec, který zní v češtině občas směšně. Produkce jako taková je nadprůměrná a z našeho pohledu vybočuje "ČSFD" (odkazů na filmovou tvorbu je na desce bezpočet) a "Hluboko" (všímejte si DYZIVVa). Závěr? Na věk Michajlova je to vynikající počin, který nezbývá než hodnotit vysoko nad průměrem, a to 80 procenty.
Vložil: Zdeněk Svoboda