Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Bernard Minier, Noc

26.02.2018
RECENZE Bernard Minier, Noc

Foto: archiv

Popisek: Bernard Minier

Čtvrté pokračování bestsellerové série s kriminalistou Martinem Servazem opět nedá usnout, opět nechá své čtenáře v napětí a opět získá tisíce pozitivních hodnocení. Ostatně tak tomu bylo i v předešlých třech dílech, kdy si Minier vysloužil ovace nejen od kritiků (včetně nakladatelů), ale především od čtenářů. Což je dobré vědět a zdůraznit.

Během vyšetřování vraždy na ropné plošině narazí norská inspektorka Kirsten Nigaardová na sérii fotografií. O pár dní později sedí v toulouské kanceláři kriminalisty Martina Servaze, který si snímky se zájmem prohlíží. Je na nich on sám zachycený objektivem nepolapitelného sériového vraha Juliana Hirtmanna. To ale není vše. Na dalším snímku je malé dítě, Gustav. Pro Kirsten a Martina začíná děsivá výprava s ještě děsivějším nepřítelem na jejím konci.

Tak zní poutavá anotace k nejnovějšímu románu Bernarda Miniera, který jako obvykle čítá přes pět stran. A právě rozsah je v tomto případě něco, co vyvolává mezi výše zmíněnými čtenáři jisté rozpaky. Ta takzvaná stopáž prostě děsí. Jenomže když už novinář zabředne do recenzí stejně jako my, uvidí, že z původně velké obavy vyvstala radost. Ti, kterým stovky a stovky stran dělaly problém, vlastně konstatují, že to bylo skvělé, že se to četlo jedním dechem, že to zkrátka a dobře bylo výborné dílo.

My musíme přiznat, že Minierovu tvorbu sledujeme od počátku. A od prvních stran jeho Mrazu jsme se trefili do všech aspektů, o kterých hovoříme i dnes. Vynikající čtenost, pevná struktura příběhu (příběhů), nečekaný a zajímavý zvrat, nečekaný konec a otevřené pokračování. Zde jistě bude třeba dodat, že kromě Mrazu sepsal Minier ještě Kruh, Tmu a aktuální Noc. Pokud jste nečetli předešlé díly, můžeme nastínit, že hlavní postavou je kriminalista Martin Servaz, jehož během těch tisíců popsaných listů čeká vzlet i pád. Ztratí lásku, málem i práci, ztratí sílu pokračovat a ocitá se na hranici vyhoření. I přes uvedený počet titulů a rozsahu je důležité držet se dvou postav: Servaze a jeho úhlavního nepřítele Juliana Hirtmanna.

V posledním románu k nim přibyde také norská inspektorka Kirsten Nigaardová. Právě ta celý děj otevírá úchvatným popisem noční krajiny i dění v prázdném vlaku. Co se struktury týká, jednotlivé kapitoly jsou vloženy do celků, kterým dominuje vždy dané jméno. Ať už jde o Gustava, malého chlapce, či o Martina nebo Kirsten. Možné jsou také dvojice, kdy máme na mysli části o Julianovi a Martinovi. A tak dále.

Celá kniha je nejen poutavou četbou, ale především pevně strukturovanou osou v er-formě. Pohled spisovatele je zde nezaujatý, avšak dominantní. Musíme opakovat, že nálada titulu nás znovu vrátila tři roky nazpět, kdy jsme recenzovali Mráz a kdy jsme napsali, že „v kulisách léčebny pro psychicky narušené jedince, v prostorách elektrárny dva kilometry nad zemí, v hlavách jednoho bývalého soudce, vyšetřovatelů, potomků bohatých finančníků a dávno mrtvých." Těžko uvěřit, ale je to tak. Minierovi se věnujeme již více než tisíc dnů.

 

Noc má všechno, co si z detektivky můžeme odnést. Jak už jsme řekli, důležitý bude jen omezený počet postav. Ostatní jsou skutečně šachovými figurkami, které Minier použil. Plasticky působí nejen francouzské policejní oddělení, ale příjemné jsou také časté zmínky o České republice: zejména jde o Starý židovský hřbitov v Praze - Josefově. Pro celkový děj samozřejmě není ničím podstatný, ale člověka překvapí a potěší, když si přečte, že před hotelem stojí auto s pražskou poznávací značkou. Ale to vážně jen na okraj.

Pokud bychom měli s odstupem desítek hodin od dočtení hodnotit i umělecký výraz, je nadmíru správné rozhodnutí nakladatele, že drží jednotný tým: grafik, editor, překladatel. Všechno do sebe zapadá a všechno sedí.

Román Noc je osvěžující četbou s pevně danými prvky, s nečekaným napětím a vyústěním, u něhož bychom použili slovo pachuť. V momentu, kdy (obecně řečeno) přežijí ti, co mají a do „vězení“ jdou ti, kteří si to zaslouží, jsou Vánoce, svátky klidu a pohody. Jenže v ten okamžik přijde pošťák, Servaz přebírá útlé psaní a....  do roka a do dne tu bude s novým mordem a ještě staršími ranami své minulosti.

Autor: Bernard Minier
Název: Noc
Překlad: Jiří Žák
Vydalo XYZ, 2018
Hodnocení: 92 procent

Vložil: Zdeněk Svoboda