Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji (nejen) od pana Lovčího z Plas

Rozhovory na okraji (nejen) od pana Lovčího z Plas

Zpovídaným je vždy někdo zajímavý a inspirativní, jenž ale... nežije v metropoli

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jejich jména určitě znáte z hodin dějepisu. Tohle ale v učebnicích určitě nenajdete

24.02.2018
Jejich jména určitě znáte z hodin dějepisu. Tohle ale v učebnicích určitě nenajdete

Autor: stjarolimkova.cz

Popisek: Stanislava Jarolímková

Druhý díl knihy novinářky a spisovatelky Stanislavy Jarolímkové nabízí mimořádný pohled na významné osobnosti světových dějin. Tentokrát totiž nejde o jejich slavné či neslavné činy, ale o to, co se dělo v zákulisí. Světové osobnosti, jak je (možná) neznáte 2 vydalo nakladatelství Motto.

Druhý díl knihy přináší přehled světových osobností novověku, jejichž jména možná znáte ze školy, ale spoustu věcí o nich určitě ještě nevíte. Víte, že první americký prezident George Washington nebydlel ani jediný den v Bílém domě? Že geniální americký vynálezce a podnikatel Thomas Alva Edison byl dvakrát ženatý a v Praze navštívil jedno slavné kino? Anglická královna Alžběta I. omezila „mlýnská kola“, vymyslela speciální lžíci a milovala hlávkový salát? Neméně pozoruhodné byly ale perličky ze života mnoha dalších.

Světové osobnosti, jak je (možná) neznáte 2

Třeba britský přírodovědec a zakladatel evoluční biologie Charles Robert Darwin trpěl mořskou nemocí, své stěžejní dílo psal přes dvacet let, a deset potomků zplodil s vlastní sestřenicí Emou. To britská královna Viktorie zase byla na svoji dobu mimořádně kurážná dáma – budoucího manžela požádala o ruku sama, zavedla v zemi bílé svatební šaty i vánoční stromeček, a milovala jízdu vlakem. Duchovní otec Vinnetoua a Old Shatterhanda Karel May byl pro změnu skvělý, čtenáři milovaný lhář. Na svoji skutečnou cestu po světě se totiž vydal až téměř v šedesáti letech, a to s bedekrem a cestovní kanceláří. Ruský car Petr I. Zase slavný moskevský Kreml z celé duše nenáviděl a rozhodně nezaložil slavný Zimní palác. Zato navštívil i Čechy…

Autor: Stanislava Jarolímková
Žánr:
světová historie
Nakladatelství:
Motto

Ukázka z knihy:

George Washington – první americký prezident
Čahoun, který neuměl tančit
Předkové jeho rodičů přišli z Anglie do východoamerické Virginie již v polovině 17. století a on se narodil jako nejstarší syn v druhém manželství poměrně zámožného plantážníka Augustina Washingtona (*1694–†1743) v městečku Bridge’s Creek ve státě Virginia.
První stěhování prožil poté, co v roce 1735 otec dokončil stavbu nového dřevěného domku v Mount Vernon na rodinných pozemcích, vzdálených asi 20 km jihozápadně od současné americké metropole Washingtonu D. C. Zde chlapec začal chodit do venkovské školy, v níž se sice naučil číst, psát a počítat, ale další znalosti si musel získávat jako samouk.
Poté, co otec Augustine roku 1743 v necelých padesáti letech zemřel, zdědil Mount Vernon jeho syn z prvního manželství Lawrence(*1718 až †1752), jenž se ujal svého o čtrnáct let mladšího nevlastního bratra George. Ten k němu s obdivem vzhlížel a velmi těžce nesl, když Lawrence zemřel na tuberkulózu. Když se z této ztráty vzpamatoval, pronajal si od ovdovělé švagrové Anne (*1728–†1761) Mount Vernon (i když se jeho vlastníkem stal teprve po její smrti), kde roku 1758 začal dlouhodobě přestavovat otcův původní domek a zároveň – jak uvidíme – zásadně změnil kurz svého života.
George Washington měl svalnatou, 188 cm vysokou postavu, hnědé vlasy s nádechem do ruda, modrošedé oči, výrazný nos a vystupující lícní kosti; jeho vzhled narušovaly jizvičky, které mu zůstaly po pravých (černých) neštovicích, a zkažené zuby, kvůli nimž se snažil mít pokud možno zavřená ústa.
Když jednal s lidmi, choval se k nim zdvořile, při rozhovoru se jim díval do očí, leč udržoval si od nich odstup, a coby vynikající jezdec na koni býval „v sedle jako přikovaný“. Naopak tanec byl jeho velmi slabou stránkou, což nezměnilo ani to, že ve svých patnácti letech investoval do tanečních hodin 3 šilinky a 9 pencí (což v té době byla částka, za niž bylo možno koupit asi 9 kg mouky).
George Washington nepatřil k mužům, kteří se otáčeli za ženamia snažili se za každou cenu upoutat jejich pozornost. Naopak lze říci, že se měl před nimi na pozoru, takže se jich v jeho životě objevilo pouze pramálo.
Prvnípoznal ve svých šestnácti letech. Byla jí osmnáctiletá Sally, manželka jednoho jeho přítele, a dnes je údajně nesnadné říci, co ho na ní zaujalo, protože prý měla do krásky dosti daleko. Možná se mu více než ona líbilo prostředí, v němž žila, ale podstatné bylo, že „jeho životem prošla jen jako sen“.
Ve dvaceti letech ho zaujala šestnáctiletá Betsy Fauntleroyová, dcera jednoho z nejbohatších a nejvlivnějších mužů Virginie. Ta ho zřejmě upoutala proto, že tehdy už cíleně hledal ženu, která by mu přinesla věno, umožňující mu nakupovat vlastní půdu, ale v očích jejího otce byl chudák, jenž neměl nejmenší šanci stát se jeho zetěm. To bylo „pro jeho sebevědomí nesnesitelné“, takže si z této známosti odnesl zarputilou snahu prodrat se mezi takzvaně lepší společnost vlastními silami.
Po tomto zážitku učinil na jaře roku 1758 první krok k tomu, aby si našel ženu, která by mu „stála po boku a slušným věnem zhodnotila upadající statek“, tedy zmíněný pronajatý Mount Vernon, a které by nikdo nemluvil do toho, zda řekne své „ano“. Došlo k tomu v době, kdy odjel do virginské metropole Williamsburg za lékařem, aby si ověřil svůj zdravotní stav, neboť měl obavy z tuberkulózy, jejíž obětí se stal milovaný Lawrence. Jelikož byl tehdy oslaben úplavicí, musel cestování rozdělit na kratší úseky, mezi nimiž si dopřával odpočinek, a jednu takovouto zastávku trávil u známého, v jehož domě se setkal s baculatou sedmadvacetiletou vdovou jménem Martha Dandridge Custisová(*1731–†1802), zvanou Patsy.
Martha byla malého vzrůstu (sahala Washingtonovi po prsa), měla velké oči, snažila se mnoho nemluvit (později přiznala, že se bála, aby neřekla něco nevhodného) a sama sebe označila za staromódní virginskou hospodyňku, „která jde pravidelně jako hodiny, je pilná jako včelka a cvrliká jako ptáček“. Washingtonovi se líbila, a když navíc zjistil, že je slušně finančně zajištěná, došel k závěru, že právě ji hledal. Proto se cestou z Williamsburgu (uklidněn lékařskou prohlídkou) u ní zastavil, dne 25. března 1758 vyslechl její neoficiální „ano“ – a byť nešlo o lásku jako trám, byl s její odpovědí navýsost spokojen. Nevěsta si objednala nové šaty, on obstaral prstýnky a vzkázal správci Mount Vernonu, aby dal dům upravit „k útulnému obývání“. Ráno jejich svatebního dne, jímž se stal 6. leden 1759, vstoupil do Martina domu v modrém soukenném obleku s červenou hedvábnou podšívkou, s bílou saténovou vyšívanou vestou a v kalhotách pod kolena se zlatými přezkami; přezky zdobily i jeho boty. Do Mount Vernonu se paní Martha se dvěma dětmi nastěhovala v dubnu 1759 a stala se z ní nejen pilná hospodyňka, ale i příjemná hostitelka, jejíž hosté obzvláště oceňovali šunku, kterou sama udila.
Manželství, které George s Marthou uzavřel, trvalo téměř jedenačtyřicet let. S prvním mráčkem, způsobeným zjištěním, že Martha přinesla menší věno, než očekával, se časem vyrovnal, ale téměř po celý jejich společný život ho trápilo, že mu nedala dědice…

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace