Jejich jména určitě znáte z hodin dějepisu. Tohle ale v učebnicích určitě nenajdete

Foto: stjarolimkova.cz

Popisek: Stanislava Jarolímková

Druhý díl knihy novinářky a spisovatelky Stanislavy Jarolímkové nabízí mimořádný pohled na významné osobnosti světových dějin. Tentokrát totiž nejde o jejich slavné či neslavné činy, ale o to, co se dělo v zákulisí. Světové osobnosti, jak je (možná) neznáte 2 vydalo nakladatelství Motto.

Druhý díl knihy přináší přehled světových osobností novověku, jejichž jména možná znáte ze školy, ale spoustu věcí o nich určitě ještě nevíte. Víte, že první americký prezident George Washington nebydlel ani jediný den v Bílém domě? Že geniální americký vynálezce a podnikatel Thomas Alva Edison byl dvakrát ženatý a v Praze navštívil jedno slavné kino? Anglická královna Alžběta I. omezila „mlýnská kola“, vymyslela speciální lžíci a milovala hlávkový salát? Neméně pozoruhodné byly ale perličky ze života mnoha dalších.

Třeba britský přírodovědec a zakladatel evoluční biologie Charles Robert Darwin trpěl mořskou nemocí, své stěžejní dílo psal přes dvacet let, a deset potomků zplodil s vlastní sestřenicí Emou. To britská královna Viktorie zase byla na svoji dobu mimořádně kurážná dáma – budoucího manžela požádala o ruku sama, zavedla v zemi bílé svatební šaty i vánoční stromeček, a milovala jízdu vlakem. Duchovní otec Vinnetoua a Old Shatterhanda Karel May byl pro změnu skvělý, čtenáři milovaný lhář. Na svoji skutečnou cestu po světě se totiž vydal až téměř v šedesáti letech, a to s bedekrem a cestovní kanceláří. Ruský car Petr I. Zase slavný moskevský Kreml z celé duše nenáviděl a rozhodně nezaložil slavný Zimní palác. Zato navštívil i Čechy…

Autor: Stanislava Jarolímková
Žánr: světová historie
Nakladatelství: Motto

Ukázka z knihy:

George Washington – první americký prezident
Čahoun, který neuměl tančit
Předkové jeho rodičů přišli z Anglie do východoamerické Virginie již v polovině 17. století a on se narodil jako nejstarší syn v druhém manželství poměrně zámožného plantážníka Augustina Washingtona (*1694–†1743) v městečku Bridge’s Creek ve státě Virginia.
První stěhování prožil poté, co v roce 1735 otec dokončil stavbu nového dřevěného domku v Mount Vernon na rodinných pozemcích, vzdálených asi 20 km jihozápadně od současné americké metropole Washingtonu D. C. Zde chlapec začal chodit do venkovské školy, v níž se sice naučil číst, psát a počítat, ale další znalosti si musel získávat jako samouk.
Poté, co otec Augustine roku 1743 v necelých padesáti letech zemřel, zdědil Mount Vernon jeho syn z prvního manželství Lawrence(*1718 až †1752), jenž se ujal svého o čtrnáct let mladšího nevlastního bratra George. Ten k němu s obdivem vzhlížel a velmi těžce nesl, když Lawrence zemřel na tuberkulózu. Když se z této ztráty vzpamatoval, pronajal si od ovdovělé švagrové Anne (*1728–†1761) Mount Vernon (i když se jeho vlastníkem stal teprve po její smrti), kde roku 1758 začal dlouhodobě přestavovat otcův původní domek a zároveň – jak uvidíme – zásadně změnil kurz svého života.
George Washington měl svalnatou, 188 cm vysokou postavu, hnědé vlasy s nádechem do ruda, modrošedé oči, výrazný nos a vystupující lícní kosti; jeho vzhled narušovaly jizvičky, které mu zůstaly po pravých (černých) neštovicích, a zkažené zuby, kvůli nimž se snažil mít pokud možno zavřená ústa.
Když jednal s lidmi, choval se k nim zdvořile, při rozhovoru se jim díval do očí, leč udržoval si od nich odstup, a coby vynikající jezdec na koni býval „v sedle jako přikovaný“. Naopak tanec byl jeho velmi slabou stránkou, což nezměnilo ani to, že ve svých patnácti letech investoval do tanečních hodin 3 šilinky a 9 pencí (což v té době byla částka, za niž bylo možno koupit asi 9 kg mouky).
George Washington nepatřil k mužům, kteří se otáčeli za ženamia snažili se za každou cenu upoutat jejich pozornost. Naopak lze říci, že se měl před nimi na pozoru, takže se jich v jeho životě objevilo pouze pramálo.
Prvnípoznal ve svých šestnácti letech. Byla jí osmnáctiletá Sally, manželka jednoho jeho přítele, a dnes je údajně nesnadné říci, co ho na ní zaujalo, protože prý měla do krásky dosti daleko. Možná se mu více než ona líbilo prostředí, v němž žila, ale podstatné bylo, že „jeho životem prošla jen jako sen“.
Ve dvaceti letech ho zaujala šestnáctiletá Betsy Fauntleroyová, dcera jednoho z nejbohatších a nejvlivnějších mužů Virginie. Ta ho zřejmě upoutala proto, že tehdy už cíleně hledal ženu, která by mu přinesla věno, umožňující mu nakupovat vlastní půdu, ale v očích jejího otce byl chudák, jenž neměl nejmenší šanci stát se jeho zetěm. To bylo „pro jeho sebevědomí nesnesitelné“, takže si z této známosti odnesl zarputilou snahu prodrat se mezi takzvaně lepší společnost vlastními silami.
Po tomto zážitku učinil na jaře roku 1758 první krok k tomu, aby si našel ženu, která by mu „stála po boku a slušným věnem zhodnotila upadající statek“, tedy zmíněný pronajatý Mount Vernon, a které by nikdo nemluvil do toho, zda řekne své „ano“. Došlo k tomu v době, kdy odjel do virginské metropole Williamsburg za lékařem, aby si ověřil svůj zdravotní stav, neboť měl obavy z tuberkulózy, jejíž obětí se stal milovaný Lawrence. Jelikož byl tehdy oslaben úplavicí, musel cestování rozdělit na kratší úseky, mezi nimiž si dopřával odpočinek, a jednu takovouto zastávku trávil u známého, v jehož domě se setkal s baculatou sedmadvacetiletou vdovou jménem Martha Dandridge Custisová(*1731–†1802), zvanou Patsy.
Martha byla malého vzrůstu (sahala Washingtonovi po prsa), měla velké oči, snažila se mnoho nemluvit (později přiznala, že se bála, aby neřekla něco nevhodného) a sama sebe označila za staromódní virginskou hospodyňku, „která jde pravidelně jako hodiny, je pilná jako včelka a cvrliká jako ptáček“. Washingtonovi se líbila, a když navíc zjistil, že je slušně finančně zajištěná, došel k závěru, že právě ji hledal. Proto se cestou z Williamsburgu (uklidněn lékařskou prohlídkou) u ní zastavil, dne 25. března 1758 vyslechl její neoficiální „ano“ – a byť nešlo o lásku jako trám, byl s její odpovědí navýsost spokojen. Nevěsta si objednala nové šaty, on obstaral prstýnky a vzkázal správci Mount Vernonu, aby dal dům upravit „k útulnému obývání“. Ráno jejich svatebního dne, jímž se stal 6. leden 1759, vstoupil do Martina domu v modrém soukenném obleku s červenou hedvábnou podšívkou, s bílou saténovou vyšívanou vestou a v kalhotách pod kolena se zlatými přezkami; přezky zdobily i jeho boty. Do Mount Vernonu se paní Martha se dvěma dětmi nastěhovala v dubnu 1759 a stala se z ní nejen pilná hospodyňka, ale i příjemná hostitelka, jejíž hosté obzvláště oceňovali šunku, kterou sama udila.
Manželství, které George s Marthou uzavřel, trvalo téměř jedenačtyřicet let. S prvním mráčkem, způsobeným zjištěním, že Martha přinesla menší věno, než očekával, se časem vyrovnal, ale téměř po celý jejich společný život ho trápilo, že mu nedala dědice…

Psali jsme

Povzneste se nad všednost každodenního života a prožijte fascinující milostné i tvůrčí napětí

Psali jsme

Že vám leckdy není právě do smíchu? Proč? Vždyť věci, kterým se lze od srdce zasmát, jsou přece všude kolem

Vložil: Adina Janovská