Že vám leckdy není právě do smíchu? Proč? Vždyť věci, kterým se lze od srdce zasmát, jsou přece všude kolem
10.02.2018
Foto: repro/youtube.com
Popisek: Ivanka Devátá
Každému občas dojde smysl pro humor. Jestli k nim právě patříte, nenechte si ujít knížku fejetonů populární herečky a spisovatelky Ivanky Deváté Koukám a co nevidím. S půvabnou průvodní ilustrací známé výtvarnice Ivy Hüttnerové ji vydalo nakladatelství Motto.
Abych svého synka tak zcela neošidila o kouzlo Vánoc, poručila jsem mu zůstat za dveřmi a vstoupit, až bude vyzván. Na okraje dečky jsem zavěsila pár prskavek, zapálila je, zhasla lustr a zavolala: „Úúž!“ Syn vešel, pět vteřin se kochal vánoční atmosférou, načež zařval: „Hoří!“ A vskutku! Hned jsem viděla, že mám pěkný a suchý byt, protože dečka byla jako troud. Hořela krásně, bez dýmu, jasným plamenem.
Než jsem přinesla hrneček vody, vzplál i plátěný ubrus a začalo praskat dřevo. Mile mi to připomnělo svátky u babičky, kde se topilo v kamnech. Syn, odchovaný na wawkách, sentimentalitě nepropadl. S výkřikem: „Víc! Víc vody!“ připádil se džbánem a zadusil mou veselou historku dříve, než se mohla rozvinout. Asi z toho měl výčitky svědomí, tak aspoň uchopil svícen a bohatě pokapal koberec horkým voskem...
Ivanka Devátá si ve svých fejetonech všímá s humornou nadsázkou obyčejných věcí kolem nás, ať už se udály v oblasti kulturní, politické či osobní. A všude nachází něco, čemu se může od srdce zasmát.
Autor: Ivanka Devátá
Žánr: román, humor
Nakladatelství: Motto
Ukázka z knihy:
O skromnosti
Skromnost bývala zdobná vlastnost, která se už nenosí. V dnešní době totiž nepředstavuje okrasu charakteru, nýbrž zátěž. Zcela nepozorovaně se změnila z blyštivého klenotu v trestancův rezavý okov. Vždyť jak byste se chtěli ucházet o zaměstnání spoutáni řetězem skromnosti? Myslíte, že byste uspěli s odpovědí: „Řidičský průkaz mám, ale řídil jsem nevalný. Přejel jsem sousedovi psa, porazil listonoše a zaparkovat mohu jen na liduprázdném náměstí.“
Právě tak je nevhodné zredukovat odpověď na otázku: „Co byste navrhoval pro zlepšení práce našeho oddělení?“ na rozpačité koktání: „Jémine, to já bych... kdepak já, vašnosti, od toho jsou tu jiní... Vždyť jsem jen nezaměstnaný průmyslovák!“
Sami vidite, že takhle by to tedy nešlo. Dnešek si žádá sebedůvěry a neotřesitelné odvahy. Všechny novodobé příručky nás nabádají, abychom nepřiznávali své nedostatky a mezery ve vzdělání. Kdo zná dvacet anglických slov, domluví se. Kdo padesát, mluví, a měl-li někdo prababčku v penzionátu U Anglických panen, jest polovičním Angličanem. Jestliže si v životě nesáhl na počítač, do rána odkryje všechna jeho tajemství. Zajisté, určitě, spolehněte se. Návrh na reorganizaci oddělení je téměř hotov. Dokončení posledních kosmetických úprav zabránila jen častá tenisová utkání s Jirkou a Vaškem. Pardon, s pány Bartoškou a Klausem. Ano, nastoupit může hned, jak se vrátí z polovačky z Tater. A finanční požadavky? Ale pánové, o penězích se mezi džentlmeny nemluví. Aspoň o těch malých ne, že? Chachacha!
Jo, takhle se na to musí. Odvážnému štěstí přeje. Na skromného se vykašle. Odložte tudíž skromnost a odějte se pláštěm odvahy vyšívaným drzostí! Je kouzelný a přenese vás na místa vysněná.
No, jak se mi tenhle fejeton povedl? Že moc ne? Nu, přátelé, vidím, že budeme musit přikročit k přísnějšímu výběru čtenářů. Napište nám svoje kritické připomínky. Tři nejnespokojenější vyhrávají. Kniha jim bude odebrána bez nároku na náhradu.
Vložil: Adina Janovská