Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Náhodné svědectví se promění v boj o život. Má ale teenager proti nemilosrdným vrahům vůbec šanci?

06.02.2018
Náhodné svědectví se promění v boj o život. Má ale teenager proti nemilosrdným vrahům vůbec šanci?

Autor: michaelkoryta.com

Popisek: Michael Koryta

Přežít v hlubokých lesích Montany je samo o sobě husarským kouskem. Dokáže do ale teenager, když mu navíc jdou po krku nelítostní zabijáci? Napínavý thriller amerického autora s českými kořeny Kdo mi jde po krku vydalo nakladatelství Plus.

Čtrnáctiletý Jace se stane svědkem brutální vraždy. Aby ho zabijáci, chladnokrevní a vyšinutí bratři Blackwellové, nedokázali vypátrat, dostane novou identitu a je umístěn do výukového programu pro přežití v přírodě v hlubokých lesích kdesi v Montaně. Instruktor Ethan Serbin a jeho žena doufají, že Jacovi dokážou pomoci a i s přispěním osobní strážkyně Jamie Bennettové ochránit chlapce před hrozícím nebezpečím.

Blackwellové mu jsou ale na stopě a metodicky odstraňují každého, kdo se jim připlete do cesty. V nehostinné montanské divočině tak začíná boj o přežití. Když navíc začne zuřit lesní požár, všichni se ocitnou v ohnivé pasti. Jakou šanci má teenager proti dvěma nemilosrdným vrahům?

Kdo mi jde po krku

Michael Koryta je úspěšný americký autor s českými kořeny. Žije v Bloomingtonu ve státě Indiana, vystudoval tamní univerzitu, kterou ukončil bakalářským titulem v oboru trestního soudnictví. Dříve byl novinář, nyní pracuje pro detektivní agenturu v Bloomingtonu a také učí na Indiana University School žurnalistiku. Jeho thriller Kdo mi jde po krku byl několikrát zařazen do výběru nejlepších knih roku 2014. Filmová práva ke knize koupilo studio 20th Century Fox.

Autor: Michael Koryta
Žánr:
thriller, román
Nakladatelství:
Plus

Ukázka z knihy:

Když si ten, který se jmenoval Jack, vytáhl z pouzdra za zády poloautomatický revolver, Claude nechal lištu motorové pily sklouznout na zem a zvedl ruce. Co jiného mohl dělat?
„Ale no tak,“ řekl. „No tak.“
„Tu lištu zvedni a podej ji mému bratrovi.“
Claude se zadíval ke svému domu. Nebyl příliš daleko, ale stínily ho všechny ty borovice. A byl prázdný. Nikdo mu nepřijde na pomoc, ale přesto… být tak blízko domova, a přitom cítit takovou bezmoc mu připadalo zvrácené.
„Dnes tě nikdo zachránit nepřijde,“ řekl ten s revolverem, jako by Claudovi četl myšlenky. „Tak zvedni tu lištu a podej ji bratrovi.“
Když se Claude pro lištu sehnul, došlo mu, co musí udělat. Vzmuž se, proboha. Ať se propadne, jestli tam bude jen tak stát s rukama ve vzduchu a nechá takové dva hejsky, aby si s ním dělali, co chtějí. Claude Kitna hrdě prožil příliš mnoho let na to, aby je ukončil zrovna takhle. Lišta motorové pily nebyla bůhví­co, ale nic jiného neměl, a kdyby se pohnul dostatečně rychle…
V hlavě se mu to odvíjelo líp. Chystal se prudce zvednout a ohnat se lištou tomu hajzlovi po tváři, ačkoliv bylo pravděpodobné, že ten už tou dobou stačí zmáčknout spoušť, ale přinejmenším bude v defenzivě. Kdyby se netrefil a Claude získal zbraň, situace by se mohla závratně rychle změnit. Bude to otázka mrštnosti, a i když už nebyl žádný mladík, nebyl ještě starý, nebyl muž, který se nezmůže na překvapivý útok. Pomalu se sehnul, chytil lištu za jeden konec a potom vyrazil, prudce jako puma, švihl jí dozadu a potom ji vymrštil dopředu.
Jenže lišta se spolu s ním dopředu nevymrštila. Zůstala vzadu. Volný konec uvázl v pěsti toho druhého muže. Claude ji nechtěl pustit, byla to jediná zbraň, jakou měl, a tak se jí držel a sklopýtal za ní, přímo k noze krátkovlasého muže, o niž zakopl a spadl na zadek, a tentokrát už o lištu přišel. Claude seděl na zemi, neozbrojený, civěl na ně nahoru, na dva obří stíny, které se už proměnily ve dva průměrně vysoké muže, ovšem dvakrát tak zlověstné.
„Ten muž na tom skútru? Jak se jmenoval?“ promlouval k němu ten dlouhovlasý chlap s revolverem a jeho bratr se tvářil, jako by ho to ani nezajímalo, prohlížel si lištu motorové pily a foukal na ni, aby ji zbavil smítek prachu. V dlani se mu slévala krev, ale nezdálo se, že by mu to vadilo.
„Neřeknu to,“ odsekl Claude. Dal si záležet, aby se tomu hajzlovi díval přímo do tváře, přímo do těch jeho arogantních modrých očí. „Nikdy. Takovejm, jako jste vy, nikdy.“
„ ‚Takovým, jako jste vy, nikdy.‘ Výborně, Claude. To zní drsně. Jsi radši, když tě ostatní oslovují šerife? Jestli si to přeješ, můžu respektovat tvůj úřad. Proto nám to nejde tak hladce? Vnímáš od nás nedostatečný projev úcty?“
„Okamžitě vypadněte,“ zavrčel Claude. „Odjeďte po tý cestě, a ať vám jde o cokoliv, vezměte si to s sebou. Jinak s tím bude potíž.“
„Přijely potíže, to máš pravdu. Potíže s námi i odjedou, to máš taky pravdu. Ale šerife? Claude? My odjedeme, až získáme to, pro co jsme si sem přijeli. Takže představu, že bychom se odporoučeli bez toho, pusť hodně rychle z hlavy. Soustřeď se na realitu. Realita stojí před tebou a má zbraň. Takže ji začni vnímat a pak to zkusíme ještě jednou. Řekni nám, jak se ten chlap jmenuje.“
„Táhněte k čertu.“
Ten dlouhovlasý se usmál a řekl: „Ethan Serbin. Tak se jmenuje.“
Claudovi to nešlo do hlavy. Tohle všechno, výhrůžky a násilí proti příslušníku policejního sboru, a kvůli čemu? Jménu, které už znali?
„No tak vidíte,“ řekl. „Jste chytrý kluci. Ode mě pomoc nepotřebujete.“
„Ethan Serbin,“ pokračoval ten dlouhovlasý, „má ve svém rajónu obvykle skupinku hochů. Problematických hochů, delikventů. Ten druh mládeže, o které místní šerif musí mít páru. Ti hoši jsou pryč, jsou v horách, jak se zdá, a uvážíme-li, že se tito chlapci několikrát dostali do střetu se zákonem…“
Odmlčel se a jeho bratr plynule navázal. „Zdálo by se, že zákon na ně bude chtít bedlivě dohlížet. Chápeme to tak, Claude, že víš o trasách, po nichž se ubírají.“
Za normálních okolností to věděl. Za normálních okolností by svět chápali dobře. Ale letos v létě byl svět jiný, z důvodů, které Claudovi nešly na rozum. Ethan Serbin mu odmítl poskytnout detailní plán svých tras; jednoduše mu sdělil, ať veškeré otázky adresuje Allison. Bylo to neobvyklé, ale Claude Ethanovi důvěřoval snad nejvíc ze všech lidí, které kdy poznal, takže to nechal být. Kdyby se s ním potřeboval spojit, udělal by to přes Allison. Nebylo to tak obtížné.
Teď ale…

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace