Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nad novou knihou Jana Saudka zajásá srdce, oči, ale i bránice

18.11.2017
Nad novou knihou Jana Saudka zajásá srdce, oči, ale i bránice

Foto: archiv redakce

Popisek: Jan Saudek

"Fotograf český," jak sám sebe pravidelně nazývá, vydává svou další beletristickou novinku. Po čistě textové publikaci v měkké vazbě "Svobodný, ženatý, rozvedený, vdovec" jde o plnohodnotný titul, jaký se od jména Saudek očekává. Fantastické fotografie, z nichž některé většina čtenářů k autorovi rozhodně nepřiřadí, stejně tak duchaplný text. Jako v minulosti, tak i nyní báječně graficky zpracovaný titul vydává Slovart.

Jan Saudek patří mezi nejvýznamnější české umělecké fotografy. Dne 13. května 1935 se bankovnímu úředníkovi Gustavovi a jeho ženě v Praze narodila dvojčata Jan a Karel. Jan se narodil jako druhý „a to ho předurčilo být celý život číslo dvě“. To alespoň stojí v jeho oficiálním životopise právě vedle roku 1935. Stejně jako věta: „Hned jak se narodím, tak mě příbuzní fotografují, stejně jako každé malé dítě. Později zase já je: instinktivní snaha nás všech zachovat památku."

Tolik k názvu knihy. Alespoň dle našeho úsudku.

Saudek se vyznačuje nejen naprosto ojedinělým a typickým rukopisem, ale především upřímností. Tu často jeho obdivovatelé, ale i kritici považují za vulgární. Je to ovšem částečnou neznalostí díla. Pokud se v titulu "Dva" někdo podívá na snímek "Čas" (jde také o fotografii s názvem "Židovský hřbitov") z roku 1975, případně na později kolorovaný "U. S. A." (rok 1969), rozhodně by je nepřiřadil mezi Saudkovy klenoty. Těmi dozajista jsou. Stejně tak další snímky jeho rané tvorby: "Pouta lásky č. 1", "Stalingrad", "Řeka".

Kdo v knize očekává ony typické "saudkovské" ženy, tedy postavou bohaté a rozsáhlé postavy, dočká se. Stejně jako citlivě zpracovaných momentů života ("Hladový po tvém dotyku", rysem podobný snímku "Oddanost" z roku 1970 či z roku 1974 pocházející "Láska").

Krom jiného jde, jak jsme výše uvedli, o beletristicky pojatou publikaci. Saudek také, což se možná neví, totiž velmi často píše. Nejedná se rozhodně o povídkovou tvorbu, stejně lze vynechat pojem fabulace. Vše, co v nádherně zpracované knize čtenář najde, je charakteristické, pravdivé a prožité. Jan Saudek zde může být nahlížen hned z několika stran: milovník žen, života, nepřítel své postavy a času. Ke každému označení bychom určitě našli příhodnou "pasáž". Nás skutečně nejvíce rozesmály vzpomínky na Návštěvu I a II. Protichůdné dvojice jsou pro Saudka velmi typické (a najdeme je už v tvorbě z osmdesátých let). V knize proto narazíte nejen na Návštěvu, ale i na různé pohledy týkající se manželství, vyznání...

Pro nás zvláštním úkazem zůstalo časování. Jakkoli jdou texty chronologicky po sobě (narození 5 hodin ráno, první polibek... konec, epilog), fotografie, které byly v knize použity, jsou z drtivé většiny "ty staré". Vzniklé po roce 1990? V knize jich nalezneme minimum. Cirka čtyři, pokud jsme se nepřehlédli. Jestli jde o autorský záměr, případně neblahou vzpomínku na spor o autorská práva, to nevíme. V knize o Janu Saudkovi vystupuje pouze on. Žádný úvod, případná snaha o kompozici editora, "jak správně Saudka vnímat a číst", naštěstí nepřišla.

Kniha "Dva" se řadí mezi ty vysoce kvalitní tituly, jenž Jana Saudka doprovází. Slovart, který se může pyšnit knihou "Saudek" z roku 2014, obsahující stovky snímků s formátem 25 x 29,7 centimetrů, po "Tramvaji Noci" a v perexu uvedené knize "Svobodný, ženatý, rozvedený, vdovec" vsadil na jistotu. Fotografie, opravdu kvalitní vazba i bezchybné grafické zpracování, stejně jako "doprovod" Saudkovým slovem. K těm krátkým a netypickým literárním útvarům se dá vracet kdykoli. Bohatost slov, jakou Saudek disponuje, se v současnosti nevidí a mohla by mu ji závidět řada klasických spisovatelů.

Bohužel musíme konstatovat, že ačkoli se "Dva" nikdy nedostane mezi povinnou literaturu (ke škodě mladých), chtělo by to alespoň ten slovní rozbor. I my, kteří se psaním živíme, hodně, hodně, hodně dlouho nenarazily na rozličnost českého jazyka, jakým Saudek popisuje (svůj) život.

Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .   

Vložil: Zdeněk Svoboda