Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

RECENZE Ali Land, (M)UČEDNICE

09.09.2017
RECENZE Ali Land, (M)UČEDNICE

Autor: repro Youtube.com

Popisek: Ali Land v rozhovoru o své knize "Good Me, Bad Me"

Když jsme brali celkem silnou knihu do ruky, jako obvykle jsme si přečetli pár informací z obálky. Několik recenzentů se tam rozplývalo nad stylem vyprávění, zdůrazňovali román jako velmi očekávaný a přikláněli se k pozornosti čtenářů. Tak jistě, co jiného, dalo by se namítnout. Pravdou ale zůstává, že jsme docela přehlédli jedno podstatné slovo – že jde o psychothriller.

V tomto směru je nutné brát v potaz, co vlastně psycho – thriller je. Odvodit se dá mnohé. Zřejmě nepůjde o primární snahu zachytit násilí, ale spíše o niternou bolest. Takovou, co vám prostě leze na mozek, jak se říká. Povedlo se? Bohužel ano. Musíme se sebezapřením přiznat, že jsme se v titulu Ali Land velice spletli. Nečekali jsme moc, odnášíme si mnoho.

Hned po prvních stránkách (M)učednice si budete připadat jako v deníku. Ten poměrně přímočaře a lineárně vypráví náctiletá (15–16) dívka, která prošla evidentním terorem. Násilím, mučením, týráním. To není ostentativně zdůrazňováno, ale pro nás to byly hodně protivné řádky. Bezmoc je zkrátka a dobře velice nepříjemná věc. Pakliže se ocitnete na samém konci knihy, Ali Land v něm dlouze děkuje. Mnoha pacientům, přátelům, kteří jsou po celém světě. Děkuje za zkušenosti a rady. V tento moment bude dobré říci, že sama spisovatelka je vystudovanou "zdravotní sestrou". Svou vysokoškolskou anabázi podle amerického vydavatele dokončila s titulem zaměřeným na péči o duševní zdraví. Obor, jemuž se po dlouhou dekádu věnovala rovněž v nemocnicích. Až pak začala psát. Až potom se trvale usadila v Londýně a zůstala věrna literární činnosti.

Nakladatelství LEDA (známé především svou specializací na jazykové slovníky, učebnice a příručky a naučné slovníky) se čas od času pustí do neprobádaných vod beletrie. Ani v případě (M)učednice neudělalo chybu. Abychom nechodili kolem horké kaše, pusťme se k přímo anotaci.

Její matka už ve svém domě spáchala několik vražd a nejenom to – v záchvatech pomatení mučí svoji dceru, aby se hrůz účastnila. Matka předtím taková nebyla a měla svoje děti ráda, a Annie matku přese všechno ještě pořád miluje, ale jediný způsob, jak může strašlivým událostem udělat konec, je udat ji na policii. Annie pak dostává v životě druhou šanci. Má novou identitu, jmenuje se teď Milly, a žije v nové, zámožné pěstounské rodině, díky které dokonce začne chodit do prestižní soukromé školy. Jenomže pokračující vyšetřování jí dalšími a dalšími výslechy připomíná tragickou minulost. Milly má být hlavním svědkem obžaloby v soudním procesu s její matkou, který se neúprosně blíží. Otřesená Milly se trápí pochybami – převažují u ní zděděné předpoklady, nebo ji víc ovlivňuje to, co dobrého i hrozného dosud zažila?

Ali Land se v knize vyžila. Metodou psychologického stupňování a pomalé, nadmíru rozvážné touhy neodkrýt skutečný sled událostí, navodila hodně zvláštní atmosféru. Pokusíme se naznačit, ale neprozradit. Prvních sedmdesát až osmdesát stran zapadnete do kolejí duševně poškozené dívky. Než něco řekne, přehraje si v hlavě odpověď. Než něco udělá, zváží scénáře. Mluví jinak, než myslí. Tak by to šlo nejlíp charakterizovat. Ačkoli studuje v nové škole, pěstounská rodina (zejména rodiče) se jí dost věnují, nepomáhá to. Panika, hrůza a reminiscence jsou silnější. K tomu stačí, aby pak pár holek napsalo kamsi do novin, že tahle mladá slečna je k mání a šikana může zdařile začít. Nebo ne? Všímejte si okamžiků, kdy je Milly vystavena tlaku (fyzickému, psychickému) a jakým způsobem reaguje. Nijak. Víceméně se jí to líbí. Protože bychom se moc přiblížili středu myšlenky, přestaneme.

A pak je tu ještě jedna rovina. Psychika a její nepřirozený vývoj. Asi nejznámějším případem muže, jehož si ženy zamilují a ani o tom neví, je legendární Hannibal Lecter v podání Anthony Hopkinse. Autorem této fiktivní postavy byl Thomas Harris (Červený drak, Mlčení jehňátek, Hannibal), který se snažil před každým aktem doktora Lectera přemýšlet, jaký podnět ho k tomu vedl. A nemuselo jít o to, že jej někdo vyprokoval. Pršelo, tak zabil. Měl hlad, nudil se, tak zabil. Přesně v této poloze se pohybuje i hrdinka Milly a je skutečně kruté sledovat, kam ji vlastní poškozený mozek přivede. Šťastný konec neuvidíte. Až zapadne opona za posledními kurzívou psanými písmeny, budete rádi, že jste knihu zavřeli. Jak jsme už napsali výše, leze na mozek a nezbývá než doufat, že podobně nemocným lidem někdo dokáže pomoct.

V (M)učednici je téměř vše, co od čtení chcete. Napětí, vývoj, uvěřitelnost, přiměřený počet postav. Jenom zlo, o kterém se v ní hovoří, budí spíš hluboký respekt než strach. Takže jsme ve finále rádi, že jsme dočetli a že ČT vysílá večerníček s broučky, abychom se trošku uklidnili.

Název: (M)učednice
Autorka: Ali Land
Přeložila: Lucie Menclíková
Vydala LEDA, 2017
Hodnocení: 75 procent

Vložil: Zdeněk Svoboda

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace