Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Vánoce 2017

Vánoce 2017

Co se děje v době adventní a vánoční v Česku

Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Na soukromí zapomeňte! Bezpečnost lze zajistit jedině důsledným dohledem. Zajistí ho speciální program

05.08.2017
Na soukromí zapomeňte! Bezpečnost lze zajistit jedině důsledným dohledem. Zajistí ho speciální program

Autor: curius.com

Popisek: Barry Eisler

Po přečtení bestselleru Barryho Eislera Boží oko, který vydalo nakladatelství Plus, nejspíš začnete trpět stihomamem a sotva se zbavíte pocitu, že jste neustále a všude sledováni. Je ale fantazie populárního amerického spisovatele vážně tak vzdálená současné realitě?

Theodore Anders, ředitel Národní bezpečnostní agentury (NSA), má jednoduchý cíl – zaznamenat každý telefonní hovor, email a ťuknutí klávesy, které souvisí s činností na internetu. Ví, že bezbřehý dohled je jediný způsob, jak zajistit bezpečnost Spojených států. Evelyn Gallagherovou nic takového příliš nezajímá.

Evelyn se chce držet v ústraní a jen se v NSA starat o kamerové sítě a program na rozpoznávání tváří, aby zvládla zaplatit soukromou školu pro svého neslyšícího syna Dashe. Když však v rámci NSA odhalí existenci programu s kódovým označením Boží oko a spojí si ho se záhadnými úmrtími celé řady novinářů a whistleblowerů, kvůli svým nenadálým pochybnostem se ocitne v hledáčku dvojice vládních zabijáků: Delgada, sadistického strůjce bomb a hackera; a Manuse, deprivovaného obra, kterému doposud záleželo pouze na tom, jak co nejlépe ochránit ředitele.

 Boží oko

Na pozadí spletitého politického vydírání, teroristických provokací a intrikaření z útrob Bílého domu zuří globální válka -- válka mezi lidmi, kteří se zoufale snaží tutlat ta nejtemnější státní tajemství, a lidmi, kteří je chtějí vyzradit. Válka, v níž se Evelyn pokusí přežít jen s vynaložením veškerého svého špionážního umu a výcviku. Válka, v níž má ředitel NSA zásadní informační výhodu – možnost pohledu Božím okem.

Autor: Barry Eisler
Žánr:
thriller
Nakladatelství:
Plus

Ukázka z knihy:

Po Snowdenově aféře nechal ředitel Anténu přepracovat všechny bezpečnostní protokoly Božího oka. Perkins si zpětně uvědomoval, že pokud chtěla své informace někdy zveřejnit, byla to ta nejvhodnější doba. Ale Anténa namítla, že ani vylepšené protokoly jí nezabrání vytvořit nová zadní vrátka, takže bude dál schopna shromažďovat potřebné důkazy. Nenaléhal na ni. Ve skutečnosti tajně doufal, že její potřeba získávat další důkazy bude stále sloužit jako záminka k nečinnosti.
Po dokončení nového systému se měla s Perkinsem večer setkat v hotelu u mezinárodního letiště Washington/Baltimore. Jenže se na schůzku nedostavila. Perkins se domníval, že se u nich doma stalo něco, o čem ho nemohla včas informovat, a cítil jen zklamání. Jenže následujícího rána to bylo ve všech zpravodajstvích: znásilnění a vražda místní ženy.
Zpočátku všechno popíral s takovou vehemencí, že dokonce uvěřil tomu, jak čin líčila média. Anténino tělo bylo nalezeno za nákupním centrem v Laurelu. Její auto stálo na parkovišti před fitness centrem, což dávalo smysl – pokud se něco takového dalo říct –, protože před setkáním s Perkinsem mívala ve zvyku zaskočit na chvíli do posilovny, aby ji tam viděli jiní a měla jakés takés alibi. Policie spekulovala, že ji někdo násilím vtlačil do osobního auta nebo dodávky a odvezl kdovíkam. Prozkoumaly se záběry z okolních dopravních kamer, ale nic se z nich nevyčetlo. Byl zajištěn vzorek semene, který odpovídal nálezům z pěti předchozích útoků. Tentýž sériový násilník útočil po celém úseku dálnice I-95 už několik let.
Nakonec v něm však popírání ustoupilo pochybnostem a po­chybnosti pevnému přesvědčení. Existuje lepší způsob, jak zajistit neprůstřelnost nových bezpečnostních protokolů, než zabít člověka, který je vytvořil? Nedělali totéž faraonové se staviteli pyramid, aby měli jistotu, že žádná nepovolaná osoba nikdy neobjeví jejich bohatství? A jaká byla pravděpodobnost, že se Anténa stane obětí „nahodilé“ vraždy jen několik málo hodin poté, co spustí a předá přestavěný systém?
Napřed ho vyděsilo, že ať už Anténu zabil kdokoliv, půjde teď po něm, protože ví o jejich poměru a odpovídalo by to snaze odvést naprosto čistou práci. Ale potom si uvědomil, že kdyby to onen vrah věděl, byl by Perkins už po smrti. Byl proto v bezpečí. S Anténou si dávali pozor. Při zpětném pohledu mu docházelo, že asi ne tak velký, jak možná měli, ale přesto byli, díkybohu, opravdu hodně opatrní.
Šest měsíců po Anténině smrti byl Perkins převelen do Ankary. Byl to plánovaný přesun, jemuž se dlouho bránil, aby mohl zůstat ve Ford Meade s Anténou. Ale teď mu skýtal spíše záminku, jak se vzdálit rodině a nemuset pořád skrývat žal před lidmi z bezprostředního okolí.
Dlouho se vyhýbal Anténiným archivovaným souborům, protože se až paranoidně bál, že když jí založenou stránku navštíví, nějakým způsobem se dostane na mušku. Ale vztek nad tím, co ji potkalo, odhodlání se s tím spravedlivě vypořádat a také sžíravý pocit hanby z vlastní zbabělosti ho donutily jednat. Zadní vrátka do systému byla zavřená a nevěděl, jestli Anténa vytvořila nějaká nová. Ale její cenná sbírka citlivých souborů byla netknutá. Přemýšlel, jestli má všechno anonymně nahrát na několik zpravodajských serverů, ale nakonec se rozhodl, že z hlediska účinku i jeho vlastní bezpečnosti bude lepší najít toho správného novináře a využít ho jako zprostředkovatel. Gellman, Greenwald, Poitrasová… všechno to byly samozřejmé volby, ale tihle lidé si už přišli na své a přesunuli se k jiným novinářským cílům. Assange britská vláda držela zkrátka poté, co se WikiLeaks úspěšně zahnízdilo v myslích lidí jako nějaký neukázněný a drzý špionážní tým. Bral by někoho odvážného a zásadového, kdo však pracuje pro organizaci, kterou vláda ještě nestihla pošpinit svou propagandou. Nejlepší by byl nějaký mladý novinář z Interceptu – pokračovatel Greenwalda a Poitrasové, co má v zádech partičku s tou správnou pověstí a prostředky. Nabízelo se několik možností, ale nakonec se rozhodl pro Hamiltona, protože tenhle mladík vyšel z prostředí informačních technologií, které mu umožňovalo nejen pochopit veškerý nabízený materiál, ale také ho vybavilo vědomostmi, jak ho udržet v bezpečí.
Bože, upřímně doufal, že si vybral dobře. S ohledem na sebe i na Anténu.

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace