Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Myslete pozitivně! Také vás touto hláškou všichni děsně štvou? A dá se vůbec žít spokojeně ve světě, který nemáme pod kontrolou?

19.07.2017
Myslete pozitivně! Také vás touto hláškou všichni děsně štvou? A dá se vůbec žít spokojeně ve světě, který nemáme pod kontrolou?

Autor: bbc.co.uk

Popisek: Britský novinář a spisovatel Oliver Burkeman

Koncept osobního štěstí je fatální omyl. Pochopíte to, a navíc konečně najdete dlouho zoufale a marně hledanou rovnováhu díky knize Olivera Burkemana Protijed, kterou vydalo nakladatelství BizBooks.

Štěstí! Co je štěstí? muška jenom zlatá… Zná to nejspíš úplně každý díky dialogu Jaroslava Marvana a Ladislava Peška v komedii pro pamětníky Škola základ života. Možná leckdo už dávno zapomněl informaci ze školních hodin české literatury, že se jedná o úryvek z jedné z nejslavnějších básní představitele májovců Adolfa Heyduka. Jenže – co je to štěstí?

Chvilkové či dlouhodobější rozpoložení lidské mysli, které je ovšem u každého jedince podmíněno splněním úplně jiných cílů a tužeb. Navíc bohatství, dobrá práce, naplněný vztah i spokojený rodinný život často přinášejí stejnou dávku stresu jako radosti. Šťastní být ale chceme. Je snad náš cíl marný? Nebo jen jdeme špatnou cestou?

Protijed

Britský investigativní novinář a spisovatel Oliver Burkeman se marně snažil najít jednoznačnou odpověď na zdánlivě jednoduchou otázku dlouhá léta. Po nekonečných rozhovorech s psychology, filozofy i buddhisty mu došlo, že se v jednom shodnou úplně všichni: Neustále se honíme za štěstím, a právě kvůli tomu se cítíme tak mizerně!

Abychom byli opravdu šťastní, možná bychom měli být ochotni prožívat více negativních emocí – nebo se přinejmenším naučit přestat před nimi tak utíkat. Naučit se přijmout vlastní selhání, nejistotu a smrtelnost. Dovolit si nemít vše pod kontrolou, cítit se smutně a špatně, zkrátka vše, čemu jsme se doposud snažili cíleně vyhnout. Jenže dá se žít spokojeně ve světě, který vůbec nemáme pod kontrolou? Protijed přináší originální přístup k osobnímu rozvoji. Konečně pochopíte, že koncept osobního štěstí je fatální omyl.

Autor: Oliver Burkeman
Žánr:
poznání, vzdělání, filozofie
Nakladatelství:
BizBooks

Ukázka z knihy:

Za mnohými nejrozšířenějšími přístupy ke štěstí je jednoduchá filozofie zaměření se na to, že se všechno podaří, jak má. Ve světě osobního rozvoje je nejotevřeněji vyjádřena technikou „pozitivní vizualizace“: když si v hlavě představíte, že se vám něco podaří, údajně je mnohem pravděpodobnější, že se vám to doopravdy podaří. Módní New Age koncept „zákona přitažlivosti“ jde ještě o trochu dál a tvrdí, že vizualizace je možná to jediné, co k dosažení bohatství, skvělých vztahů a dobrého zdraví potřebujete. „Člověk má ze své podstaty velkou tendenci stát se přesně tím, čím si představuje, že je,“ řekl Norman Vincent Peale, autor Síly pozitivního myšlení (Pragma, 1996), v přednášce vedoucím pracovníkům investiční banky Merrill Lynch v polovině osmdesátých let. „Pokud sami sebe vidíte jako napjaté, nervózní a frustrované lidi... pak takovými lidmi opravdu budete. Pokud sami sebe vnímáte jakkoli podřadně a tuto představu si ve své vědomé mysli uchováváte, zanedlouho intelektuální osmózou prosákne do vašeho podvědomí a vy se stanete tím, co si představujete. Pokud ale naopak sami sebe vidíte jako organizované, vyrovnané, pilné a přemýšlející pracovníky, kteří věří svému talentu a schopnostem a sami sobě, tak jimi také budete.“ Banka Merrill Lynch šla během finančního kolapsu v roce 2008 ke dnu a musela ji zachránit Bank of America. Nechť si z toho čtenáři vyvodí své vlastní závěry.
Nicméně i většina lidí posmívajících se Pealovu kázání by nejspíš souhlasila se základním postojem: že být ohledně své budoucnosti optimistický, pokud to tedy zvládáte, je obecně spíš k dobru. A soustředit se na naději, že to všechno dopadne dobře, je celkem rozumný způsob, jak se motivovat a maximalizovat svou šanci na úspěch. Když jdete na pracovní pohovor, určitě uděláte lépe, budete-li předpokládat, že to zvládnete. Když se někoho chystáte pozvat na rande, je vhodné počítat s tím, že by vlastně nakonec mohl souhlasit. Tendence dívat se na věci z té lepší stránky je možná natolik propojená s lidským přežitím, že je dílem evoluce. Ve své knize Iluze optimismu (Dybbuk, 2013) z roku 2011 předkládá neurovědkyně Tali Sharotová důkazy pro tvrzení, že správně fungující mysl je stavěná tak, aby vnímala pravděpodobnost toho, že se věci podaří, jako větší, než ve skutečnosti je. Podle jejího výzkumu mají zdraví a šťastní lidé méně přesné (a příliš optimistické) ponětí o své vlastní schopnosti ovlivnit dění než lidé trpící depresemi.
S výše zmíněným postojem jsou však spojeny také problémy (a nejde jen o zklamání, které cítíme, když nám něco nevyjde). Ty mohou být obzvlášť závažné zejména v případě pozitivní vizualizace. Psycholožka německého původu Gabriele Oettingenová spolu se svými kolegy provedla během posledních několika let celou řadu experimentů, které měly odhalit pravdu o „pozitivních představách o budoucnosti“. Výsledky jsou pozoruhodné: ukázalo se, že lidé věnující čas a energii představám o tom, jak se jim vše povede, nakonec mají právě proto menší motivaci svých cílů dosáhnout. Například účastníci experimentu, kteří byli vyzváni představit si, že je čeká obzvlášť úspěšný a produktivní pracovní týden, toho nakonec zvládli méně než ti, kteří měli o nadcházejícím týdnu přemýšlet, ale nebylo jim řečeno jak.
Při jednom důmyslném experimentu pracovala Oettingenová mimo jiné s lidmi, kteří byli mírně dehydratovaní. Ti podstoupili cvičení, během něhož si měli představovat sklenice s ledovou vodou, pití a osvěžení. Ostatní účastníci experimentu prošli jiným cvičením. Jak ukázalo měření tlaku, první skupina lidí – ti dehydratovaní a představující si uhašení své žízně – se navzdory nauce o motivaci pomocí vizualizace potýkala s výrazným snížením hladiny energie. Ani zdaleka nebyli motivováni, aby se napili, těla se jim uvolnila, jako by už svou žízeň uhasili. Při každém dalším pokusu se ukazovalo, že lidé na pozitivní vizualizaci reagují uvolněním. Jako by podvědomě zaměnili představovaný úspěch za skutečný.
Samozřejmě z toho nutně nevyplývá, že bychom se měli dát raději na negativní vizualizaci a zaměřovat se na všechno, co by se mohlo pokazit. To je však přesně jedním ze závěrů stoicismu, filozofické školy, která vznikla v Aténách pár let po Aristotelově smrti a téměř půl tisíciletí ovládala západní myšlení týkající se štěstí.

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace