Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Vánoce 2017

Vánoce 2017

Co se děje v době adventní a vánoční v Česku

Volby 2017

Volby 2017

Odvolili jsme, teď se rokuje o vládě

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Zůstávají ve stínu slavných manželů. Naše dějiny však ovlivnily mnohem víc, než by se mohlo na první pohled zdát

12.05.2017
Zůstávají ve stínu slavných manželů. Naše dějiny však ovlivnily mnohem víc, než by se mohlo na první pohled zdát

Autor: wikipedia.org

Popisek: Žofie Frederika Bavorská, matka budoucího císaře Františka Josefa I.

Ženy českých panovníků tvoří rozsáhlé téma, které dosud není historicky plně zhodnoceno. Mimořádnou knihu Vladimíra Lišky Ženy českých panovníků ve faktech mýtech a otaznících, která poodhaluje tajemství jejich životů, vydalo nakladatelství XYZ.

České kněžny a královny zůstávají stát ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti, jimž se skutečně dařilo významně ovlivňovat osudy Českého království. Tato kniha je pokusem nastavit manželkám českých panovníků jakési zrcadlo a poukázat i na určité rozdíly mezi tím, co se o nich odjakživa tradovalo, a historickou skutečností.

Třetí pokračování úspěšné série autora Vladimíra Lišky čtenářům přiblíží životní příběhy čtrnácti manželek českých panovníků. Autor vyobrazuje jejich životy především v souvislosti s osudy a činy jejich mužů a čtenáři tak předkládá ucelený a výstižný obraz doby.

Ženy českých panovníků

Připomeňte si například českou princeznu Anežku Přemyslovnu, která byla na tehdejší dobu velice vzdělanou ženou, nebo Annu Tyrolskou, která byla vedena k přísnému dodržování katolické víry a sama sebe později trestala, kdykoliv cítila, že se proti víře nějak provinila. Zaujmou určitě také osudy Marie Terezie Neapolské, která se po boku svého chotě Františka I. stala císařovnou Svaté říše římské, nebo Žofie Bavorské, která byla dlouhou dobu jednou z nejuznávanějších a nejvlivnějších osobností vídeňského dvora.

Autor: Vladimír Liška
Žánr:
historie
Nakladatelství:
XYZ

Ukázka z knihy:

Pokud je jako kníže první jmenován Přemysl Oráč, můžeme pouze předpokládat, že tento kníže byl první mezi sobů rovnými rodovými předáky českého kmene a jeho postavení bylo závislé na vůli shromáždění stařešinů. Postavení Libuše jako ženy bylo zřejmě komplikovanější, určitě nešlo o vládkyni v pravém slova smyslu, ale o kněžku pohanského kultu, nadanou zvláštními, dnes bychom řekli paranormálními schopnostmi, které z ní činily výraznou duchovní autoritu. Potvrzuje to i Kosmas, za vládkyni Čechů ji však neoznačuje.
Libuše zřejmě působila jako uznávaný arbitr při řešení sporů uvnitř kmenového společenství. Svými věštbami a dalšími rituálními úkony, při nichž se „radila s bohy“, mohla dokonce ovlivňovat rozhodování kmenových předáků i spoluurčovat život celého kmene. Měla prominentní pozici, avšak rozhodně nelze hovořit o tom, že by byla svrchovanou vládkyní. A když se pak její manžel Přemysl Oráč stal prvním českým knížetem, žila v jeho stínu. Jako pohanská vědma však zřejmě dál požívala všeobecné úcty.
Mějme na paměti, že se pohybujeme po tenkém ledě spekulací, hovoříme o bájném období naší historie, ze sedmého století máme totiž k dispozici jedinou historicky relevantní informaci. Tou je zpráva o existenci Sámovy říše, která vznikla někdy kolem roku 623 a rozpadla se po roce 658, kdy zemřel její panovník Sámo, původem francký kupec.
Dodnes bezpečně nevíme, odkud a kam Sámova říše sahala a zda její součástí byly i Čechy, nebo alespoň jejich část. Většina historiků se dnes přiklání k závěru, že jádrem této říše byla jižní Morava a Sámo je prvním doloženým vladařem slovanských kmenů v našem geografickém prostoru.
Že se slovanské kmeny spojily v obranný svaz proti agresivním nájezdům kočovných Avarů, víme díky dochované francké kronice burgundského mnicha Fredegara (Historia Francorum; psaná od roku 583), která je hlavním pramenem informací o Sámovi a jeho slovanských kmenech, obecně nazývaných Venedové. Zda mezi ně patřil i kmen Čechů, není známo, odborné názory se velmi různí.
Podle jedné hypotézy mohli být Sámo a Přemysl Oráč jedna a táž osoba (historici František Palacký, dr. Zástěra aj.), v jedenáctém století mohl tento vladař sloužit Kosmovi jako předobraz knížete Přemysla, období jeho panování se v podstatě krylo s dobou, kdy Libuše s Přemyslem měli vládnout. Tento názor však nemá historické opodstatnění.
Na rozdíl od Sáma jsou Přemysl Oráč s Libuší mytické postavy, a jestliže Kosmas znal Fredegarovu kroniku, musel by znát i historii Sámova panování. O Sámově říši se však ve své kronice vůbec nezmiňuje.
Je také možné, že v sedmém století neměla Sámova říše na vývoj v české kotlině takřka žádný vliv, neboť území ovládané kmenem Čechů nebylo součástí Sámova obranného svazu slovanských kmenů. O této říši proto Kosmas nic nesděluje a zabývá se jen Velkomoravskou říší, jejíž mocenský vliv do české kotliny prokazatelně zasahoval.
Protože neexistuje historický důkaz, můžeme usuzovat, že bájná pramáti Přemyslovců neměla se Sámovou říší nic společného a Přemysl Oráč nebyl totožný se Sámem, který podle Fredegara měl dvanáct manželek.
Z historického hlediska je tedy v sedmém století vývoj uvnitř české kotliny tajemným věkem, probleskuje jen zmínka o existenci Sámovy říše, která však do středu Čech zřejmě nezasahovala a její vliv na místní události nebyl žádný, nebo jen zcela okrajový. Sámův obranný val proti avarské rozpínavosti ležel na jihu Moravy a její mocenský osten byl obrácen na východ.
Ani to, že se Sámo později střetl s vojskem franckého krále Dagoberta I., jak o tom vypráví Fredegarova kronika, vůbec nemusí znamenat, že tento konflikt zasáhl nějak výrazněji na území středních Čech. Kde se totiž tento střet mezi Franky a Sámovými Slovany, vrcholící roku 631 bitvou u Wogastisburgu, odehrál, nebylo dosud zjištěno. Místo pro Wogastisburg, kde Sámo svedl s Dagobertem I. Vítěznou bitvu, nebylo dosud bezpečně určeno. Hypotéz je hodně, uvádí se jihozápad či jih Čech, rakouské Štýrsko, Pomohaní v Německu, ale také Znojmo či Bratislava.

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace