Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Střet dvou mocných rodů navždy poznamenal osud Anglie. Král Jindřich je v pasti, nad zemí se stahují mračna

10.04.2017
Střet dvou mocných rodů navždy poznamenal osud Anglie. Král Jindřich je v pasti, nad zemí se stahují mračna

Autor: historiamag.com

Popisek: Anglický spisovatel Conn Iggulden

Příběh o hrdinech i zbabělcích, intrikách i cti, a především o střetu dvou mocných rodů, který navždy poznamenal osud Anglie. První díl napínavé historické románové série Conna Igguldena Válka růží: Bouře vydalo nakladatelství Plus.

Král Jindřich V., statečný lev Anglie, zemřel! V roce 1437, po letech regentství, dosáhl zbožný a jemný Jindřich VI. konečně dospělosti a nastupuje na anglický trůn. Jeho chatrné zdraví a špatný duševní stav z něj ale nečiní dobrého panovníka. V otázkách vládnutí zcela podléhá svým nejbližším rádcům – vyzvědači Derry Brewerovi a Vilému de la Pole, lordovi ze Suffolku.

Ovšem jsou tu i tací, jako třeba Richard z Yorku, kteří se domnívají, že Anglie potřebuje krále-válečníka, aby obstála před svými protivníky. Jelikož jsou anglická území ve Francii v ohrožení a doma se šíří zvěsti o vzpouře, strach, že Jindřich a jeho věrní přivedou Anglii ke zkáze, pomalu sílí. Podle tajné dohody se má Jindřich oženit s francouzskou šlechtičnou Markétou z Anjou a hrozba rozpadu Anglie se stává skutečnější. Král Jindřich a jeho přívrženci se jak doma, tak za mořem ocitnou v pasti a nad Anglií se stahují tmavá mračna. Dokáže ještě někdo nebo něco království zachránit, nebo je již příliš pozdě?

Válka růží 1: Bouře

Angličan Conn Iggulden o sobě tvrdí, že je odmalička fascinován příběhy. Než se stal spisovatelem na plný úvazek, přednášel sedm let historii na Londýnské univerzitě. Napsal již několik historických románů, z nichž některé se představily i českým čtenářům, například trilogie o Čingischánovi či tetralogie, věnovaná životu Julia Caesara.

Ve své nejnovější historické sérii čerpá z anglických dějin a vrací se k tzv. Válce růží. V prvním díle, nazvaném Bouře, se skrze vrstevnaté a věrohodné vyprávění dozvíme, co proslulému konfliktu mezi rody Lancasterů a Yorků předcházelo. Důkladně se seznámíme hlavně s tragickým osudem Viléma de la Pole, který se stal obětí politických intrik, či s postavou Markéty z Anjou, Francouzky, která se musela stát anglickou královnou. Iggulden se opírá o důkladnou znalost historie, zároveň ale umí vystavět dramatický příběh, v němž dávné děje a postavy doslova ožívají před očima. Svým působivým stylem bez příkras čtenáře přenese přímo doprostřed válečné vřavy na bojištích nebo k tajným jednáním ve zdech středověkých hradů.

Autor: Conn Iggulden
Žánr:
historická próza
Nakladatelství:
PLUS

Ukázka z knihy:

Bylo mu čtyřicet šest let a byl to mohutný muž s hřívou ocelově stříbřitých vlasů splývajících ze široké lebky skoro až na rame-na. V posledních letech dost přibral a vedle Derryho si připadal starý. V pravém rameni ho skoro denně píchalo a jednu nohu mu kdysi poranili tak, že se mu sval už nikdy úplně nezahojil. V zimě kulhal, a když teď stál v chladné místnosti, cítil, jak mu do nohy vystřeluje bolest. Zvolna mu docházela trpělivost.
„Přesně takhle mi to řekl ten hošík,“ odpověděl Derry Brewer. „‚Přines mi příměří, Derry!‘ povídá. ,Přines mi mír!‘ Mír ve chvíli, kdy bychom jediným dalším rokem pořádného boje mohli získat všechno. Zvedal se mi žaludek – a jeho otec, chudák stará, se musel obracet v hrobě. Strávil jsem v archivech víc času, než by kdokoli mohl žádat od člověka zrozeného z ženy. Ale nakonec jsem to na­šel, Viléme Pole. Našel jsem něco, co Francouzi nezpochybní. Když jim to předložíme, budou se vztekat a mračit, ale vzdorovat nám nedokážou. Chlapec se dočká svého příměří.“
„A podělíš se se mnou o svůj objev?“ zeptal se Suffolk, který se už jen stěží ovládal. Tenhle Derry mu šel na nervy, jenže pobízet ho nemělo smysl a hrabě si stejně myslel, že vrchního špeha baví, když Suffolk čeká na každé jeho slovo. Rozhodl se, že mu neudělá radost a nedá najevo, jak je netrpělivý. Přešel na druhou stranu místnosti, nalil si vodu ze džbánu a rychlými doušky ji vypil.
„Náš Jindřich chce ženu,“ odvětil Derry. „A dřív zamrzne peklo, než by se dočkal královské princezny jako jeho otec. Kdepak, fran­couzský král si svoje dcery šetří pro Francouze a já mu nehodlám poskytnout šanci, aby nás mohl odmítnout. Jenže je tu ještě jeden rod, Viléme: Anjouovci. Vévoda vznáší formální nároky na Neapol­sko, Sicílii i Jeruzalém. Starý René se považuje za krále a už deset let ruinuje svou rodinu prosazováním práv. Jen na výkupném za­platil víc peněz, než ty nebo já někdy uvidíme, Viléme. Navíc má dvě dcery a jedné je třináct a ještě není zasnoubená.“
Suffolk zavrtěl hlavou a dolil si pohár. Dávno se vzdal vína a piva, ale teď po takovém nápoji opravdu zatoužil.
„Vévodu Reného z Anjou znám,“ řekl. „Nenávidí Angličany. Jeho matka byla velkou přítelkyní té dívky, té Jany z Arku, a tu jsme, jak si jistě vzpomínáš, upálili.“
„A po právu,“ odsekl Derry. „Byl jsi u toho, sám jsi ji viděl. Ta malá čubka byla ve spolku když ne přímo s ďáblem, tak určitě s někým jemu podobným. Ty to pořád nechápeš, Viléme. Francouz­ský král naslouchá. Ten pyšný páv vděčí Renému z Anjou za trůn i za všechno ostatní. Neposkytla mu snad útočiště, když vzal král nohy na ramena a prchal? Neposlala snad Janičku z Arku k Orléan-su, aby přiměla Francouze k útoku? Anjouovci zachránili Francii pro Francouze, a když ne Francii, přinejmenším tu řiť Francie, která jim ještě zbyla. Anjou je klíč ke všemu, Viléme. Pro Krista, francouzský král si vzal za manželku Reného sestru! Tahle rodina může na svého králíčka zatlačit – a navíc má neprovdanou dceru! Říkám ti, že nám otevře cestu. Prověřil jsem je všechny, Viléme, každého francouzského ,velmože‘, co má aspoň tři vepře a dva sluhy. Markéta z Anjou je skutečná princezna a její otec ožebračil sám sebe, jen aby to dokázal.“
Suffolk si povzdechl. Připozdilo se a on byl unavený.
„Derry, i kdybys měl pravdu, nic z toho nebude. Setkal jsem se s vévodou, a nejednou. Vzpomínám si, jak si hořce stěžoval, že se angličtí bojovníci posmívají jeho rytířskému Řádu půlměsíce. Vím, že se ho to velmi dotklo.“
„Potíž je v tom, že francouzsky se půlměsíc řekne croissant.“

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace